Migrační vlna a euro

V ekonomickém výhledu Německa a potažmo i celé eurozóny nesmíme zapomenout na dopady, které bude mít migrační vlna na místní HDP, inflaci a ostatní ukazatele, které ovlivňují nastavení měnové politiky Evropskou centrální bankou (ECB) a kurz eura.

Z ekonomického hlediska by měl být příchod migrantů do Německa pozitivní jak v krátkodobém, tak i v dlouhodobém časovém horizontu. Vzhledem k tomu, že prostředky uvolněné na pomoc migrantům představují fiskální stimul, můžeme čekat vyšší hospodářský růst v letošním i příštím roce pramenící právě z Německa.

Německá vláda by měla v souvislosti s migranty uvolnit 10 miliard eur (0,3 % německého HDP), což není zanedbatelná částka. Celkový účet se však zřejmě ještě nafoukne s tím, jak počet příchozích azylantů roste na mnohem více než předpokládaných 800 000. Díky vysokému využití kapacit v Německu navíc z tohoto stimulu získá celá Evropa, od které budou Němci nakupovat potřebné zboží (příkladem budiž velké zakázky na obytné kontejnery, díky kterým společnosti z Jesenicka vytvoří 120 pracovních míst). Inflace i HDP by tedy měly růst rychleji, což bude euru pomáhat, protože sníží pravděpodobnost prodloužení kvantitativního uvolňování (QE) ze strany ECB.

V dlouhodobém horizontu se začnou migranti, kterým bude udělen azyl, zapojovat do německého trhu práce, což je v zahřáté německé ekonomice vítaný jev. Místním společnostem navíc nemusí vadit, že část tvoří ekonomičtí migranti (zejména mladí muži), protože Ti se v nabízených zaměstnáních uplatní nejlépe a podpoří tak ekonomický růst.

Na fiskální stimulaci přicházející z Německa, která by vykryla propad poptávky na periferii a částečně recyklovala ohromné německé obchodní přebytky, čekala Evropa posledních 5 let. Vyšší útraty v Německu tak podpoří nejenom ekonomický růst a inflaci, ale také zlepší vybalancování obchodních nerovnováh, kvůli kterým trpí celá evropská měnová unie.

Vývoj měnového páru EUR/USD (denní graf – D1):

Tomáš Raputa
Analytický tým FXstreet.cz

Čtěte více

• MF zlepšilo výhled ekonomiky, čeká růst HDP 1,4 procenta
  Ministerstvo financí zlepšilo odhad vývoje ekonomiky v letošním roce. Hrubý domácí produkt (HDP) podle něj vzroste o 1,4 procenta a průměrná inflace dosáhne 2,7 procenta. Uvádí to nová makroekonomická predikce, kterou dnes představil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). V lednové predikci ministerstvo očekávalo hospodářský růst 1,2 procenta a inflaci 3,1 procenta.
• MF zlepšilo výhled ekonomiky, letos čeká růst HDP o 0,1 procenta
  Ministerstvo financí dnes v nové prognóze zlepšilo výhled české ekonomiky pro letošní rok. Očekává letos růst hrubého domácího produktu (HDP) o 0,1 procenta, zatímco v lednové predikci předpokládalo pokles o 0,5 procenta. U inflace ministerstvo zhoršilo výhled o půl procentního bodu na průměrnou roční inflaci 10,9 procenta.
• Microsoft dokončil převzetí Activision Blizzard za 69 miliard dolarů
  Americká softwarová společnost Microsoft dnes po dlouhém přezkumu kontrolních úřadů dokončila dohodu o převzetí vývojáře her a vydavatele interaktivního zábavního obsahu Activision Blizzard v hodnotě 69 miliard dolarů (1,6 bilionu Kč). Je to největší transakce Microsoftu v jeho 48leté historii, která firmě umožní zvětšit pozici na trhu videoher a lépe konkurovat lídrovi trhu společnosti Sony. Microsoft rozptýlil obavy evropských regulačních orgánů z konkurence a získal příznivé rozhodnutí amerického soudu. Informuje o tom server CNBC.
• Microsoft informoval, že do jeho podnikových systémů pronikli ruští hackeři
  Do podnikových systémů americké technologické společnosti Microsoft 12. ledna pronikla Ruskem sponzorovaná hackerská skupina, která ukradla některé e-maily a dokumenty z účtů zaměstnanců. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na informace na blogu Microsoftu.
• Microsoft koupí za 68,7 miliardy USD výrobce videoher Activision Blizzard
  Americká softwarová společnost Microsoft koupí za 68,7 miliardy dolarů (zhruba 1,5 bilionu Kč) vývojáře her a vydavatele interaktivního zábavního obsahu Activision Blizzard. Ten mimo jiné vlastní hry, jako je Call of Duty nebo Candy Crush. Akvizice má urychlit růst herní divize Microsoftu, oznámily dnes firmy ve společném sdělení. Po dokončení transakce bude Microsoft třetí největší herní firmou na světě podle výše tržeb za společnostmi Tencent a Sony.
• Microsoft krátce předstihl Apple jako nejhodnotnější firma světa na burze
  Americká softwarová společnost Microsoft dnes krátce předstihla Apple na pozici nejhodnotnější společnosti na světě s akciemi na burze. Akcie Microsoftu později začaly oslabovat a Apple se vrátil na první místo. Podle některých analytiků Microsoft Apple díky vývoji umělé inteligence (AI) patrně předstihne. Akcie Applu oslabují mimo jiné z obavy, že firma by mohla mít problémy s prodeji iPhonů v Číně.
• Microsoft má v USA doplatit na daních za roky 2004 až 2013 téměř 29 miliard USD
  Americký daňový úřad (IRS) požaduje po společnosti Microsoft doplatit za roky 2004 až 2013 na daních 28,9 miliardy USD (668,6 miliardy Kč) plus penále. Požadavek úřadu souvisí s kontrolou, jak firma rozdělovala svůj zisk mezi různé země a jurisdikce, oznámil Microsoft. Dodal, že se závěry IRS nesouhlasí, bude je rozporovat, a bude-li to nutné, obrátí se na soud.
• Microsoft: O práci letos může ve světě přijít čtvrt miliardy lidí
  O práci letos může přijít čtvrt miliardy lidí. Aby si našli novou nebo alespoň udrželi tu, kterou mají, budou si muset osvojit nové dovednosti, protože se ještě více zrychlí digitalizace ekonomiky. Řekl to prezident americké softwarové společnosti Microsoft Brad Smith.
• Microsoft sesadil firmu Apple z pozice nejhodnotnějšího podniku světa
  Společnost Microsoft sesadila firmu Apple z pozice největšího podniku světa podle tržní kapitalizace. Příčinou je pokles akcií Applu v reakci na výsledky hospodaření za uplynulé čtvrtletí. Microsoft naopak od zveřejnění výsledků hospodaření posiluje. Uvedla to dnes agentura Bloomberg.
• Migrace loni snížila výkon řecké ekonomiky
  Příliv běženců snížil v uplynulém roce hrubý domácí produkt Řecka (HDP) o 0,35 procenta. Vyplývá to z...
• Migranti prý nezvýší daně v Německu
  Německo nebude muset zvyšovat daně kvůli tomu, aby mohlo financovat stovky tisíc uprchlíků a dalších...
• Michel doufá, že rozpočtová jednání pokročí během hodin či dnů
  Mimořádný summit Evropské unie věnovaný víceletému rozpočtu by měl přinést pokroky během nejbližších hodin či dnů. Před začátkem schůzky unijních prezidentů a premiérů to řekl předseda Evropské rady Charles Michel. Všechny požadavky unijních lídrů jsou podle něj legitimní, bude je však potřeba sladit.
• Michel: EU musí zlepšit komunikaci se světem
  Posílit konkurenceschopnost Evropské unie, dělat vše pro to, aby unijní lídři neztratili podporu obyvatel EU a zároveň více komunikovat se zbytkem světa. Takové výzvy do budoucna vidí končící předseda Evropské rady Charles Michel. Se slabým ekonomickým růstem v EU podle něj souvisí množství kontrol a byrokracie uvalených na evropské firmy. Unie musí "s těmito hloupými rozhodnutími přestat" a nenahlížet na každou firmu jako na někoho, kdo chce porušovat pravidla a koho je potřeba neustále kontrolovat. Michel to uvedl ve více než hodinovém rozhovoru s novináři z projektu European Newsroom (ENR), který sdružuje tiskové agentury z celé Evropy a jehož je ČTK členem.
• Michel chce na summitu EU přimět lídry k rozpočtovým kompromisům
  Bez náznaků ochoty ke kompromisům zahájí ve čtvrtek lídři členských zemí Evropské unie vyjednávání o dlouhodobém unijním rozpočtu. Předseda Evropské rady Charles Michel si od mimořádného summitu slibuje průlom zablokované situace, k němuž potřebuje přesvědčit prezidenty a premiéry, aby ustoupili ze svých pozic. K jeho návrhu i k možnému úspěchu vrcholného jednání se však zatím staví skepticky zástupci většiny států. Diplomaté proto očekávají, že se summit může protáhnout na několik dní.
• Michel chce o záchranném plánu jednat s lídry zemí EU 19. června
  Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie budou o návrhu fondu obnovy a víceletého rozpočtu jednat na summitu 19. června. Oznámil to dnes předseda Evropské rady Charles Michel, podle něhož by dohoda členských států mohla být hotova do letních prázdnin. Část zemí sice dnes návrh ocenila, řada států však dává najevo zásadní námitky a diplomaté očekávají náročná jednání.
• Michel chce s lídry jednat o tom, jak pomůže rozpočet EU z krize
  Příští sedmiletý rozpočet Evropské unie by měl poskytnout zásadní pomoc na zotavení evropských ekonomik z koronavirové krize. Řekl to dnes předseda Evropské rady Charles Michel, který chce o zahrnutí rozsáhlých investic do návrhu nového rozpočtu jednat s evropskými prezidenty a premiéry při videokonferenci plánované na příští čtvrtek. Novou podobu finančního rámce na období let 2021 až 2027 nyní chystá Evropská komise (EK), podle jejíž šéfky Ursuly von der Leyenové by měly investice pomáhat unijním zemím s následky pandemie i v nejbližších letech.
• Michel: Lídři EU vykročili ke shodě na fondu, spory ale trvají
  Mezi vrcholnými představiteli zemí Evropské unie se rýsuje shoda na principu budoucího fondu obnovy ekonomik, v některých bodech však přetrvávají spory. Po dnešní videokonferenci šéfů států a vlád to řekl předseda Evropské rady Charles Michel. Dodal, že chce s prezidenty a premiéry ihned zahájit separátní jednání a v půli července je do Bruselu pozvat na osobní schůzku.
• Michel navrhl snížit objem rozpočtu EU, fond obnovy chce zachovat
  Předseda Evropské rady Charles Michel dnes navrhl snížit objem příštího sedmiletého rozpočtu Evropské unie z 1,1 bilionu eur (téměř 30 bilionů Kč), který plánuje Evropská komise (EK), o 26 miliard eur. Jeho návrh, který za týden poslouží jako základ pro vyjednávání prezidentů a premiérů členských zemí, počítá se zachováním úrovně fondu obnovy ekonomik spojeného s rozpočtem na 750 miliardách eur.
• Michel odložil začátek summitu, jedná s lídry odděleně
  Předseda Evropské rady Charles Michel dnes po dlouhých nočních jednáních o sedmiletém rozpočtu Evropské unie pokračuje v bilaterálních rozhovorech s lídry členských zemí. Zásadní průlom kvůli trvajícím sporům okolo jeho celkové výše zatím nepřišel, podle diplomatů však Michel předložil nabídku kompromisní varianty, pro níž hledá podporu u jednotlivých zemí.
• Michel předloží návrh s menším podílem grantů, věří v dohodu
  Po více než třech dnech vyjednávání prezidentů a premiérů zemí Evropské unie předloží dnes večer předseda Evropské rady Charles Michel nový kompromisní návrh parametrů fondu pokrizové obnovy ekonomik a příštího sedmiletého rozpočtu bloku. Omezením podílu grantů v balíku 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun), které požadovaly takzvané šetrné státy, se podle politických vůdců přiblížila možnost konečné dohody. Michel před večerním jednáním prohlásil, že dosažení dohody na protahujícím se summitu je možné.