Hliník se dostává na výsluní díky opatřením čínských úřadů. Peking v minulosti vynaložil miliardy dolarů na vybudování nejnovější tavící technologie, čímž enormně navýšil výrobní kapacity. Kvůli převisu nabídky nad poptávkou byla cena této komodity dlouhodobě držena na nízkých hodnotách. Nyní se situace v Asii mění. Úřady druhé největší ekonomiky se po odstranění přebytečných výrobních kapacit v uhelném a ocelářském průmyslu zaměřují na zpracovatele hliníku.
Začátkem letošního roku byla vydána oficiální nařízení, která vyžadovala v zimním období uzavření továren na zpracování hliníku v okolí Pekingu s cílem snížit znečištění ovzduší a bojovat proti nepříjemnému smogu. Čínské úřady také kontrolují tavírny na hliník postavené po roku 2013, zda dodržují environmentální předpisy. Snížení čínské produkce hliníku by mohlo přispět k vyrovnání tržních sil nabídky a poptávky, z čehož by mohli těžit hlavní producenti jako Rio Tinto, Vedanta Resources a Norsk Hydro.
Chanji, město v severozápadním regionu Xinjiang a nové centrum čínského hliníkového průmyslu, oznámilo, zastavilo výstavu 3 nových tavíren hliníku s denní kapacitou 2 milionů tun. Čína podle všeho silně přehodnocuje dosavadní hliníkový průmysl. Ten jednak nebyl výnosný a navíc byl velkým zdrojem znečistění ovzduší, když 90 procent energie na tavení hliníku pocházelo z uhelných elektráren. Pro budoucí vývoj ceny hliníku bude důležité, aby Čína pokračovala ve snižování produkce a ohlásila v průběhu roku další uzavírky tavíren, což povede k dodatečné redukci výrobních kapacit.
Na druhé straně lehký hliník je stále více využíván pro konstrukci karoserií aut. Zájem o ocel do aut klesá, nahrazuje ji hliník. Je to kvůli emisím CO2. V roce 2020 by mělo být v každém evropském autě v průměru 180 kilo hliníku. V roce 2012 to bylo 140 kilo. Ekonomická situace jak ve vyspělých, tak i v rozvíjejících se zemích mluví v prospěch rostoucí poptávky po automobilech, a tedy i po hliníku.
Graf vývoje ceny hliníku:
Zdroj: Investing.com, BOSSA