Rozšíření EU

18.10.2019 Bez zásadní shody na důležitých tématech rozšíření Evropské unie či víceletého rozpočtu skončilo dnes jednání prezidentů a premiérů členských zemí v Bruselu. Šéfové států a vlád se jednoznačně sjednotili pouze na odsouzení tureckých operací v Sýrii a podpořili závazek zastavit prodej zbraní Ankaře.

11.12.2020 Evropská unie rozšíří sankční seznam osob spojených s kontroverzním tureckým průzkumem těžby ve východním Středomoří. Na kroku, před kterým Ankara evropský blok varovala, se dnes po dlouhých výměnách názorů shodli prezidenti a premiéři členských zemí na summitu v Bruselu. Političtí vůdci zdůraznili, že si přejí přátelské vztahy se strategickým partnerem, avšak Turecko podle nich pokračuje v "jednostranných provokacích". Rozhodnout o dalším směřování obchodních a hospodářských vztahů má podle nich EU v březnu. Turecko označilo nové sankce za nezákonné, pro Řecko jsou závěry summitu zklamáním.

18.12.2022 Evropská unie se dnes nad ránem předběžně dohodla na zpřísnění a rozšíření fungování trhu s emisními povolenkami. Rozšíření systému emisních povolenek ovšem nepřichází ve vhodnou dobu. Představuje totiž další inflační tlak. V řadě příštích let přitom zásadní inflační tlak bude představovat probíhající energetická krize EU a s ní související nutná energetická transformace. Příslušné náklady dopadají jak na domácnosti, tak zejména na podniky EU, jimž snižují konkurenceschopnost v globálním měřítku. Středně- až dlouhodobě tak hrozí ztráta pracovních míst v EU a další s tím spjaté neblahé ekonomické a sociální dopady, které nebude s to nově zřízený klimatický fond mírnit dostatečně.

15.02.2021 Země Visegrádské trojky se hned po podpisu 15. února 1991 musely soustředit na podporu svých ekonomik, prioritu měly Polsko, Československo a Maďarsko stejnou: přiblížit se co nejrychleji životní úrovní k „západu“. Před 30 lety dosahovaly středoevropské ekonomiky pouze pětiny až třetiny úrovně západní Evropy. Tento cíl se všem čtyřem zemím podařilo docílit, jak ukazují srovnávací data ve studii CapitalPanda, když země ‚Visegrádu‘ dosahují přes 70–90 % úrovně průměru EU.

27.03.2018 Bulharsko by se v blízké budoucnosti mohlo stát novým členem eurozóny. Svou participací na projektu společné evropské měny by tak předběhlo jiné partnerské země, které přistoupily v rámci nejmasivnějšího rozšíření Evropské unie roku 2004 včetně České republiky, Polska či Maďarska. První náznaky toho, že by se tak mohlo stát, se začínají v Bulharsku objevovat v souvislosti se současným předsednictvím v Radě Evropské unie. Administrativa Bojko Borisova sice v domácí politice vykazuje známky silného nacionalismu, nicméně sám předseda vlády po vzoru Slovenska opakovaně vyslovil podporu procesu ekonomické integrace, do kterého chce v současnosti nejchudší evropskou ekonomiku zapojit. Podobné úvahy se navíc začínají objevovat i v nedalekém Chorvatsku.

26.03.2020 Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie budou dnes na dálku hledat cesty, jak společně co nejlépe omezit šíření koronaviru a zároveň zmírnit dopady očekávané recese na evropské ekonomiky. Během již třetího videosummitu se mimo jiné chystají vyzvat Evropskou komisi, aby připravila celounijní plán hospodářského zotavení v době po ústupu pandemie. Unijní pomoc členským zemím v boji proti nebezpečné chorobě a jejím následkům budou dnes při vůbec prvním dálkovém hlasování schvalovat poslanci Evropského parlamentu.

06.07.2020  Dánsko dnes vydalo povolení, aby projekt plynovodu Nord Stream 2 mohl dokončit poslední úsek potrubí v dánských vodách. Kodaň tak odstranila hlavní překážku k dokončení projektu, který už byl několikrát zpožděn a kterým se má přepravovat ruský zemní plyn do Evropy. Informovala o tom agentura Reuters. Proti projektu se staví Spojené státy, ale také Ukrajina a Polsko, dosavadní tranzitní země pro ruský plyn. Nový plynovod tyto země obejde.

18.01.2024 Ekonomové UniCredit očekávají v letech 2024 a 2025 růst ekonomik ve střední a východní Evropě přibližně o tři procenta, podobnou míru růstu očekávají i na západním Balkáně. Vyplývá to ze studie skupiny UniCredit, kterou má ČTK k dispozici.

29.04.2020 V roce 1976 vyměřila švédská vláda spisovatelce Astrid Lindgrenové, která se proslavila Pippi Dlouhou punčochou, mezní daňovou sazbu 102 %. Autorka na to zareagovala satirickou pohádkou „Pomperipossa ve světě peněz“ (Pomperipossa in Monismania). Její název mluví za vše. A nejen, že vyprovokovala zuřivou debatu, ale zároveň způsobila v témže roce velkou volební prohru sociálně demokratické vládě, která tak musela poprvé po 44 letech od válu.

31.03.2023 Po několika týdenní pauze se znovu sešli Jaroslav Brychta s Tomášem Vrankou, aby probrali aktuální dění na finančních trzích. V tomto dílu se zaměřili specificky na akcie naší tuzemské burzy. Z tohoto důvodu si k sobě přizvali ještě Tomáše Cvernu, autora série Týden na pražské burze. Co si kluci myslí o ČEZu, českých bankách, nebo třeba o Kofole? To vše zjistíte v aktuální epizodě.