Janis Varufakis se stále otáčí zády k požadovaným úsporným opatřením a reformám, jež podle něj situaci na jihu Evropy jenom zhoršují. Vyzval evropské partnery k zabezpečení investic v zemi, jež by jižanům pomohly k ekonomickému růstu. Rovněž mezinárodní věřitelé vybízí k odpisu dluhu.
Varufakisova slova lze ověřit na grafu níže, jež zobrazuje, kam skutečně směřovaly finanční zdroje ze záchranných balíčků. Je pravda, že Řekové z těchto peněz spotřebovali jenom kolem 10 procent a zbytek šel na splátky nebo restrukturalizace dluhů. Nicméně velkou část spotřebovaly i samotné řecké banky, jež potřebovaly kapitál k zabezpečení provozu finančního systému a uzdravení svých bilancí, jež poškodily špatné úvěry a neschopnost Řeků je splácet.
Redistribuce zdrojů ze záchranných balíčků v celkové výši 240 mld. eur:
Velké světové banky zvyšují šance na odchod Řecka z eurozóny na 50 procent. Banka Barclays uvedla, že nová řecká vláda bude nakonec nucena vyhlásit referendum, v němž se občané vyjádří, zdali chtějí přijmout dohodu eurozóny, nebo se vzdát eura. Aktuální průzkumy indikují, že 81 procent Řeků chce zůstat v eurozóně, 13,4 procenta ji chce opustit a 5,4 procent je bez názoru. Nicméně tato otázka se neptala na úsporná opatření, s nimiž členství v klubu souvisí. Z řeckých bank denně odpluje až 500 mld. eur kvůli strachu, že se země vrátí k drachmě, která by měla vůči euru nižší hodnotu. Pro Řecko je klíčová středa, kdy ECB rozhodne o prodloužení programu ELA, přes něj poskytuje likviditu řecké centrální bance a ta ji následně distribuuje komerčním bankám. V případě zrušení této úvěrové linky, by komerční banky musely aktivovat omezení pro výplatu vkladů.
Pondělní jednání Řecka s ministry financí eurozóny skončilo již druhý krát za 5 dní fiaskem. Eurozóna požaduje prodloužení záchranného programu o 6 měsíců. Ačkoliv tento návrh Atény v pondělí odmítly, požádat o prodloužení záchranného programu mohou do pátku. Nicméně čas se krátí. Program vyprší na konci měsíce, tedy příští týden. Poté budou muset Řekové začít splácet svůj dluh ve výši 240 mld. eur. V nejbližších 6 měsících je čekají splátky ve výši kolem 21 mld. eur. V případě vyjednání nové dohody by musel být tento právní akt schválen parlamentem každé členské země, což je delší proces.
Paul Krugman přišel se zajímavou studií, když uvedl, že úsporná opatření a po-krizový vývoj měly na řeckou ekonomiku podobné dopady jako první světová válka a roky po ní v Německu z pohledu indikátoru reálného HDP na hlavu.
Srovnání Řecka a Německa:
Jak se může vyvíjet budoucnost Řecka
1. Jednou z variant je řízené opuštění Řecka eurozóny nazývané pojmem „Grexit“. K této variantě se nyní přiklání 50 procent účastníků finančních trhů. Šlo by o řízení proces, který by trval několik měsíců.
2. Další variantou je prodloužení termínu platnosti záchranného balíčku. Ve hře je prodoužení splatnosti dluhů až do roku 2025. Do té doby by země platila jenom velmi nízké úroky.
3. Bankrot Řecka bez procedurálního a řízeného vystoupení z eurozóny nebo protahování času do dalších parlamentních voleb.
Michala Moravcová
Analytik finančních trhů BOSSA