V dnešním článku se zaměříme na fenomén, jehož dopady mají obrovský vliv na chování a myšlení každého člověka na naší planetě. To, jakým způsobem uvažujeme o penězích, formuje i další myšlenkové pochody, které vůbec nemusí s penězi souviset.
Lidé své vzorce chování primárně získávají jednak od svých rodičů a jednak od společnosti, ve které žijí. Tyto vzorce chování a způsoby myšlení se mohou v rodinách předávat i po několik generací.
Syn slavného hokejisty, bude nejspíš opět hokejista a dcera herečky bude opět nejspíš herečka.
Stejný princip předávání chování a formování životní cesty je pozorovatelný, i co se týče vztahu k penězům. Syn podnikatele bude nejspíš také podnikat, protože od svého otce „okoukal“ takové vzorce chování, které mu tuto jeho životní cestu budou formovat.
Stejně tak, jak se „okoukávají“ vzorce chování určující budoucí životní cestu, tak jsou dětmi přebírány životní postoje jejich rodičů. Pro děti nevystudovaných rodičů může být mnohem obtížnější dokončit vysokou školu, protože si do této životní etapy nepřinesly žádné vzorce chování, které by jim usnadnily studium.
A nakonec ony peníze. Pokud rodiče celý život šetří, jak se jejich děti budou asi v dospělosti chovat? Nejspíš budou také šetřit. Šetření obecně vyvolává v každém člověku pocit nedostatku, takže dítě vyrůstající v rodině „šetřílků“ bude v dospělosti opět žít v nedostatku, který s velkou pravděpodobností přenese i na své děti. A takto se rodinná anamnéza bude dál a dál předávat.
Opakem šetření je „rozhazování“ peněz. Myšlenkové pochody vedoucí k takovému chování, které nutí člověka stále utrácet, půjčovat si peníze a ty také utrácet … Co myslíte, že si od takovýchto rodičů dítě odnese? Myslíte, že bude schopno si v budoucnosti vybudovat dostatečný kapitál například pro investování? Nejspíše ne!
Oba tyto postoje k penězům jsou destruktivní povahy. Jak přehnané utrácení, tak přehnané šetření je způsobeno nedostatkem. Buď se lidé bojí, že o něco přijdou anebo se bojí, že něčeho nedosáhnou…
Věčný strach je zkrátka morem dnešního lidstva.
Ještě, než se pokusíme všudypřítomné principy tohoto fenoménu převést do tradingové praxe, požádal bych vás, zkuste si sami pro sebe udělat revizi svého chování, svého postoje k penězům a porovnejte jej s chováním a postoji vašich rodičů. Možná vám toto jednoduché cvičení napoví, kde leží „zakopaný pes“ a proč se vám třeba nedaří být dlouhodobě ziskový.
Princip „vydělat nebo ušetřit“ v tradingu
Praktické využití tohoto principu v náš prospěch se odvíjí od toho, jak budeme sami k sobě upřímní. První zásadní otázkou je, zda se trader zaměřuje spíše na to, jakým způsobem omezit ztráty nebo zda se jeho snahy zaměřují především na metody, jak maximalizovat svůj zisk. Já osobně tuším, na co se zaměřují neziskoví obchodníci ... 
A vy si můžete odpovědět sami, kam směřuje vaše pozornost.
Pokud jste sebereflexí zjistili, že většinu vaší obchodní strategie tvoří úvahy o tom, jak omezit nebo minimalizovat ztráty, zeptám se vás: „Vážně se chcete k ziskům prošetřit?“
Přijde vám normální, že si lidé chtějí na svůj vysněný dům, byt, auto, dovolenou ušetřit?
Mě osobně to smysl nedává. Proto jsem se rozhodl změnit své myšlení a raději se zaměřuji na to, abych si na svoji vysněnou vilu, dovolenou, auto a život vydělal!
A to nás přivádí k závěru dnešního článku. Samozřejmě můžete svůj trading vést tím způsobem, že budete čas věnovaný tvorbě strategie zaměřovat na omezování ztrát, ale také můžete udělat opak toho, co dělá „nezisková“ většina, zaměřit svoji pozornost na budování a maximalizování zisků.
Děkuji za přečtení a přeji vám správné rozhodnutí.
Martin Klass
