V uplynulých dnech jsem strávila hodně času čtením článků a posloucháním podcastů na téma Evergrande, a tak mě napadlo stručně shrnout v tomto blogu, co jsem zjistila. Hlavní zdroj, ze kterého jsem čerpala, je bloomberg.com a jejich výborné podcasty Odd Lots, kde situaci ohledně Evergrande skvěle popisují Bloomberg spolupracovníci z Hong Kongu a Číny.
Kdo je Evergrande Group
Evergrande Group se řadí mezi největší developerské společnosti v Číně, o prvenství se střídá s čínskou developerskou společností Country Garden. Nejedná se však pouze o jednu společnost specializovanou na nemovitosti, společností ve skupině Evergrande se odhaduje na několik stovek a rozsah jejich obchodních aktivit je obrovský – od nemovitostí, po elektrická vozidla, zdravotnictví, pojišťovnictví a finanční služby, mlékárenství, minerální vody, zábavní parky, v minulosti vlastnili i fotbalový klub.
Finanční situace Evergrande
Na pořizování pozemků pro výstavbu nemovitostí a své ostatní aktivity si Evergrande po řadu let masivně půjčovala a dokud byly příjmy vyšší než výdaje, byl jejich byznys model stále funkční. Z příjmů platili závazky, a ještě byli schopni generovat profit, takže navenek vypadala Evergrande relativně zdravě. Nicméně v průběhu posledních dvou let klesaly v Číně ceny nemovitostí (např. kvůli tlaku vlády, aby byly nemovitosti dostupnější či v důsledku legislativních zásahů vlády, která chce bránit spekulaci s nemovitostmi), tím pádem začaly klesat i tržby Evergrande a příjmy už přestaly stačit na pokrytí závazků.
Odhaduje se, že Evergrande aktuálně dluží přes 300 miliard USD, což z ní dělá nejvíce zadluženou real-estate společnost na světě. Jak jsem uváděla, ve skupině Evergrande je několik stovek společností, a protože finanční výsledky nejsou konsolidované (tedy neexistuje jeden finanční výkaz a výsledek za všechny společnosti dohromady), nikdo vlastně neví, jak velký dluh opravdu je a u kterých entit ve skupině je alokován.
Aktuální zadlužení však není nová věc. Obrovsky zadlužený je Evergrande už několik let, třeba už v roce 2018 vedení společnosti slibovalo, že zadlužení sníží, to se však nepodařilo. Díky tomu, jak gigantická společnost to je, se jim však dařilo získávat další a další peníze od věřitelů, věřitelé zřejmě podcenili riziko, že tak velká společnost, navíc s dobrými vztahy s čínskou vládou, by se vůbec mohla dostat do finančních potíží a platební neschopnosti.
Proč je to problém až nyní?
Ačkoli finanční potíže Evergrande trvají už déle, poprvé se stalo, že Evergrande neměla peníze na výplatu úroků ve výši 83,5 milionu dolarů z jí vydaných dluhopisů. Termín pro zaplacení úroků vypršel ve čtvrtek 23. září, od tohoto data běží 30-ti denní lhůta na dodatečnou úhradu a pokud Evergrande dluh nezaplatí nebo se jinak nedohodne s věřiteli, dostane se do platební neschopnosti.
Jaká je struktura věřitelů Evergrande
Když člověk vidí 300 miliard USD dluhu, řekne si, že většina věřitelů musí být velké společnosti, ať už banky nebo jiné instituce. Překvapilo mě proto, jaká je vlastně struktura věřitelů Evergrande:
- zaměstnanci a dodavatelé z Číny i jiných částí světa – odhaduje se, že těchto věřitelů, kterým Evergrande dluží mzdy a odměny za již dodanou práci a služby, jsou nižší stovky tisíc
- dalších zhruba 1,5 – 1,6 milionů lidí jsou retailoví klienti, kteří už zaplatili zálohy na byty, které jim Evergrande má postavit a dodat
- další skupinu věřitelů tvoří čínské banky, které poskytly Evergrande úvěry na pořízení pozemků pro výstavbu nebo kupovaly dluhopisy denominované v čínském juanu
- další skupinu tvoří věřitelé z tzv. commercial acceptance bills: Evergrande vydávala zvláštní typy dlužních úpisů nazývaných commercial acceptance bills, které slibovaly až 10% výnos. Tyto instrumenty si hojně kupovali zaměstnanci Evergrande, jejich rodinný příslušníci a další lidé; odhaduje se, že se jedná až o 70 000 čínských retailových klientů, kteří do těchto instrumentů vložili své úspory a kteří chtějí, stejně jako ostatní, své peníze zpět
- další skupinu věřitelů tvoří zahraniční banky a investoři, kteří kupovali dluhopisy vydávané v USD
- v neposlední řadě jsou v dlužné částce i daně, které musí Evergrande zaplatit státu.
Je zřejmé, že na všechny se nedostane, takže čínská vláda bude muset řešit problém, koho vyplatí, komu platby zkrátí nebo koho nevyplatí vůbec. Je více než jasné, že mezi posledními, kdo může očekávat své peníze zpět, jestli vůbec, jsou zahraniční banky a investoři.
Co může kolaps způsobit?
Investoři, a nejen oni, se obávají, že pád Evergrande by mohl těžce zasáhnout čínský finanční systém a že dopady by se mohly rozšířit i do zbytku světa. Kromě domino efektu ve finančním systému však může mít pád Evergrande silný dopad i na stovky jejich dodavatelů v Číně, USA či v Evropě.
Na situaci už minulý týden reagovaly poklesem např. akcie německých cementáren či společností jako Kone či Schindler, které dodávají komponenty do budov, poklesu se nevyhnuly ani akcie společností jako General Electric, Honeywell International či Caterpillar. V neposlední řadě je třeba zmínit, že pád Evergrande by vedl k velké nespokojenosti čínských retailových klientů, ať už vlastníků bytů, které nebudou dostavěny, nebo drobných věřitelů. Je zde také riziko, že pád by mohl ohrozit i dalšího developerského giganta, společnost Country Garden, jejíž aktuální dluh se odhaduje na 270 miliard dolarů. Takže žádná sranda.
A ačkoli se poslední dny američtí i evropští institucionální investoři předhání v ujištění, že jejich expozice v Evergrande je nulová nebo malá, je zřejmé, že světové finanční trhy jsou ze situace značně nervózní.
Too big to fail a co na to čínská vláda?
Přes nervozitu na trzích však asi všichni doufají, že čínská vláda nenechá situaci zajít tak daleko. V posledních dnech čínská národní banka napumpovala do trhu stovky miliard juanů (desítky miliard dolarů) a je zřejmé, že se snaží předejít jakékoli finanční či sociální nestabilitě.
Hovoří se také o možné přímé finanční podpoře Evergrandu ze strany čínské vlády, o restrukturalizaci, dle nejnovějších zpráv Evergrande zřejmě bude rozprodávat některá svá aktiva, aby získali hotovost na úhradu závazků.
Co bude dál?
Nikdo neví. Situace se vyvíjí každým dnem, 29. září nastane splatnost dalších úroků z dluhopisů ve výši 45 milionů dolarů, 11. října pak dalších úroků z dluhopisů ve výši 146 milionů dolarů, koncem října pak uplyne 30denní lhůta pro doplacení úroků ve výši 83,5 milionu dolarů z 23. září. Je tedy otázka, jestli Evergrande stihne získat dost peněz na uhrazení těchto závazků nebo ne.
Tak jako tak – s Čínou se trhy poslední měsíce vážně nenudí a bude zajímavé sledovat další vývoj.
Marika Čupa