Michel chce na summitu EU přimět lídry k rozpočtovým kompromisům

Bez náznaků ochoty ke kompromisům zahájí ve čtvrtek lídři členských zemí Evropské unie vyjednávání o dlouhodobém unijním rozpočtu. Předseda Evropské rady Charles Michel si od mimořádného summitu slibuje průlom zablokované situace, k němuž potřebuje přesvědčit prezidenty a premiéry, aby ustoupili ze svých pozic. K jeho návrhu i k možnému úspěchu vrcholného jednání se však zatím staví skepticky zástupci většiny států. Diplomaté proto očekávají, že se summit může protáhnout na několik dní.

Hlavy států a šéfové vlád se před schůzkou shodují patrně na jediném: čas na vyjednání rozpočtu na období 2021-2027 se krátí a ke konečné dohodě by se mělo dospět v nejbližších měsících, aby byl čas na její schválení v Evropském parlamentu. Zcela odlišné představy mají ovšem o tom, jak k dohodě dospět.

Proti sobě stojí zejména požadavky "šetrných" států západní a severní Evropy a skupiny přátel koheze z východního a jižního křídla EU. Mezi ty první patří Nizozemsko, Rakousko, Dánsko či Švédsko - tyto země usilují o co největší stlačení celkové výše rozpočtu. Tu Michel navrhl na 1,074 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU, zatímco zmíněné kvarteto nechce překročit jednoprocentní hranici, k čemuž by bylo nutné výdaje rozpočtu seškrtat o mnoho desítek miliard eur.

Sedmnáctka kohezních států včetně Česka zase požaduje, aby byla pro příštích sedm let zachována dosavadní úroveň peněz v evropských fondech určených na rozvoj zaostalejších regionů. Michelův návrh však počítá s částkou 323 miliard eur (přes osm bilionů korun), zatímco v letech 2014-2020 činila tato suma přepočítaná na 27 zemí 367 miliard.

Západoevropské země nechtějí peníze na kohezi zvyšovat a tvrdí, že rozpočet je třeba více orientovat na nové priority, jako jsou boj s klimatickými změnami, digitalizace či bezpečnost. Michel se jim pokusil vyjít vstříc větší pružností převádění peněz mezi jednotlivými fondy, což ale zástupci uvedených zemí označují za nedostatečný ústupek.

Vedle vyčerpávající bitvy o výši jednotlivých kapitol rozpočtu se očekává zásadní spor i o slevy z rozpočtových příspěvků, z nichž dosud těžily právě vyspělejší země. Michel s rabaty vyjednanými ještě v minulém století Británií v návrhu počítá, což odmítají chudší státy, podle nichž slevy po odchodu Spojeného království pozbývají smysl. Německo a další země však rovněž argumentují brexitem, v jehož důsledku se bohatým členům bloku výrazně zvýší příspěvky do unijní pokladny.

Těžké bude patrně i hledání shody v dalších tématech jako jsou výše příspěvků na zemědělství, jejichž zvýšení by ráda dosáhla Francie či Polsko. Spory vyvolává i podmíněnost čerpání unijních peněz respektem k vládě práva. Tento princip Michel oproti předchozímu finskému návrhu poněkud zmírnil, což se nelíbí Německu, zatímco Polsko či Maďarsko by tuto formulaci nejraději vyškrtly úplně.

Diplomaté soudí, že úspěchem pro Michela by bylo vyjednání dohod alespoň o některých bodech více než padesátistránkového návrhu. Ačkoli šéf summitů dává najevo vůli protáhnout jednání až do víkendu, zástupci členských států pochybují o možnosti zásadního průlomu. Český premiér Andrej Babiš tento týden při návštěvě Estonska prohlásil, že při summitu EU očekává náročnou diskusi a že je spíše skeptický k tomu, že by se povedlo nalézt kompromis. Někteří unijní činitelé připomínají, že v minulosti bylo k úspěchu zapotřebí dvou mimořádných summitů, a předpokládají, že tomu tak bude i letos.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Microsoft koupí za 68,7 miliardy USD výrobce videoher Activision Blizzard
  Americká softwarová společnost Microsoft koupí za 68,7 miliardy dolarů (zhruba 1,5 bilionu Kč) vývojáře her a vydavatele interaktivního zábavního obsahu Activision Blizzard. Ten mimo jiné vlastní hry, jako je Call of Duty nebo Candy Crush. Akvizice má urychlit růst herní divize Microsoftu, oznámily dnes firmy ve společném sdělení. Po dokončení transakce bude Microsoft třetí největší herní firmou na světě podle výše tržeb za společnostmi Tencent a Sony.
• Microsoft krátce předstihl Apple jako nejhodnotnější firma světa na burze
  Americká softwarová společnost Microsoft dnes krátce předstihla Apple na pozici nejhodnotnější společnosti na světě s akciemi na burze. Akcie Microsoftu později začaly oslabovat a Apple se vrátil na první místo. Podle některých analytiků Microsoft Apple díky vývoji umělé inteligence (AI) patrně předstihne. Akcie Applu oslabují mimo jiné z obavy, že firma by mohla mít problémy s prodeji iPhonů v Číně.
• Microsoft má v USA doplatit na daních za roky 2004 až 2013 téměř 29 miliard USD
  Americký daňový úřad (IRS) požaduje po společnosti Microsoft doplatit za roky 2004 až 2013 na daních 28,9 miliardy USD (668,6 miliardy Kč) plus penále. Požadavek úřadu souvisí s kontrolou, jak firma rozdělovala svůj zisk mezi různé země a jurisdikce, oznámil Microsoft. Dodal, že se závěry IRS nesouhlasí, bude je rozporovat, a bude-li to nutné, obrátí se na soud.
• Microsoft: O práci letos může ve světě přijít čtvrt miliardy lidí
  O práci letos může přijít čtvrt miliardy lidí. Aby si našli novou nebo alespoň udrželi tu, kterou mají, budou si muset osvojit nové dovednosti, protože se ještě více zrychlí digitalizace ekonomiky. Řekl to prezident americké softwarové společnosti Microsoft Brad Smith.
• Microsoft sesadil firmu Apple z pozice nejhodnotnějšího podniku světa
  Společnost Microsoft sesadila firmu Apple z pozice největšího podniku světa podle tržní kapitalizace. Příčinou je pokles akcií Applu v reakci na výsledky hospodaření za uplynulé čtvrtletí. Microsoft naopak od zveřejnění výsledků hospodaření posiluje. Uvedla to dnes agentura Bloomberg.
• Migrace loni snížila výkon řecké ekonomiky
  Příliv běženců snížil v uplynulém roce hrubý domácí produkt Řecka (HDP) o 0,35 procenta. Vyplývá to z...
• Migrační vlna a euro
  V ekonomickém výhledu Německa a potažmo i celé eurozóny nesmíme zapomenout na dopady, které bude...
• Migranti prý nezvýší daně v Německu
  Německo nebude muset zvyšovat daně kvůli tomu, aby mohlo financovat stovky tisíc uprchlíků a dalších...
• Michel doufá, že rozpočtová jednání pokročí během hodin či dnů
  Mimořádný summit Evropské unie věnovaný víceletému rozpočtu by měl přinést pokroky během nejbližších hodin či dnů. Před začátkem schůzky unijních prezidentů a premiérů to řekl předseda Evropské rady Charles Michel. Všechny požadavky unijních lídrů jsou podle něj legitimní, bude je však potřeba sladit.
• Michel: EU musí zlepšit komunikaci se světem
  Posílit konkurenceschopnost Evropské unie, dělat vše pro to, aby unijní lídři neztratili podporu obyvatel EU a zároveň více komunikovat se zbytkem světa. Takové výzvy do budoucna vidí končící předseda Evropské rady Charles Michel. Se slabým ekonomickým růstem v EU podle něj souvisí množství kontrol a byrokracie uvalených na evropské firmy. Unie musí "s těmito hloupými rozhodnutími přestat" a nenahlížet na každou firmu jako na někoho, kdo chce porušovat pravidla a koho je potřeba neustále kontrolovat. Michel to uvedl ve více než hodinovém rozhovoru s novináři z projektu European Newsroom (ENR), který sdružuje tiskové agentury z celé Evropy a jehož je ČTK členem.
• Michel chce o záchranném plánu jednat s lídry zemí EU 19. června
  Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie budou o návrhu fondu obnovy a víceletého rozpočtu jednat na summitu 19. června. Oznámil to dnes předseda Evropské rady Charles Michel, podle něhož by dohoda členských států mohla být hotova do letních prázdnin. Část zemí sice dnes návrh ocenila, řada států však dává najevo zásadní námitky a diplomaté očekávají náročná jednání.
• Michel chce s lídry jednat o tom, jak pomůže rozpočet EU z krize
  Příští sedmiletý rozpočet Evropské unie by měl poskytnout zásadní pomoc na zotavení evropských ekonomik z koronavirové krize. Řekl to dnes předseda Evropské rady Charles Michel, který chce o zahrnutí rozsáhlých investic do návrhu nového rozpočtu jednat s evropskými prezidenty a premiéry při videokonferenci plánované na příští čtvrtek. Novou podobu finančního rámce na období let 2021 až 2027 nyní chystá Evropská komise (EK), podle jejíž šéfky Ursuly von der Leyenové by měly investice pomáhat unijním zemím s následky pandemie i v nejbližších letech.
• Michel: Lídři EU vykročili ke shodě na fondu, spory ale trvají
  Mezi vrcholnými představiteli zemí Evropské unie se rýsuje shoda na principu budoucího fondu obnovy ekonomik, v některých bodech však přetrvávají spory. Po dnešní videokonferenci šéfů států a vlád to řekl předseda Evropské rady Charles Michel. Dodal, že chce s prezidenty a premiéry ihned zahájit separátní jednání a v půli července je do Bruselu pozvat na osobní schůzku.
• Michel navrhl snížit objem rozpočtu EU, fond obnovy chce zachovat
  Předseda Evropské rady Charles Michel dnes navrhl snížit objem příštího sedmiletého rozpočtu Evropské unie z 1,1 bilionu eur (téměř 30 bilionů Kč), který plánuje Evropská komise (EK), o 26 miliard eur. Jeho návrh, který za týden poslouží jako základ pro vyjednávání prezidentů a premiérů členských zemí, počítá se zachováním úrovně fondu obnovy ekonomik spojeného s rozpočtem na 750 miliardách eur.
• Michel odložil začátek summitu, jedná s lídry odděleně
  Předseda Evropské rady Charles Michel dnes po dlouhých nočních jednáních o sedmiletém rozpočtu Evropské unie pokračuje v bilaterálních rozhovorech s lídry členských zemí. Zásadní průlom kvůli trvajícím sporům okolo jeho celkové výše zatím nepřišel, podle diplomatů však Michel předložil nabídku kompromisní varianty, pro níž hledá podporu u jednotlivých zemí.
• Michel předloží návrh s menším podílem grantů, věří v dohodu
  Po více než třech dnech vyjednávání prezidentů a premiérů zemí Evropské unie předloží dnes večer předseda Evropské rady Charles Michel nový kompromisní návrh parametrů fondu pokrizové obnovy ekonomik a příštího sedmiletého rozpočtu bloku. Omezením podílu grantů v balíku 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun), které požadovaly takzvané šetrné státy, se podle politických vůdců přiblížila možnost konečné dohody. Michel před večerním jednáním prohlásil, že dosažení dohody na protahujícím se summitu je možné.
• Michel svolal kvůli koronaviru další videosummit EU
  Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie budou v úterý na dálku společně probírat další opatření v boji proti koronaviru a jeho dopadům na evropské hospodářství. Oznámil to dnes předseda Evropské rady Charles Michel. Evropské země zavádějí kvůli šířící se nákaze stále přísnější kroky.
• Michel svolal na 23. dubna další videokonferenci lídrů EU
  Předseda Evropské rady Charles Michel dnes svolal na 23. dubna další videokonferenci prezidentů a premiérů zemí Evropské unie. Zabývat by se na ní měli hlavně tím, jak pomoci evropskému hospodářství postiženému pandemií covid-19. Už ve čtvrtek se ministři financí EU dohodli na tom, že státy eurozóny budou moci k oživení ekonomik stižených koronavirovou krizí využívat záchranný fond ESM. Na vydání společných dluhopisů se ale neshodli.
• Michel vyzval země EU ke společnému boji proti koronaviru
  Země Evropské unie by měly co nejvíce koordinovat postup proti šíření nového koronaviru a společně řešit i očekávané ekonomické dopady. Prohlásil to dnes předseda Evropské rady Charles Michel na úvod telekonference s prezidenty a premiéry unijních států. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš.
• Michl a Frait by jako důvod ke zvýšení sazeb viděli jejich růst v zahraničí
  Guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl a viceguvernér Jan Frait by jako důvod ke zvýšení domácích úrokových sazeb viděli jejich další zvyšování v zahraničí a neustupující inflaci. Naopak člen bankovní rady Tomáš Holub považoval červnové jednání rady jako poslední příležitost pro zvýšení sazeb v současné inflační vlně. Vyplývá to ze záznamu z měnověpolitického jednání bankovní rady, které dnes ČNB zveřejnila na svých stránkách.