Michl: Čekala se delší měnová unie ČR a SR, odluka ale byla dobře provedená

Po rozdělení Československa a společné centrální banky na českou (ČNB) a slovenskou centrální banku (NBS) se počítalo se zhruba půlročním pokračováním měnové unie obou zemí, ta se ale už po dvou týdnech ukázala jako obtížně udržitelná. Bylo proto nutné přistoupit k měnové odluce, která ale byla technicky i mediálně dobře připravená a neprovázely ji mimořádné události. V rozhovoru u příležitosti 30. výročí rozdělení Státní banky československé (SBČS) to v rozhovoru s ČTK řekl guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl.

"V lednu 1993 bylo již po 14 dnech zřejmé, že česko-slovenská měnová unie je jen obtížně udržitelná s ohledem na devizovou spekulaci a odlišné ekonomické potřeby obou republik," řekl Michl. Za dva týdny od rozdělení Československa odplynulo z ČNB 43 procent devizových rezerv, vklady na účtech se přesouvaly ze slovenských do českých bank.

Podle Michla padlo klíčové rozhodnutí o konci měnové unie zřejmě 14. ledna 1993, kdy tehdejší guvernér ČNB Josef Tošovský dopisem oslovil českého premiéra Václava Klause. Po jednání se slovenskou stranou byl na konci ledna stanoven termín měnové odluky. Národní měny začaly platit 8. února, zpočátku ve formě okolkovaných československých bankovek.

"V průběhu odluky nedošlo k žádným mimořádným událostem, protože byla připravena precizně, s dostatečným časovým předstihem a lidé byli také mediálně připraveni. Pokud byla nějaká nervozita a fronty, pak jen na počátku a krátkodobě," řekl Michl. ČNB podle něj při odluce zaznamenala 135 padělaných kolků, zpravidla to byly nekvalitní fotokopie nebo snahy lepit kolky nižší hodnoty na bankovky vyšší hodnoty. "Je ale třeba dodat, že v této době se začal zvyšovat počet bankovek, hlavně dvacetikorun a padesátikorun, ze kterých byl stržen slovenský kolek," dodal guvernér.

Krátkodobou česko-slovenskou měnovou unii podle Michla nelze srovnávat s dnešní eurozónou. "Eurozóna je mnohem institucionalizovanější s ohledem na Evropskou centrální banku nalézající se v centru celé unie," zdůraznil. Členové rady guvernérů Evropské centrální banky navíc nerozhodují podle zájmů své země, ale podle zájmů celé EU.

Formální institucí česko-slovenské měnové unie byl Měnový výbor, ve kterém byli tři zástupci ČNB a tři zástupci Národní banky Slovenska. Jeho hlavním úkolem bylo rozhodovat o zajištění stability společné měny, měl se tedy zabývat například emisí bankovek, rozsahem úvěrů, pravidly likvidity, zúčtováním bank, obchodem se zahraničím a stanovováním minimálních úrokových sazeb.

Měnový výbor se měl scházet dvakrát měsíčně střídavě v Česku a na Slovensku, jednání se ale nakonec uskutečnila pouze dvě. "Vzhledem k tomu, že jen nedávno došlo k rozdělení Státní banky československé, věnovala se jednání Měnového výboru především dokončení procesu rozdělení, to znamená uzavření bilance, rozdělení jejích práv a závazků a vyskytujících se problémů v oblasti snižování devizových rezerv obou bank," podotkl Michl.

Při rozdělení SBČS byl její majetek rozdělen mezi českou a slovenskou centrální banku nejčastěji poměrem 2:1 s ohledem na počet obyvatel v obou nástupnických zemích. Rozdělení zlata a devizových rezerv byl především účetní proces. S ohledem na rozdělení zlata mezi úložiště v Praze a v Prešově ale vznikl po rozdělení státu problém, když v držení ČNB zůstalo o 4,1 tuny zlata víc, než jí náleželo. Česko v 90. letech zlato zadržovalo kvůli vymožení pohledávky 29 miliard korun za Národní bankou Slovenska. "K zaplacení pohledávky, která byla po celá 90. léta pokládána za obtížně vymahatelnou, nakonec nedošlo. Česká republika se nároku vzdala v roce 1999," řekl Michl.

Samotné provedení měnové odluky podle Michla znamenalo náklady 425,1 milionu korun. ČNB při odluce získala zkušenosti, které jsou využitelné i v současnosti. "Je to schopnost rychle zareagovat na měnící se situaci. Důležitá je důsledná mediální příprava, nepodceňovat vysvětlování kroků centrální banky veřejnosti," řekl Michl. Důležité podle něj je také vytvořit kvalitní metodiku, kterou potom už provádějí partneři, jako když ČNB stanovila základní směr odluky, ale nezasahovala do práce na nejnižší úrovni jejího provádění.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Michel chce o záchranném plánu jednat s lídry zemí EU 19. června
  Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie budou o návrhu fondu obnovy a víceletého rozpočtu jednat na summitu 19. června. Oznámil to dnes předseda Evropské rady Charles Michel, podle něhož by dohoda členských států mohla být hotova do letních prázdnin. Část zemí sice dnes návrh ocenila, řada států však dává najevo zásadní námitky a diplomaté očekávají náročná jednání.
• Michel chce s lídry jednat o tom, jak pomůže rozpočet EU z krize
  Příští sedmiletý rozpočet Evropské unie by měl poskytnout zásadní pomoc na zotavení evropských ekonomik z koronavirové krize. Řekl to dnes předseda Evropské rady Charles Michel, který chce o zahrnutí rozsáhlých investic do návrhu nového rozpočtu jednat s evropskými prezidenty a premiéry při videokonferenci plánované na příští čtvrtek. Novou podobu finančního rámce na období let 2021 až 2027 nyní chystá Evropská komise (EK), podle jejíž šéfky Ursuly von der Leyenové by měly investice pomáhat unijním zemím s následky pandemie i v nejbližších letech.
• Michel: Lídři EU vykročili ke shodě na fondu, spory ale trvají
  Mezi vrcholnými představiteli zemí Evropské unie se rýsuje shoda na principu budoucího fondu obnovy ekonomik, v některých bodech však přetrvávají spory. Po dnešní videokonferenci šéfů států a vlád to řekl předseda Evropské rady Charles Michel. Dodal, že chce s prezidenty a premiéry ihned zahájit separátní jednání a v půli července je do Bruselu pozvat na osobní schůzku.
• Michel navrhl snížit objem rozpočtu EU, fond obnovy chce zachovat
  Předseda Evropské rady Charles Michel dnes navrhl snížit objem příštího sedmiletého rozpočtu Evropské unie z 1,1 bilionu eur (téměř 30 bilionů Kč), který plánuje Evropská komise (EK), o 26 miliard eur. Jeho návrh, který za týden poslouží jako základ pro vyjednávání prezidentů a premiérů členských zemí, počítá se zachováním úrovně fondu obnovy ekonomik spojeného s rozpočtem na 750 miliardách eur.
• Michel odložil začátek summitu, jedná s lídry odděleně
  Předseda Evropské rady Charles Michel dnes po dlouhých nočních jednáních o sedmiletém rozpočtu Evropské unie pokračuje v bilaterálních rozhovorech s lídry členských zemí. Zásadní průlom kvůli trvajícím sporům okolo jeho celkové výše zatím nepřišel, podle diplomatů však Michel předložil nabídku kompromisní varianty, pro níž hledá podporu u jednotlivých zemí.
• Michel předloží návrh s menším podílem grantů, věří v dohodu
  Po více než třech dnech vyjednávání prezidentů a premiérů zemí Evropské unie předloží dnes večer předseda Evropské rady Charles Michel nový kompromisní návrh parametrů fondu pokrizové obnovy ekonomik a příštího sedmiletého rozpočtu bloku. Omezením podílu grantů v balíku 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun), které požadovaly takzvané šetrné státy, se podle politických vůdců přiblížila možnost konečné dohody. Michel před večerním jednáním prohlásil, že dosažení dohody na protahujícím se summitu je možné.
• Michel svolal kvůli koronaviru další videosummit EU
  Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie budou v úterý na dálku společně probírat další opatření v boji proti koronaviru a jeho dopadům na evropské hospodářství. Oznámil to dnes předseda Evropské rady Charles Michel. Evropské země zavádějí kvůli šířící se nákaze stále přísnější kroky.
• Michel svolal na 23. dubna další videokonferenci lídrů EU
  Předseda Evropské rady Charles Michel dnes svolal na 23. dubna další videokonferenci prezidentů a premiérů zemí Evropské unie. Zabývat by se na ní měli hlavně tím, jak pomoci evropskému hospodářství postiženému pandemií covid-19. Už ve čtvrtek se ministři financí EU dohodli na tom, že státy eurozóny budou moci k oživení ekonomik stižených koronavirovou krizí využívat záchranný fond ESM. Na vydání společných dluhopisů se ale neshodli.
• Michel vyzval země EU ke společnému boji proti koronaviru
  Země Evropské unie by měly co nejvíce koordinovat postup proti šíření nového koronaviru a společně řešit i očekávané ekonomické dopady. Prohlásil to dnes předseda Evropské rady Charles Michel na úvod telekonference s prezidenty a premiéry unijních států. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš.
• Michl a Frait by jako důvod ke zvýšení sazeb viděli jejich růst v zahraničí
  Guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl a viceguvernér Jan Frait by jako důvod ke zvýšení domácích úrokových sazeb viděli jejich další zvyšování v zahraničí a neustupující inflaci. Naopak člen bankovní rady Tomáš Holub považoval červnové jednání rady jako poslední příležitost pro zvýšení sazeb v současné inflační vlně. Vyplývá to ze záznamu z měnověpolitického jednání bankovní rady, které dnes ČNB zveřejnila na svých stránkách.
• Michl: ČNB nechává k měnovému jednání v listopadu otevřené všechny možnosti
  Guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl před listopadovým měnovým jednáním nedává žádný závazek, jak banka rozhodne o nastavení úrokových sazeb. ČNB si nechává dveře otevřené pro každou možnost, řekl dnes Michl ve Zlíně, kde se koná Diskusní fórum ČNB. Pořádá ho ČNB s Fakultou managementu a ekonomiky zlínské Univerzity Tomáš Bati. ČNB očekává koncem roku dočasné zrychlení inflace, poté od ledna zpomalení.
• Michl: Inflace sice klesá, ale je stále vysoká a neumožňuje ČNB snížit sazby
  Tuzemský růst cen sice zpomalil pod deset procent, ale inflace je přesto stále vysoká, a neumožňuje České národní bance snížit úrokové sazby. Senátorům to dnes řekl guvernér ČNB Aleš Michl při představování Zprávy ČNB o výkonu dohledu nad finančním trhem. Červnová meziroční inflace zpomalila na 9,7 procenta, byla o 0,4 procentního bodu nižší, než očekávala ČNB ve své květnové prognóze.
• Michl je v radě ČNB od roku 2018, dříve pracoval pro Raiffeisenbank i pro Babiše
  Vzdělání: vystudoval Fakultu financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze (VŠE; 2002, Ing.), kde v roce 2020 získal i titul Ph.D. v oboru finance; v roce 2005 absolvoval vzdělávací program Teorie her a psychologie rozhodování na letní univerzitě London School of Economics and Political Science, v roce 2009 absolvoval kurs řízení investičního portfolia na Wharton ve Filadelfii.
• Michl je v radě ČNB od roku 2018, dříve pracoval pro Raiffeisenbank i pro Babiše
  Vzdělání: vystudoval Fakultu financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze (VŠE; 2002, Ing.), kde v roce 2020 získal i titul Ph.D. v oboru finance; v roce 2005 absolvoval vzdělávací program Teorie her a psychologie rozhodování na letní univerzitě London School of Economics and Political Science, v roce 2009 absolvoval kurs řízení investičního portfolia na Wharton ve Filadelfii.
• Michl: Meziroční inflace by do tří měsíců měla klesnout pod deset procent
  Meziroční inflace by do tří měsíců měla klesnout pod deset procent. Trend jejího postupného poklesu podle něj začal v únoru, kdy klesla na 16,7 procenta. Na dnešním setkání se studenty Vysoké škole ekonomické v Praze to řekl guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl. V dubnu inflace činila 12,7 procenta.
• Michl: Meziroční růst cen do konce roku dosáhne 20 procent
  Je téměř jisté, že meziroční růst cen do konce roku dosáhne 20 procent. V předmluvě ke Zprávě o měnové stabilitě to uvedl guvernér České národní banky Aleš Michl. To už ale podle něj v tuto chvíli centrální banka ovlivnit nemůže. "Nacházíme se v období extrémní nejistoty. Válka na Ukrajině a s ní spojené rostoucí ceny energií mohou inflaci dále přiživit," dodal.
• Michl navrhne centrální bance snížení sazby na 0,5 procenta
  Člen bankovní rady České národní banky (ČNB) Aleš Michl navrhne snížení základní úrokové sazby centrální banky ze současného jednoho procenta na polovinu. Kvůli dopadům koronavirové epidemie na ekonomiku je podle něj potřeba dál zlevnit peníze a zajistit jejich dostupnost pro firmy a podnikatele. Michl to uvádí v článku, který dnes otiskla Mladá fronta Dnes.
• Michl odmítá brzké snížení úrokových sazeb, příští rok čeká nízkou inflaci
  V první polovině příštího roku čeká Česká národní banka (ČNB) nízkou inflaci kolem dvou procent, uvedl její guvernér Aleš Michl v diskusním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News. Odmítl brzké snižování úrokových sazeb centrální banky v příštích měsících.
• Michl: Pokud ČNB do konce roku sníží sazby, učiní tak rozvážně
  Pokud Česká národní banka sníží do konce roku úrokové sazby, učiní tak pomalu a rozvážně a bude dál chránit ekonomiku před inflací. Poslancům z rozpočtového výboru to dnes řekl guvernér ČNB Aleš Michl. Nejbližší měnové zasedání Bankovní rady ČNB, kde se bude jednat o sazbách, se očekává 21. prosince.
• Michl: Pro zachování sazeb hlasovalo pět ze sedmi členů bankovní rady ČNB
  Pro zachování úrokových sazeb hlasovalo pět ze sedmi členů bankovní rady, dva hlasovali pro zvýšení sazeb o jeden procentní bod. Na tiskové konferenci to dnes řekl nový guvernér ČNB Aleš Michl. Inflaci označil za největší problém českého hospodářství. Bankovní rada ČNB dnes ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech.