Jádrová inflace v ČR

03.06.2020 Rozmohl se nám tu teď takový nešvar. V médiích často zní, že za současnou inflaci v ČR – momentálně nejrychlejší v rámci EU – může předně oslabení koruny v době koronakrize. To však neodpovídá skutečnosti.

07.06.2020 Médii znějí stesky nad citelnou českou inflací, momentálně nejvýraznější v EU. Prý za ni může slabá koruna. A tedy také koronavirus, který českou měnu v důsledku znatelně znehodnotil. Jenže tyto stesky jsou mimo.

11.01.2024 Za pár okamžiků zveřejní Český statistický úřad výsledek prosincové inflace. Zásadní roli bude hrát opět srovnávací základna, která podobně jako v říjnu a listopadu byla snížena přijetím úsporného tarifu, pomocí kterého vláda převzala část nákladů domácností na energie. Další podstatnou složkou spotřebitelského koše jsou potraviny, kdy dle naší prognózy jejich růst cen oproti listopadu mírně zrychlil, přestože se obchody předháněly s nejrůznějšími slevovými akcemi. Ty probíhají i nyní v souvislosti se snížením DPH u potravin z 15 % na 12 %, ale je zatím předčasné hodnotit, zda obchodní řetězce opravdu promítly toto snížení do svých ceníků a v celkovému objemu začaly ceny potravin klesat, nebo přinejmenším nerůst takovým tempem jako v předchozím období. V případě cen zboží se zdá, že podobně jako u potravin měli obchodníci v období Vánoc vyšší cenové požadavky, což v kombinaci s velmi perzistentními tlaky v oblasti služeb zapříčiní, že jádrová inflace se bude pohybovat okolo listopadové hodnoty (3,9 %), výraznější pokles nečekáme.

10.12.2020 Listopad přinesl další zmírnění meziročního růstu spotřebitelských cen v české ekonomice. Na úrovni 2,7 % je meziroční inflace nejnižší od loňského října. Ke zmírnění meziroční inflace přispěly ceny potravin, ceny energií a také položky spadající do jádrové inflace. Celková i jádrová inflace se tak nacházejí pod prognózou ČNB.

10.03.2023 Meziroční inflace v české ekonomice se v únoru vydala k poklesu a potvrdila tak, že lednové zrychlení meziročního růstu spotřebitelských cen, jež bylo taženo zejména cenami elektřiny, představovalo jednorázovou výjimku.

10.06.2020 Zatímco rouška je symbolem koronakrize z hlediska společenského, z ekonomického pohledu je jím – světě, div se – květák. V některých obchodech byl prý tento druh košťálové zeleniny k mání i za stovku. Podle ČSÚ sice vyšla jeho cena v dubnu průměrně „jen“ na 66,20 Kč za kus. Jenže i to představuje zdražení oproti březnu o 68 procent. A co teprve v porovnání třeba s rokem 1998, kdy z Polska dovážený květák stál pět korun. Nejen matadoři zeleninových koutků tuzemských supermarketů tak mají pocit, že koronakrize vyvrtá do peněženky pořádnou díru. V květnu se čeští spotřebitelé báli inflace dosud nejintenzivněji za celou historii sledování ČSÚ od počátku milénia. Češi se teď obávají zdražování dokonce více než propouštění.

10.04.2024 Za pár minut Český statistický úřad zveřejní výsledek březnové inflace. Ta by podobně jako v únoru měla podle našeho i tržního odhadu zůstat na inflačním cíli ČNB (2 %). Inflaci táhly směrem dolů pravděpodobně opět ceny potravin. Nicméně jedná se o velmi volatilní složku spotřebitelského koše, tudíž pokud by došlo k přerušení meziročního poklesu cen potravin, který pozorujeme v posledních měsících, inflace by opět povyrostla, ač by se velmi pravděpodobně pohybovala v rámci horní části tolerančního pásma. Na druhé straně rostly ceny pohonných hmot na čerpacích stanicích díky rostoucím cenám ropy na světových trzích a rovněž slabší koruně.

10.10.2024 Dnešní den bude ve znamení inflace. Nejprve se již za pár minut dozvíme výsledek z tuzemska, kdy Český statistický úřad zveřejní cenový vývoj během září. Inflace se během prázdninových měsíců udržela těsně nad 2% cílem, ačkoli se prognózovalo, že by mohlo dojít k jeho podstřelení. S příchodem nového školního roku vzhledem k nižší statistické základně z minulého roku očekáváme postupný nárůst inflace do konce letošního roku směrem k 3% hranici. V září by podle naší predikce mohlo dojít k mírnému zvýšení inflace z 2,2 % v červenci a srpnu na 2,4 % (medián trhu je stejný). Pokud bychom ale brali v úvahu pouze sezónní faktory, inflace by mohla vzrůst dokonce až ke 2,7 %. Nicméně inflaci v září táhly dolů ceny pohonných hmot, které podle našeho odhadu klesly meziročně o více než 10 %. Takto pozitivní efekt ovšem nelze čekat v nejbližších měsících kvůli nárůstu cen ropy na světových trzích způsobené znovu zesilujícím napětím na Blízkém východě, které žene ceny této suroviny vzhůru. Na druhé straně ceny potravin, které stlačovaly inflaci směrem níže téměř v průběhu celého roku, mohou působit tentokrát opačným způsobem. Prostor pro jejich další zlevňování se s určitostí zmenšuje. V případě zboží a služeb předpokládáme nárůst jejich cen takřka identický jako v srpnu, díky čemuž by jádrová inflace zůstala na úrovni 2,4 %. V meziměsíčním srovnání očekáváme snížení cenové hladiny o 0,5 % zejména díky již zmiňovanému vývoji cen pohonných hmot a nižším cenám dovolených, což je běžný sezónní jev.

10.05.2023 Výnosy amerických i německých státních dluhopisů, eurodolar i futures kontrakty na americké akcie se obchodují v úzkém koridoru před dnešním zveřejněním americké inflace v 14:30 středoevropského času. Podle mediánu analytického odhadu inflace v dubnu meziročně setrvala na 5 %, meziměsíčně ale měla vzrůst z 0,1 % na 0,4 %. Jádrová inflace lépe zachycující domácí cenové tlaky měla udržet 0,4% meziměsíční tempo, meziročně pak kosmeticky zpomalit z 5,6 % na 5,5 %.

11.03.2024 Tento týden bude patřit zejména nejnovějším údajům o inflaci. Již dnes dorazí únorový výsledek z tuzemské ekonomiky, následně se v úterý dozvíme data z Německa (konečný údaj) i ze Spojených států amerických. Rovněž v úterý bude zveřejněn statistiký vývoj v českém maloobchodě. Posledním údajem z naší ekonomiky bude páteční výsledek průmyslové výroby za měsíc leden. Data o průmyslu budou publikována také ve světě, konkrétně ve středu v eurozóně a v pátek ve Spojených státech. Další zajímavé údaje dorazí už pouze z USA, kde se ve čtvrtek dozvíme, jak se vyvíjely maloobchodní tržby i ceny výrobců. Týden uzavře průzkum University of Michigan obsahující nejnovější nálady mezi domácnostmi včetně vývoje inflačních očekávání.