Michel: EU musí zlepšit komunikaci se světem

Posílit konkurenceschopnost Evropské unie, dělat vše pro to, aby unijní lídři neztratili podporu obyvatel EU a zároveň více komunikovat se zbytkem světa. Takové výzvy do budoucna vidí končící předseda Evropské rady Charles Michel. Se slabým ekonomickým růstem v EU podle něj souvisí množství kontrol a byrokracie uvalených na evropské firmy. Unie musí "s těmito hloupými rozhodnutími přestat" a nenahlížet na každou firmu jako na někoho, kdo chce porušovat pravidla a koho je potřeba neustále kontrolovat. Michel to uvedl ve více než hodinovém rozhovoru s novináři z projektu European Newsroom (ENR), který sdružuje tiskové agentury z celé Evropy a jehož je ČTK členem.

Charles Michel byl pět let belgickým premiérem a následně pět let předsedou Evropské rady. V prosinci ho ve funkci nahradí bývalý portugalský premiér António Costa. Z deseti let strávených v těchto nejvyšších pozicích si podle svých slov odnesl několik ponaučení. EU podle něj již v minulosti ukázala, že je schopna ekonomického rozvoje a růstu a pro budoucnost je důležité "vytrvat v těchto ambicích a zachovat si stále nadšení pro evropský projekt".

V této souvislosti Michel zdůraznil důležitost nedávno zveřejněných zpráv Enrica Letty a Maria Draghiho, které pojednávají o budoucnosti vnitřního trhu v EU a konkurenceschopnosti unie. Vůbec poslední summit, kterému bude Michel předsedat, se odehraje 8. listopadu v Budapešti. Půjde o neformální schůzku prezidentů a premiérů EU, jejímž tématem bude právě konkurenceschopnost, růst i inovace.

Zadruhé je podle šéfa unijních summitů důležité "dělat všechno pro to, abychom neztratili podporu našich obyvatel". "Vysvětlovat, co děláme a proč, proč podporujeme Ukrajinu, proč si myslíme, že rozšíření EU je správná volba, proč řešíme posílení našeho obranného průmyslu," řekl Michel.

Třetí ponaučení se týká okolního světa, se kterým by Evropská unie měla více spolupracovat. "Musíme najít správnou rovnováhu mezi propagováním našich hodnot a obranou našich zájmů. Svět nás zná mnohem víc, než ho známe my, to je naše slabina. Měli bychom být více ambiciózní v poznávání jiných regionů, zjistit, jak oni nahlížejí na svět," vyjmenoval Michel.

Co se mu za deset let nejvíce povedlo? "Myslím si, že se mi podařilo udržet Evropskou unii jednotnou. A jednota neexistuje bez důvěry. Strávil jsem množství času v zákulisí, cestoval jsem, scházel se s lídry, zjišťoval jsem, jaké jsou jejich problémy, abych přišel s kompromisním návrhem, který byl následně přijat," popsal 48letý politik. Za pět let podle statistik předsedal celkem 46 summitům, což je o jednu třetinu více než jeho předchůdce Donald Tusk. Za nejnáročnější označil období pandemie covidu-19 a následně začátek války na Ukrajině, i tehdy ale EU ukázala svou jednotu.

Z čeho je naopak zklamaný, je role EU v konfliktu na Blízkém východě. "Myslím, že bychom měli být více ambiciózní. Jsme hlavním ekonomickým partnerem Izraele a rovněž dáváme nejvíce rozvojové pomoci palestinskému obyvatelstvu. Myslím, že bychom měli více propagovat stabilitu v oblasti, protože to, co se děje, je tragédií pro lidi v regionu i pro celý svět," uvedl Michel.

Předseda Evropské rady loni v létě uvedl, že EU musí být připravena přijmout do roku 2030 nové členy. Na tomto datu se ale mnohé země neshodují. Navíc například Francie či Německo chtějí, aby ještě před rozšířením nebo během něj došlo k reformě unie. Severské země a Pobaltí zase prosazují opačný postup, tedy nejdříve připojení dalších zemí, teprve poté práce na reformě.

I dnes považuje Charles Michel tento termín za realistický. "Jsem o tom absolutně přesvědčený. Máme nicméně své úkoly a musíme se na budoucí rozšíření připravit. Stejně tak mají své úkoly kandidátské země, zejména pokud jde o boj proti korupci, provádění reforem či vyřešení nejrůznějších vzájemných sporů," domnívá se šéf unijních summitů. V rozhovorech o vstupu zatím nejvíce pokročila Černá Hora. "Je v zájmu EU, jestliže usiluje o více stability, bezpečnosti a prosperity, nenechat tyto země v určité šedé zóně, kde hrají své hry jiné státy s cílem tyto země destabilizovat," dodal.

Součástí debaty o reformě EU je i diskuze ohledně mechanismů hlasování a rozhodování. Zejména se hovoří o nahrazení jednomyslného rozhodování kvalifikovanou většinou. Jednomyslnost je potřeba například v otázkách společné bezpečnostní a zahraniční politiky nebo v otázkách daní. Podle Michela to ale není tak, že "jednomyslnost by byla špatná a kvalifikovaná většina dobrá, pravda je někde uprostřed".

Jak uvedl, při neexistenci jednomyslnosti se už státy EU nebudou snažit hledat jednotnou pozici či kompromisní řešení. "Ano, někdy je velmi náročné dosáhnout jednoty, ale když jí dosáhneme, tak bereme v úvahu všechny věci, které jsou citlivé pro každý jednotlivý stát a vznikne tak společná evropská pozice," dodal. Pravdou nicméně je, že na druhou stranu by právo veta nemělo být používáno k "blokování jakéhokoli rozhodnutí, ale mělo by být použito jen, když je v sázce zásadní národní zájem dané země".

V nejbližší době čeká Evropskou unii i další výzva, která bude souviset s výsledkem amerických prezidentských voleb. "Jaký je rozdíl mezi Donaldem Trumpem a Kamalou Harrisovou? Z krátkodobého hlediska to bude jiné, z dlouhodobého nikoli. Myslíte si, že pokud jde o ekonomická partnerství, přestanou být USA protekcionistickou zemí? Ne. Změní se jejich vztahy s Čínou? Nikoliv," myslí si Michel. Evropská unie by podle něj neměla řešit, kdo bude prezidentem USA. "Nechci, aby byly mé děti závislé na tom, kdo bude kde prezident. My tady v Evropě si musíme rozhodovat o tom, jaký bude náš osud a naše budoucnost," dodal.

Jak prozradil, s týmem Antónia Costy spolupracuje už několik měsíců a koordinují spolu už i veškeré přípravy na summity, takže výměna 1. prosince bude "hladká". Pokud jde o jeho budoucnost, své další působení chce Michel odtajnit právě až na začátku prosince.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Microsoft informoval, že do jeho podnikových systémů pronikli ruští hackeři
  Do podnikových systémů americké technologické společnosti Microsoft 12. ledna pronikla Ruskem sponzorovaná hackerská skupina, která ukradla některé e-maily a dokumenty z účtů zaměstnanců. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na informace na blogu Microsoftu.
• Microsoft koupí za 68,7 miliardy USD výrobce videoher Activision Blizzard
  Americká softwarová společnost Microsoft koupí za 68,7 miliardy dolarů (zhruba 1,5 bilionu Kč) vývojáře her a vydavatele interaktivního zábavního obsahu Activision Blizzard. Ten mimo jiné vlastní hry, jako je Call of Duty nebo Candy Crush. Akvizice má urychlit růst herní divize Microsoftu, oznámily dnes firmy ve společném sdělení. Po dokončení transakce bude Microsoft třetí největší herní firmou na světě podle výše tržeb za společnostmi Tencent a Sony.
• Microsoft krátce předstihl Apple jako nejhodnotnější firma světa na burze
  Americká softwarová společnost Microsoft dnes krátce předstihla Apple na pozici nejhodnotnější společnosti na světě s akciemi na burze. Akcie Microsoftu později začaly oslabovat a Apple se vrátil na první místo. Podle některých analytiků Microsoft Apple díky vývoji umělé inteligence (AI) patrně předstihne. Akcie Applu oslabují mimo jiné z obavy, že firma by mohla mít problémy s prodeji iPhonů v Číně.
• Microsoft má v USA doplatit na daních za roky 2004 až 2013 téměř 29 miliard USD
  Americký daňový úřad (IRS) požaduje po společnosti Microsoft doplatit za roky 2004 až 2013 na daních 28,9 miliardy USD (668,6 miliardy Kč) plus penále. Požadavek úřadu souvisí s kontrolou, jak firma rozdělovala svůj zisk mezi různé země a jurisdikce, oznámil Microsoft. Dodal, že se závěry IRS nesouhlasí, bude je rozporovat, a bude-li to nutné, obrátí se na soud.
• Microsoft: O práci letos může ve světě přijít čtvrt miliardy lidí
  O práci letos může přijít čtvrt miliardy lidí. Aby si našli novou nebo alespoň udrželi tu, kterou mají, budou si muset osvojit nové dovednosti, protože se ještě více zrychlí digitalizace ekonomiky. Řekl to prezident americké softwarové společnosti Microsoft Brad Smith.
• Microsoft sesadil firmu Apple z pozice nejhodnotnějšího podniku světa
  Společnost Microsoft sesadila firmu Apple z pozice největšího podniku světa podle tržní kapitalizace. Příčinou je pokles akcií Applu v reakci na výsledky hospodaření za uplynulé čtvrtletí. Microsoft naopak od zveřejnění výsledků hospodaření posiluje. Uvedla to dnes agentura Bloomberg.
• Migrace loni snížila výkon řecké ekonomiky
  Příliv běženců snížil v uplynulém roce hrubý domácí produkt Řecka (HDP) o 0,35 procenta. Vyplývá to z...
• Migrační vlna a euro
  V ekonomickém výhledu Německa a potažmo i celé eurozóny nesmíme zapomenout na dopady, které bude...
• Migranti prý nezvýší daně v Německu
  Německo nebude muset zvyšovat daně kvůli tomu, aby mohlo financovat stovky tisíc uprchlíků a dalších...
• Michel doufá, že rozpočtová jednání pokročí během hodin či dnů
  Mimořádný summit Evropské unie věnovaný víceletému rozpočtu by měl přinést pokroky během nejbližších hodin či dnů. Před začátkem schůzky unijních prezidentů a premiérů to řekl předseda Evropské rady Charles Michel. Všechny požadavky unijních lídrů jsou podle něj legitimní, bude je však potřeba sladit.
• Michel chce na summitu EU přimět lídry k rozpočtovým kompromisům
  Bez náznaků ochoty ke kompromisům zahájí ve čtvrtek lídři členských zemí Evropské unie vyjednávání o dlouhodobém unijním rozpočtu. Předseda Evropské rady Charles Michel si od mimořádného summitu slibuje průlom zablokované situace, k němuž potřebuje přesvědčit prezidenty a premiéry, aby ustoupili ze svých pozic. K jeho návrhu i k možnému úspěchu vrcholného jednání se však zatím staví skepticky zástupci většiny států. Diplomaté proto očekávají, že se summit může protáhnout na několik dní.
• Michel chce o záchranném plánu jednat s lídry zemí EU 19. června
  Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie budou o návrhu fondu obnovy a víceletého rozpočtu jednat na summitu 19. června. Oznámil to dnes předseda Evropské rady Charles Michel, podle něhož by dohoda členských států mohla být hotova do letních prázdnin. Část zemí sice dnes návrh ocenila, řada států však dává najevo zásadní námitky a diplomaté očekávají náročná jednání.
• Michel chce s lídry jednat o tom, jak pomůže rozpočet EU z krize
  Příští sedmiletý rozpočet Evropské unie by měl poskytnout zásadní pomoc na zotavení evropských ekonomik z koronavirové krize. Řekl to dnes předseda Evropské rady Charles Michel, který chce o zahrnutí rozsáhlých investic do návrhu nového rozpočtu jednat s evropskými prezidenty a premiéry při videokonferenci plánované na příští čtvrtek. Novou podobu finančního rámce na období let 2021 až 2027 nyní chystá Evropská komise (EK), podle jejíž šéfky Ursuly von der Leyenové by měly investice pomáhat unijním zemím s následky pandemie i v nejbližších letech.
• Michel: Lídři EU vykročili ke shodě na fondu, spory ale trvají
  Mezi vrcholnými představiteli zemí Evropské unie se rýsuje shoda na principu budoucího fondu obnovy ekonomik, v některých bodech však přetrvávají spory. Po dnešní videokonferenci šéfů států a vlád to řekl předseda Evropské rady Charles Michel. Dodal, že chce s prezidenty a premiéry ihned zahájit separátní jednání a v půli července je do Bruselu pozvat na osobní schůzku.
• Michel navrhl snížit objem rozpočtu EU, fond obnovy chce zachovat
  Předseda Evropské rady Charles Michel dnes navrhl snížit objem příštího sedmiletého rozpočtu Evropské unie z 1,1 bilionu eur (téměř 30 bilionů Kč), který plánuje Evropská komise (EK), o 26 miliard eur. Jeho návrh, který za týden poslouží jako základ pro vyjednávání prezidentů a premiérů členských zemí, počítá se zachováním úrovně fondu obnovy ekonomik spojeného s rozpočtem na 750 miliardách eur.
• Michel odložil začátek summitu, jedná s lídry odděleně
  Předseda Evropské rady Charles Michel dnes po dlouhých nočních jednáních o sedmiletém rozpočtu Evropské unie pokračuje v bilaterálních rozhovorech s lídry členských zemí. Zásadní průlom kvůli trvajícím sporům okolo jeho celkové výše zatím nepřišel, podle diplomatů však Michel předložil nabídku kompromisní varianty, pro níž hledá podporu u jednotlivých zemí.
• Michel předloží návrh s menším podílem grantů, věří v dohodu
  Po více než třech dnech vyjednávání prezidentů a premiérů zemí Evropské unie předloží dnes večer předseda Evropské rady Charles Michel nový kompromisní návrh parametrů fondu pokrizové obnovy ekonomik a příštího sedmiletého rozpočtu bloku. Omezením podílu grantů v balíku 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun), které požadovaly takzvané šetrné státy, se podle politických vůdců přiblížila možnost konečné dohody. Michel před večerním jednáním prohlásil, že dosažení dohody na protahujícím se summitu je možné.
• Michel svolal kvůli koronaviru další videosummit EU
  Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie budou v úterý na dálku společně probírat další opatření v boji proti koronaviru a jeho dopadům na evropské hospodářství. Oznámil to dnes předseda Evropské rady Charles Michel. Evropské země zavádějí kvůli šířící se nákaze stále přísnější kroky.
• Michel svolal na 23. dubna další videokonferenci lídrů EU
  Předseda Evropské rady Charles Michel dnes svolal na 23. dubna další videokonferenci prezidentů a premiérů zemí Evropské unie. Zabývat by se na ní měli hlavně tím, jak pomoci evropskému hospodářství postiženému pandemií covid-19. Už ve čtvrtek se ministři financí EU dohodli na tom, že státy eurozóny budou moci k oživení ekonomik stižených koronavirovou krizí využívat záchranný fond ESM. Na vydání společných dluhopisů se ale neshodli.
• Michel vyzval země EU ke společnému boji proti koronaviru
  Země Evropské unie by měly co nejvíce koordinovat postup proti šíření nového koronaviru a společně řešit i očekávané ekonomické dopady. Prohlásil to dnes předseda Evropské rady Charles Michel na úvod telekonference s prezidenty a premiéry unijních států. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš.