Zlato se těší vysoké poptávce z centrálních bank i omezené dostupnosti ruské těžby na globální trh. Z historického pohledu ale levné není. V letech 2014-17 se unce zlata obchodovala v blízkosti 1200 USD a tehdy byl úrokový diferenciál s americkým dolarem zanedbatelný. Aktuálně dolar nabízí o 5 % vyšší úrok než vzácné kovy s logicky nulovým kuponem. Kumulovaná inflace za tu dobu sice přidala fundamentální hodnotě zlata 20-25 %, konkurence ze strany spořicích účtů a dluhopisů a klesající inflační očekávání nákupu žlutého kovu prospívat zřejmě nebudou.
Vývoj ceny zlata za posledních 10 let:
Černým koněm druhé poloviny roku zůstává volatilní a nepředvídatelný zemní plyn. Evropské i americké kontrakty odepsaly přes 70 % z loňských maxim. Po této horské dráze se začíná vracet do Evropy poptávka (plyn již má přednost před uhlím při výrobě elektřiny) a ve Spojených státech zase chladne těžařský boom, kdy společnosti při cenách pod 3 USD za jednotku drasticky omezují investice do nových vrtů, zatímco terminály na LNG stále rostou jako houby po dešti.
Cena plynu by tedy měla vyskočit nad 3 USD v USA a také nad 40 EUR/MWh v Evropě. Divokou kartou zůstává u této komodity tak jako v každé době počasí, rizikem pro další růst však paradoxně dává rychlé vyřešení konfliktu na Ukrajině, které by dalo vyšší šanci na obnovení ruských dodávek na již relativně dobře saturovaný trh.
Vývoj ceny zemního plynu Henry Hub v USA (denní graf – D1):
Mezi potravinami byla (a stále je) silně ovlivněná válkou na Ukrajině pšenice. Otázka exportu této zásadní obiloviny z Ukrajiny zahýbala na burze s její cenou o desítky procent. Byť by se z pohledu na graf zdála pšenice již relativně nízko, nemá příliš prostoru pro růst, pokud nechceme spekulovat přímo na uzavření Černého moře pro lodní obilné exporty Ruskem. Ostatní fundamenty – zásoby, letošní úroda, ceny hnojiv a energií, síla amerického dolaru – hovoří spíše pro další pozvolný pokles.
Tomáš Raputa
Analytický tým FXstreet.cz
Zdroje: MT4, tradingeconomics.com, Reuters, eia.gov