Loňské březnové zdražení v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu bylo extrémní, především pak v oddílu paliv a energií. A to nyní z kalkulace meziroční inflace vypadlo. Snížení tak nemusí nutně znamenat počátek dezinflačního trendu, který by centrální bankéře uspokojil. Finanční trhy se tak pravděpodobně nemohou těšit na uvolnění měnových podmínek.
Porovnání meziroční vývoje celkové (červeně) a jádrové (oranžově) inflace:
Více než v loňském roce se bude hledět na jádrovou inflaci, protože právě ceny bez potravin a energií určují ve finále trend, kam se celková inflace po vyrovnání jednorázových prudkých pohybů svých volatilních složek bude ubírat. Jak vidíme z grafu, španělské „jádro“ zůstává až tvrdohlavě vysoko, 7,5 % meziročně navíc není ani omylem slučitelné s definicí cenové stability Evropské centrální banky (ECB).
Výnos 2letého německého vládního dluhopisu (v % p.a.):
Páteční inflace za celou eurozónu zřejmě ukáže podobný obrázek, byť na mírně nižších úrovních. Jádrová inflace by měla zůstat blízko meziročních 5,6 % bez náznaků návratu k 2procentnímu cíli. Jakýkoliv další růst cen bez potravin a energií podpořený i zvyšováním mzdových pásek bude tlačit výhled úrokových sazeb v eurozóně výše a poslat německé výnosy krátkodobých dluhopisů zpět ke 3 procentům.
Vývoj měnového páru EUR/USD (4hodinový graf – H4):
Jestřábí tendence ve Frankfurtu by měly pomoci euru výše na obou v tuzemsku oblíbených měnových párech - EUR/USD i EUR/CZK. Americký Fed totiž svou rétoriku kvůli obavám z možné bankovní krize mírní a Česká národní banka (ČNB) na svém zasedání ukázala, že zůstává ve vyčkávacím módu, byť mzdy akcelerují do dvouciferného pásma, ve kterém se jádrová inflace i přes prudké posílení koruny drží už delší dobu.
Meziroční vývoj jádrové inflace v ČR:
Tomáš Raputa
Analytický tým FXstreet.cz
Zdroje: MT4, tradingeconomics.com, Eurostat, Destatis, ine.es