Dnes se podíváme hlouběji do akciového trhu jako takového. Když se hovoří o americké Wall Street, drtivá většina analýz a komentářů se věnuje především pohybům indexu S&P 500, případně ještě i technologickému NASDAQ 100 nebo industriálnímu DOW 30.
Málokdy už se hovoří o indexech menších a středních podniků zahrnutých v indexech S&P 600 Small Cap a S&P 400 Mid Cap. Z českého pohledu jsou to pořád obrovské společnosti jako Zebra Technologies nebo zábavní parky Six Flags s ročními tržbami v miliardách dolarů - nejde tedy o žádné start-upy nebo společnosti, které by měly při první recesi krachovat.
Porovnání vývoje ceny indexů S&P 500/400/600 (logaritmické měřítko):
Když se podíváme na vývoj indexů S&P 500/400/600 v grafu, jejich korelace je velmi vysoká a bude se ve většině času blížit 1. Snad kromě let 2000-02, kdy praskla akciová bublina a poklesem byl zasažen především index největších společností S&P 500, který byl na konci 90. let nejvíce v kurzu a jeho nadhodnocení bylo extrémní. A jeden důležitý indikátor ukazuje, že podobná situace by mohla nastat i v dalším vývoji amerických akcií, tj. pokles největších gigantů ve srovnání se stagnací menších společností.
Na první pohled však rozdíl mezi zmíněnými indexy není vidět. Pokrizový růst byl tažen růstem zisků i poměru PE s tím, že aktuálně se všechny S&P indexy obchodují na podobné úrovni PE na základě očekávaných zisků okolo 16. Díky velice dobré zkušenosti pokrizových let jsou však očekávání zisků nastavena příliš optimisticky. Dlouhodobý růst zisků ve vyšších jednotkách procent (7-9 %) je totiž nereálný, protože růst nominálního HDP se pohybuje a v tom lepším případě bude i nadále pohybovat mezi 4-5 % a marže společností by si v tom případě ukusovaly stále větší část ekonomického koláče.
A to je právě největší překážka pro býčí pohled na index S&P 500 do budoucna. Čisté marže největších gigantů kvůli oligopolizaci narostly do neúměrných výšin a zkrátka již nemají kam růst. Před krizí zůstalo z 1 dolaru tržeb těmto korporacím 9 centů zisku a nyní po daňové reformě v USA jim zůstává dokonce 12 centů (růst jen na základě zvýšení marže dosahuje 33 %).
Porovnání vývoje tržeb na akcii a čisté marže v % indexů S&P 500/400/600:
A máme zde více důvodů, proč by marže jako procento z tržeb měly do budoucna spíše klesat. Zaprvé po delší době začínají růst mzdy a americké společnosti musejí svým zaměstnancům přidávat více než 3 % ročně, dále úrokové náklady po razantním zvýšení sazeb v minulém roce budou postupně narůstat a stejně tak i cla zavedená administrativou prezidenta Trumpa si ukousnou část marže velkých podniků. A nakonec může přijít v blízké době recese, která vždy stlačí zisky společností níže. Na zahraniční zisky se při nynější síle dolaru a negativním výhledu evropské, japonské a čínské ekonomiky také nedá příliš spoléhat.
Z tohoto pohledu jsou střední a menší americké společnosti zdravější. Byť musí bojovat se stejnými aktuálními překážkami jako jejich velcí bratři, tak mají růst zisků založený více na tržbách a tržním podílu než na maržích (viz grafy). A vůči případnému zpomalení nebo krizi by tak jejich zisky a potažmo i ceny akcií měly být odolnější a naopak index S&P zralý na slušnou korekci.
Vývoj indexu S&P 500 (denní graf – D1):
Tomáš Raputa
Analytický tým FXstreet.cz
Zdroje: Yardeni.com, S&P, MT4
