Dánsko povolilo obnovení prací na plynovodu Nord Stream 2

Čtěte více

• Daňové novinky pro rok 2025
  Pro příští rok se zvyšuje daňové zatížení OSVČ platící minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění i pro OSVČ v prvním paušálním režimu. Více na pojistném zaplatí i zaměstnanci s nadstandardními příjmy, zaměstnanci pracující na zkrácený úvazek s nízkou mzdou nebo osoby bez zdanitelných příjmů. Bude však možné si více přivydělat bez odvodů pojistného na pracovní dohody. Jaké jsou hlavní daňové novinky?
• Daňové přiznání za rok 2023. Co se oproti roku 2022 změnilo?
  Změny v daňovém přiznání za uplynulý rok se týkají především limitů a hodnot daňových úlev. Zvyšuje se například limit příjmů, při kterém už platí povinnost podat daňové přiznání, a to z 15 000 na 50 000 Kč. Zvyšuje se rovněž limit pro zaměstnance s jinými zdanitelnými příjmy z 6 000 na 20 000 Kč. Zvýšilo se rovněž školkovné o 1 100 Kč a limit pro daňový základ, od kterého již příjmy podléhají vyšší sazbě daně.
• Daňové zvýhodnění státních dluhopisů zatím vyšší poptávku nepřineslo
  Ministerstvo financí v dnešní aukci státních dluhopisů získalo 12,2 mld. Kč, zatímco investoři poptávali více než dvojnásobek této částky. Podle očekávání největší zájem byl o dluhopis se splatností tři roky, který je co do délky vzácností v nabídce Ministerstva financí. Zároveň tento dluhopis byl první, na který se vztahují nová daňová pravidla platná od začátku letošního roku. Z tohoto hlediska je výhodnější ve srovnání s dříve emitovanými dluhopisy. Nová legislativa však jasně neurčuje, na které subjekty se daňové osvobození vztahuje, což může být i důvod, že dopad na cenu dnes emitovaného dluhopisu byl minimální. Tříletý výnos se tak bezpečně udržel pod hranicí 1 %, zatímco delší splatnosti 10 a 15 let se dnes prodaly s výnosem 1,47 % a 1,64 %.
• Daňovník Dávid a bankár Goliáš
  Závery z prvého dňa summitu priniesli pre trh, ktorý veľa n...
• Daňový balíček usnadní návrat do normálu. Výraznější veřejné zadlužování je vždy varovné
  Veřejná debata, jež se velmi živě rozproudila po sněmovním schválení daňového balíčku, je začasté především smutnou přehlídkou široce rozšířené nevíry ve schopnost jednotlivého občana vzít svůj osud pevněji do rukou. A díky snížení daní ze mzdy rozhodovat po svém o větším objemu peněz. Zřejmě jde ještě od důsledek socialistického kolektivismu, jehož pozůstatky ulpěly hluboce v duši a mysli mnohých z nás.
• Daňový balíček znamená, že schodek příští rok bude až 410 miliard korun. Balíček, k němuž cestu otevírá „tištění miliard“ v podání Evropské centrální banky, se uhradí z peněz z fondu obnovy EU
  Sněmovní přijetí daňového balíčku je pro českou ekonomiku příznivou zprávou. Nejen proto, že v hospodářsky náročném čase dojde k proticyklickému, tedy ekonomicky žádoucímu snížení daňové zátěže obyvatelstva, ale i proto, že z důvodu navýšení daňové slevy na poplatníka se příznivý efekt balíčku výrazněji dotkne také skupin zaměstnanců s nižšími příjmy. Do značné míry tak odpadá zásadní argument proti změně základu zdanění práce ze superhrubé na hrubou mzdu. Tímto argumentem bylo právě to, že tuto změnu – neboli „zrušení superhrubé mzdy“ – tolik nepocítí zaměstnanci s nízkými příjmy, kteří logicky platí nižší daň než zaměstnanci s vyššími příjmy.
• Daňový bonus v roce 2025
  Pro čerpání ročního daňového bonusu bude nutné mít v příštím roce vyšší příjmy ze zaměstnání a podnikání, důvodem je zvýšení minimální mzdy. Jaká pravidla platí pro čerpání daňového bonusu v roce 2025?
• "Daňový ráj" Boj o kyperské klienty
  Dolar včera a brzy dneska ráno ztrácel na síle, když institut pro řízení dodávek, ISM, oznámil, že její index pro náro...
• Dánsko chce mít do roku 2030 vnitrostátní leteckou dopravu bez emisí
  Dánsko chce mít do roku 2030 vnitrostátní leteckou dopravu bez emisí, oznámila v novoročním projevu premiérka Mette Frederiksenová. Připustila ale zároveň, že řešení k dosažení tohoto cíle její vláda teprve musí připravit. Dánsko má v úmyslu do roku 2030 snížit celkový objem uhlíkových emisí o 70 procent ve srovnání s rokem 1990, uvedla BBC.
• Dánsko ohlásilo velké investice v Arktidě do vojenské přítomnosti
  Dánsko investuje do posílení své vojenské přítomnosti v Arktidě 15 miliard dánských korun (50,5 miliardy Kč). Dnes to podle agentury Ritzau oznámil ministr obrany Troels Lund Poulsen s tím, že peníze půjdou mimo jiné na nákup tří nových plavidel a dálkových dronů pro dohled nad regionem. Agentura Reuters poznamenala, že nově ohlášené investice do armády následují poté, co nový americký prezident Donald Trump opakovaně projevil zájem o Grónsko, které je autonomní částí Dánského království.
• Dánsko v roce 2050 přestane těžit ropu v Severním moři
  Dánsko nebude rozšiřovat těžbu ropy a zemního plynu v Severním moři a nejpozději v roce 2050 zastaví získávání těchto surovin úplně. Příslušný zákon schválil ve čtvrtek večer místní parlament, informovala dnes agentura DPA.
• Daň z cukru, kterou zvažuje česká vláda, konzumaci cukru či kalorií nesnižuje. Zjistili to vědci rozborem takřka stovky odborných studií na toto téma
  Vládní politici rozběhli kampaň za daň z cukru, resp. za slazených nápojů. Vědecky ovšem podložená není. Jediné, co je jisté, je, že zvýší daňové inkaso, které mohou politici přerozdělovat, a že tak zvýší moc státu nad našimi životy.
• Daň z dividend vzrastie v US trojnásobne
  Optimizmus z nových stimulov zo strany Fedu vymazali správy, že rokovania o riešení hroziaceho fi&...
• Daň z finančních transakcí je podlá, neférová a kontraproduktivní
  Podlá, neférová a naprosto kontraproduktivní. To jsou slova, která mi přicházejí na mysl, když přemýšlím o dalším geniálním plánu eurozóny. O dani z finančních transakcí (DFT).
• Daň z mimořádného zisku, kterou chce zavést Fialova vláda, je výpalným, je to populismus orbánovského typu. Problém schodkových veřejných financí neřeší
  Fialova vláda si mediálně připravuje půdu pro zavedení daně z neočekávaného nebo také mimořádného zisku. Premiér Fiala v rozhovoru pro deník Právo včera její zavedení nevyloučil. Podobně se vyjadřuje také ministr financí Zbyněk Stanjura. Daň by se nejpravděpodobněji měla týkat energetických firem a nejspíše také bank.
• Daň z mimořádných zisků veřejné finance neozdraví. Tato orbánovská akorát ODS připraví o voliče a nahraje Babišovi
  Po osmi měsících svého vládnutí je stále zřejmější, že Fialův kabinet rezignoval na slibované zásadní osekání rozpočtových výdajů a na hledání úspor. Sází na to, že podstatnou část dluhu za něj splatí občané vysokou inflací a znehodnocením měny. A není to sázka nerealistická.
• Daň z nemovitosti poškodí hlavně důchodce a mladé rodiny bez vlastního bytu. Jde o další porušený slib vlády, již několikátý
  Tento týden vyprší termín pro řádné uhrazení daně z nemovitosti, která letos řadu domácností nepříjemně zaskočila. I když se v průměru zvedá o osmdesát procent, v důsledku loni schváleného konsolidačního balíčku, řada domácností se musí smířit třeba i s jejím vícenásobným nárůstem. Najdou se třeba tací, jež loni platili zhruba tisícovku ročně, ale letos už na dani odvedou přibližně čtyři tisíce.
• Daň z nemovitých věcí, kterou je třeba plně či zčásti uhradit do konce května, přináší řadu novinek. Jak mají poplatníci postupovat, když je jim výměr daně nejasný nebo k němu mají výhrady?
  Milióny majitelů nemovitostí, fyzické i právnické osoby, dostávají v tomto měsíci informace pro placení daně z nemovitých věcí včetně výměru daně na zdaňovací období roku 2024. Na nejvýznamnější změny, ke kterým v dani z nemovitostí došlo, a na způsoby, jak uplatnit případné výhrady k výměru daně, upozorňuje Petr Koubovský, daňový poradce z kanceláře Rödl & Partner a vedoucí Sekce majetkových daní Komory daňových poradců ČR.
• Daň z ocele a hliníka: Trump rozširuje výnimku pre EÚ o 30 dní
  Americký prezident 8. marca vyhlásil dane vo výške 25 % z dovozu ocele a 10 % z hliníka, ktoré sú americkými obchodnými partnermi spochybňované. Washington sa rozhodol vyhnúť sa eskalácii obchodného sporu.
• Daň z pokroku: Jak výdaje na umělou inteligenci a recese tlačí na technologické giganty
  Tržní hodnota velkých technologických společností v srpnu klesla v důsledku rostoucích nákladů na infrastrukturu umělé inteligence a obav z recese. Tyto faktory způsobily, že akcie společností byly v rámci korekce trhu obzvláště zranitelné.