Před globální finanční krizí 2008-09 řadila ekonomická veřejnost Polsko, Maďarsko i Českou republiku mezi tzv. emerging markets, a proto se jejich měny pohybovaly v silné korelaci s měnami ostatních nově industrializovaných ekonomik jako např. mexické peso (MXN) či jihokorejský won (KRW). S příchodem evropské dluhové krize se ale odhalila závislost středoevropských ekonomik na vývozech do eurozóny a hodnotu jejich měn proto určovala spíše situace v Evropě.
To je také důvod, proč zlotý, forint ani koruna aktuálně nejsou příliš ovlivněny ukončením kvantitativního uvolňování v USA, zatímco z ostatních emerging markets investoři kvůli možnému růstu sazeb ve Spojených státech ve velkém stahují kapitál a nechají místní měny slábnout. Středoevropské měny v následujících měsících mohou díky růstu taženým exporty do oživující eurozóny dosáhnout slušných zisků. Na Polsko a Maďarsko se podíváme do detailu.
Polsko
Polský zlotý (PLN) je malou záhadou na forexu. Polsko jako jediné v Evropě prošlo krizí bez recese, těší se výjimečné investorské aktivitě a růst exportů v poslední době dostal poprvé v historii polský běžný účet do pozitivního teritoria, jako můžeme vidět v grafu. Polsko tak není závislé na přílivu zahraničního kapitálu a v případě zhoršení sentimentu směrem ke středoevropským měnám nemusí polská centrální banka pro stabilitu kurzu obětovat devizové rezervy. I přes tyto faktory snižující rizikovost je zlotý k euru o 35 % níže ve srovnání s maximem v létě 2008.
Vývoj běžného účtu platební balance v Polsku (v mil. EUR):
Pravdou je, že během roku 2008 byl zlotý silně nadhodnocený a dluh polské vlády za poslední roky také slušně vyrostl. Růstem poměru veřejného dluhu k HDP se ale Polsko od ostatních evropských zemí příliš neliší. Pokud vezmeme v úvahu všechny okolnosti ovlivňující polskou ekonomiku a zprostředkovaně i měnovou politiku polské centrální banky, má polský zlotý slušný prostor přiblížit se zpět k hranici 4 PLN za euro, což si polští exportéři i díky zlepšené konkurenceschopnosti místních podniků mohou dovolit.
Vývoj měnového páru EUR/PLN (týdenní graf – W1):
Maďarsko
Maďarský forint (HUF) je ve střední Evropě nejvíce rizikovou měnou, která však skrývá největší potenciál. Forint se aktuálně obchoduje na slabších hodnotách také kvůli tomu, že vláda premiéra Orbána hází klacky pod nohy zahraničním investorům, chová se protievropsky a k vyrovnání bilancí si musí pomáhat půjčkami od Mezinárodního měnového fondu – pro investory je tedy rizikové držet long pozice na forintu.
Tvrdá úsporná opatření a nízké mzdové náklady ve srovnání s okolními zeměmi však slušně zvedly konkurenceschopnost maďarských firem a Maďarsko již podobně jako Polsko dosahuje přebytků běžného účtu. Když k tomu přičteme možnost vládní výměny po volbách v dubnu 2014, postupné oddlužování domácností a stále atraktivní úrokové sazby (4,00 %), je zde velká šance na posílení forintu v následujících měsících.
Vývoj měnového páru EUR/HUF (týdenní graf – W1):
Nákupem zlotého nebo forintu (short EUR/PLN, short EUR/HUF) navíc mohou investoři díky vyšším úrokovým sazbám využívat carry tradu a kladné swapové body dokážou pozici dostat do zisku i při stagnaci měnového kurzu.
Českou korunu a její závislost na síle eura jsme analyzovali v jednom z minulých článků: Koruna obětí klesajícího eurodolaru. I zde můžeme pozorovat slibné signály, které s odchodem recese z eurozóny budou pozitivně působit na korunu a tlačit EUR/CZK níže. Rizikem je výsledek předčasných voleb, kterým se budeme věnovat v jednom z následujících textů.
Tomáš Raputa
Analytický tým FXstreet.cz