Trhy se nyní obávají, že hlavní odběratelé ropy a ropných produktů z Ruska – Indie, Čína, Saúdská Arábie – přestanou raději produkty vyvážené stínovou flotilou odebírat, aby se vyhnuly sekundárním sankcím ze strany USA a Velké Británie, která se k balíčku také přidala. Cena ropy Brent v reakci na kroky USA prudce zdražila a poprvé od října loňského roku se dostala nad 80 USD za barel.
Vývoj ceny ropy Brent (4hodinový graf – H4):
Výpadek ruských exportů by ale neměl stáhnout ropný trh do deficitu. Členové kartelu OPEC totiž operují s volnými kapacitami cca 3 miliony barelů denně (mbd). Pokud by měla cena ropy stoupat ke 100 USD za barel, je nasnadě pro arabské země prudce zvýšit z měsíce na měsíc dodávky. Saúdská Arábie nyní těží 9,0 mbd, přičemž v druhé polovině roku 2022 těžila 11,1 mbd. Uměle snižuje exporty i Kuvajt a Spojené arabské emiráty. Rusku se však i přes veškerá omezení západního světa a ukrajinské útoky na potrubní, vývozní a skladovací infrastrukturu stále daří těžit téměř 10 milionů barelů denně.
Porovnání vývoje těžby ropy v Rusku (oranžově) a Saúdské Arábii (modře), mbd:
Cílem Bidenovy vlády tak je náhrada ruské ropy tou arabskou, podobně jako se snaží nahradit ruský plyn v Evropě tím americkým. Jestli se budou sankce vynucovat, záleží ale už na vládě Donalda Trumpa. Ten může být zase více jestřábí proti Íránu, kterého odstřihnul od globálního trhu s ropou už za svého prvního funkčního období.
Vyšší nejistota vede nakupující k zajištění ceny budoucích dodávek, což vede k růstu ceny. Dražší ropa samozřejmě pomáhá vzhůru akciím globálních těžařů (Shell, Exxon, BP), ti totiž v Rusku ani v Íránu již nepodnikají. Naopak letecké společnosti budou trápit vyšší paliva, které tvoří až 30 % provozních nákladů.
Tomáš Raputa
Analytický tým FXstreet.cz
Zdroje: MT4, tradingeconomics.com, EIA, OPEC