Michel předloží návrh s menším podílem grantů, věří v dohodu

Po více než třech dnech vyjednávání prezidentů a premiérů zemí Evropské unie předloží dnes večer předseda Evropské rady Charles Michel nový kompromisní návrh parametrů fondu pokrizové obnovy ekonomik a příštího sedmiletého rozpočtu bloku. Omezením podílu grantů v balíku 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun), které požadovaly takzvané šetrné státy, se podle politických vůdců přiblížila možnost konečné dohody. Michel před večerním jednáním prohlásil, že dosažení dohody na protahujícím se summitu je možné.

"Poslední kroky jsou vždy nejtěžší, ale pokud budeme dále tvrdě pracovat, jsem přesvědčen, že dohoda je možná," řekl po dnešní sérii bilaterálních schůzek šéf unijních summitů, který k novinářům promluvil poprvé po třech dnech.

Michel stejně jako německá kancléřka Angela Merkelová, jejíž země EU v tomto pololetí předsedá, s ohledem na akutní hospodářský propad naléhá na rychlé schválení fondu, který má zvýšit rozpočet pro období 2021 až 2027 na více než 1,8 bilionu eur. Belgický politik již v sobotu předložil první kompromisní návrh, který však zejména Nizozemsko, Rakousko a skandinávské země zcela neuspokojil.

Dotace měly podle původního plánu Evropské komise tvořit půl bilionu eur a půjčky 250 miliard. Michel v sobotu přesunul 50 miliard z balíku grantů do úvěrů, Nizozemsko, Rakousko a skandinávské státy však trvaly na dalším omezení přímých plateb. Nejnovější návrh počítá s tím, že na dotacích se z fondu bude vyplácet 390 miliard. Ubýt by mělo peněz například pro fondy regionálního rozvoje či výzkumu. Poklesem se zmenší také objem přímých dotací v národních obálkách států včetně Česka.

Německo a Francie, které jsou spolu s Itálií a Španělskem, tedy největšími příjemci s fondu, zastánci původního návrhu EK, signalizovaly, že výraznější pokles grantů pod 400 miliard je pro ně již nepřijatelný. Nizozemský premiér Mark Rutte, jehož jihoevropské země označují za hlavní překážku dohody, dnes ale prohlásil, že shoda se přiblížila. Zatím však není zcela jasné, zda podpoří dnešní návrh, nebo bude požadovat další škrty.

Otevřena dosud zůstává i otázka principu vlády práva. S dosavadním návrhem, který čerpání peněz z fondu podmiňuje respektem k zásadám právnímu státu, není spokojeno Maďarsko a Polsko, s nimiž vedou unijní orgány řízení pro porušování evropských hodnot. Maďarský premiér Viktor Orbán zatím nenaznačil, zda bude ochoten vzít zpět svou hrozbu, že kvůli tomuto bodu vetuje dohodu, která musí být jednomyslná. Český premiér Andrej Babiš, který podle svých slov argumenty kolegů z visegrádské skupiny chápe, přitom dnes prohlásil, že tento bod dohodu neblokuje.

Nejnovější kompromisní návrh předloží Michel lídrům evropských zemí při pracovní večeři, jejíž začátek byl odložen přibližně na 19:30.

Zdroj: ČTK, Reuters

Čtěte více

• Migrační vlna a euro
  V ekonomickém výhledu Německa a potažmo i celé eurozóny nesmíme zapomenout na dopady, které bude...
• Migranti prý nezvýší daně v Německu
  Německo nebude muset zvyšovat daně kvůli tomu, aby mohlo financovat stovky tisíc uprchlíků a dalších...
• Michel doufá, že rozpočtová jednání pokročí během hodin či dnů
  Mimořádný summit Evropské unie věnovaný víceletému rozpočtu by měl přinést pokroky během nejbližších hodin či dnů. Před začátkem schůzky unijních prezidentů a premiérů to řekl předseda Evropské rady Charles Michel. Všechny požadavky unijních lídrů jsou podle něj legitimní, bude je však potřeba sladit.
• Michel: EU musí zlepšit komunikaci se světem
  Posílit konkurenceschopnost Evropské unie, dělat vše pro to, aby unijní lídři neztratili podporu obyvatel EU a zároveň více komunikovat se zbytkem světa. Takové výzvy do budoucna vidí končící předseda Evropské rady Charles Michel. Se slabým ekonomickým růstem v EU podle něj souvisí množství kontrol a byrokracie uvalených na evropské firmy. Unie musí "s těmito hloupými rozhodnutími přestat" a nenahlížet na každou firmu jako na někoho, kdo chce porušovat pravidla a koho je potřeba neustále kontrolovat. Michel to uvedl ve více než hodinovém rozhovoru s novináři z projektu European Newsroom (ENR), který sdružuje tiskové agentury z celé Evropy a jehož je ČTK členem.
• Michel chce na summitu EU přimět lídry k rozpočtovým kompromisům
  Bez náznaků ochoty ke kompromisům zahájí ve čtvrtek lídři členských zemí Evropské unie vyjednávání o dlouhodobém unijním rozpočtu. Předseda Evropské rady Charles Michel si od mimořádného summitu slibuje průlom zablokované situace, k němuž potřebuje přesvědčit prezidenty a premiéry, aby ustoupili ze svých pozic. K jeho návrhu i k možnému úspěchu vrcholného jednání se však zatím staví skepticky zástupci většiny států. Diplomaté proto očekávají, že se summit může protáhnout na několik dní.
• Michel chce o záchranném plánu jednat s lídry zemí EU 19. června
  Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie budou o návrhu fondu obnovy a víceletého rozpočtu jednat na summitu 19. června. Oznámil to dnes předseda Evropské rady Charles Michel, podle něhož by dohoda členských států mohla být hotova do letních prázdnin. Část zemí sice dnes návrh ocenila, řada států však dává najevo zásadní námitky a diplomaté očekávají náročná jednání.
• Michel chce s lídry jednat o tom, jak pomůže rozpočet EU z krize
  Příští sedmiletý rozpočet Evropské unie by měl poskytnout zásadní pomoc na zotavení evropských ekonomik z koronavirové krize. Řekl to dnes předseda Evropské rady Charles Michel, který chce o zahrnutí rozsáhlých investic do návrhu nového rozpočtu jednat s evropskými prezidenty a premiéry při videokonferenci plánované na příští čtvrtek. Novou podobu finančního rámce na období let 2021 až 2027 nyní chystá Evropská komise (EK), podle jejíž šéfky Ursuly von der Leyenové by měly investice pomáhat unijním zemím s následky pandemie i v nejbližších letech.
• Michel: Lídři EU vykročili ke shodě na fondu, spory ale trvají
  Mezi vrcholnými představiteli zemí Evropské unie se rýsuje shoda na principu budoucího fondu obnovy ekonomik, v některých bodech však přetrvávají spory. Po dnešní videokonferenci šéfů států a vlád to řekl předseda Evropské rady Charles Michel. Dodal, že chce s prezidenty a premiéry ihned zahájit separátní jednání a v půli července je do Bruselu pozvat na osobní schůzku.
• Michel navrhl snížit objem rozpočtu EU, fond obnovy chce zachovat
  Předseda Evropské rady Charles Michel dnes navrhl snížit objem příštího sedmiletého rozpočtu Evropské unie z 1,1 bilionu eur (téměř 30 bilionů Kč), který plánuje Evropská komise (EK), o 26 miliard eur. Jeho návrh, který za týden poslouží jako základ pro vyjednávání prezidentů a premiérů členských zemí, počítá se zachováním úrovně fondu obnovy ekonomik spojeného s rozpočtem na 750 miliardách eur.
• Michel odložil začátek summitu, jedná s lídry odděleně
  Předseda Evropské rady Charles Michel dnes po dlouhých nočních jednáních o sedmiletém rozpočtu Evropské unie pokračuje v bilaterálních rozhovorech s lídry členských zemí. Zásadní průlom kvůli trvajícím sporům okolo jeho celkové výše zatím nepřišel, podle diplomatů však Michel předložil nabídku kompromisní varianty, pro níž hledá podporu u jednotlivých zemí.
• Michel svolal kvůli koronaviru další videosummit EU
  Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie budou v úterý na dálku společně probírat další opatření v boji proti koronaviru a jeho dopadům na evropské hospodářství. Oznámil to dnes předseda Evropské rady Charles Michel. Evropské země zavádějí kvůli šířící se nákaze stále přísnější kroky.
• Michel svolal na 23. dubna další videokonferenci lídrů EU
  Předseda Evropské rady Charles Michel dnes svolal na 23. dubna další videokonferenci prezidentů a premiérů zemí Evropské unie. Zabývat by se na ní měli hlavně tím, jak pomoci evropskému hospodářství postiženému pandemií covid-19. Už ve čtvrtek se ministři financí EU dohodli na tom, že státy eurozóny budou moci k oživení ekonomik stižených koronavirovou krizí využívat záchranný fond ESM. Na vydání společných dluhopisů se ale neshodli.
• Michel vyzval země EU ke společnému boji proti koronaviru
  Země Evropské unie by měly co nejvíce koordinovat postup proti šíření nového koronaviru a společně řešit i očekávané ekonomické dopady. Prohlásil to dnes předseda Evropské rady Charles Michel na úvod telekonference s prezidenty a premiéry unijních států. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš.
• Michl a Frait by jako důvod ke zvýšení sazeb viděli jejich růst v zahraničí
  Guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl a viceguvernér Jan Frait by jako důvod ke zvýšení domácích úrokových sazeb viděli jejich další zvyšování v zahraničí a neustupující inflaci. Naopak člen bankovní rady Tomáš Holub považoval červnové jednání rady jako poslední příležitost pro zvýšení sazeb v současné inflační vlně. Vyplývá to ze záznamu z měnověpolitického jednání bankovní rady, které dnes ČNB zveřejnila na svých stránkách.
• Michl: Čekala se delší měnová unie ČR a SR, odluka ale byla dobře provedená
  Po rozdělení Československa a společné centrální banky na českou (ČNB) a slovenskou centrální banku (NBS) se počítalo se zhruba půlročním pokračováním měnové unie obou zemí, ta se ale už po dvou týdnech ukázala jako obtížně udržitelná. Bylo proto nutné přistoupit k měnové odluce, která ale byla technicky i mediálně dobře připravená a neprovázely ji mimořádné události. V rozhovoru u příležitosti 30. výročí rozdělení Státní banky československé (SBČS) to v rozhovoru s ČTK řekl guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl.
• Michl: ČNB nechává k měnovému jednání v listopadu otevřené všechny možnosti
  Guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl před listopadovým měnovým jednáním nedává žádný závazek, jak banka rozhodne o nastavení úrokových sazeb. ČNB si nechává dveře otevřené pro každou možnost, řekl dnes Michl ve Zlíně, kde se koná Diskusní fórum ČNB. Pořádá ho ČNB s Fakultou managementu a ekonomiky zlínské Univerzity Tomáš Bati. ČNB očekává koncem roku dočasné zrychlení inflace, poté od ledna zpomalení.
• Michl: Inflace sice klesá, ale je stále vysoká a neumožňuje ČNB snížit sazby
  Tuzemský růst cen sice zpomalil pod deset procent, ale inflace je přesto stále vysoká, a neumožňuje České národní bance snížit úrokové sazby. Senátorům to dnes řekl guvernér ČNB Aleš Michl při představování Zprávy ČNB o výkonu dohledu nad finančním trhem. Červnová meziroční inflace zpomalila na 9,7 procenta, byla o 0,4 procentního bodu nižší, než očekávala ČNB ve své květnové prognóze.
• Michl je v radě ČNB od roku 2018, dříve pracoval pro Raiffeisenbank i pro Babiše
  Vzdělání: vystudoval Fakultu financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze (VŠE; 2002, Ing.), kde v roce 2020 získal i titul Ph.D. v oboru finance; v roce 2005 absolvoval vzdělávací program Teorie her a psychologie rozhodování na letní univerzitě London School of Economics and Political Science, v roce 2009 absolvoval kurs řízení investičního portfolia na Wharton ve Filadelfii.
• Michl je v radě ČNB od roku 2018, dříve pracoval pro Raiffeisenbank i pro Babiše
  Vzdělání: vystudoval Fakultu financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze (VŠE; 2002, Ing.), kde v roce 2020 získal i titul Ph.D. v oboru finance; v roce 2005 absolvoval vzdělávací program Teorie her a psychologie rozhodování na letní univerzitě London School of Economics and Political Science, v roce 2009 absolvoval kurs řízení investičního portfolia na Wharton ve Filadelfii.
• Michl: Meziroční inflace by do tří měsíců měla klesnout pod deset procent
  Meziroční inflace by do tří měsíců měla klesnout pod deset procent. Trend jejího postupného poklesu podle něj začal v únoru, kdy klesla na 16,7 procenta. Na dnešním setkání se studenty Vysoké škole ekonomické v Praze to řekl guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl. V dubnu inflace činila 12,7 procenta.