Důvodů bylo hned několik, například to, že růst akciových indexů neodpovídal růstu čínského HDP. Za normálních okolností by měly akciové indexy dané země korelovat s hospodářským růstem. Dalším důvodem je samotný čínský komunistický režim, který zůstává z mnoha úhlů pohledu tvrdě kapitalistický, ale poslední slovo má vždy strana. Strana vše drží pevně v rukou, takže tvrdě kapitalistického investora Čína odrazuje.
Vývoj indexu Hang Seng za poslední měsíc:
Čínské akcie zažily až neuvěřitelnou rallye. Dlouhá léta opomíjené akcie se dostaly do hledáčku světových investorů. Z ničeho nic během jednoho týdne vzrostly o desítky procent a zlomily dlouhodobé medvědí tendence. K této otočce došlo, jak jinak, na základě rozhodnutí čínské komunistické strany. Mnoho investorů, kteří Čínu dlouhodobě odepisovali, najednou rychle změnilo názor a vrhli se na nákup čínských akcií. Ty však tento týden už silně korigují. Jaký osud tedy čeká čínské akcie? Nechali se investoři napálit? Co vlastně Čína chce svými ekonomickými stimuly dosáhnout? Mnoho komplikovaných otázek. Abychom získali lepší vhled do celé problematiky, zkusme se podívat, o co v čínské ekonomické transformaci jde.
Čínské pětileté plánování
Co se týče podnikání a obchodu, Čína působí jako silně kapitalistická země. V Číně se dá za peníze pořídit téměř všechno. Tak kde je ten komunismus v ekonomice? Čína si ponechala z komunistického systému především centrální plánování. Dodnes je čínská ekonomika řízena pětiletkami. A to je zásadní faktor, který je třeba vzít v úvahu.
V posledních pětiletkách se Čína snaží transformovat svou ekonomiku, která dříve fungovala na principu levné pracovní síly a exportu zboží, na vyspělejší společnost, kde budou dominovat pokročilé technologie, služby a hlavně ekonomika tažená domácí spotřebou. To je naprosto klíčové k pochopení toho, co se v zemi děje.
Podaří se straně získat důvěru občanů v lepší zítřky?
Centrální plánování umožňuje podniknout kroky ke stimulaci ekonomiky. Nové peníze v čínském systému umožní do jisté míry restrukturalizovat dluhy vzniklé nemovitostní bublinou a špatným řízením místních administrativ. To všechno čínská vláda dokáže. Problém je však jinde.
Číňané si pamatují velmi tvrdá protipandemická opatření během covidových let, která oslabila jejich víru v to, že stát se o vše postará. Následně čínská vláda rozhodla o zvýšení věku pro odchod do důchodu. Všechny tyto kroky vedly k tomu, že běžný čínský občan se snaží nespoléhat na stát a řeší svou situaci sám, tedy šetří si peníze na horší časy. Bohužel, tato snaha šetřit je v rozporu s přáním čínské vlády přetransformovat ekonomiku země. Pokud občané šetří, ekonomika nemůže být tažena domácí spotřebou. Dokud tedy nedojde k obnovení důvěry Číňanů v budoucnost, snahy čínské vlády nenaleznou úrodnou půdu. A proto jsem velmi opatrný, pokud jde o čínské akcie.
Matěj Široký
