Jádrová inflace v ČR

03.06.2020 Rozmohl se nám tu teď takový nešvar. V médiích často zní, že za současnou inflaci v ČR – momentálně nejrychlejší v rámci EU – může předně oslabení koruny v době koronakrize. To však neodpovídá skutečnosti.

05.03.2025 Předběžný odhad únorové inflace v ČR podle našeho odhadu ukáže na malé zpomalení z lednových 2,8 % y/y na 2,7 %. Inflaci nadále zřejmě poháněly potraviny, meziměsíčně by měly vzrůst i pohonné hmoty, které ale v meziročním vyjádření stlačily inflaci směrem dolů. Jádrová inflace by ale měla v meziměsíčním sezónně očištěném vyjádření setrvat utlumená a poblíž 2% cíle v anualizovaném vyjádření. V meziročním srovnání by se měla snížit z 2,5 % na 2,2 % y/y. Data ISM z USA budou ostře sledovaná, poslední údaje z USA totiž ukazují na určité zpomalení růstu či dokonce pokles ekonomické aktivity.

07.06.2020 Médii znějí stesky nad citelnou českou inflací, momentálně nejvýraznější v EU. Prý za ni může slabá koruna. A tedy také koronavirus, který českou měnu v důsledku znatelně znehodnotil. Jenže tyto stesky jsou mimo.

12.02.2025 Z ekonomického hlediska tento týden vyvrcholí právě dnes, kdy bude publikován výsledek lednové inflace ve Spojených státech amerických. Ta v meziročním vyjádření na konci předchozího roku vyšplhala na 2,9 % a na této úrovni se podle trhu udržela i na začátku letošního roku. V meziměsíčním srovnání by inflace mohla zvolnit z 0,4 % na 0,3 %. Jádrová inflace zůstane nad 3 %, ačkoli by mohlo dojít k jejímu mírnému poklesu z 3,2 % na 3,1 %. Momentum po předchozím poklesu na 0,2 % by ovšem dle konsensu analytiků mělo opětovně zrychlit na 0,3 %. Pokud by se predikce trhu naplnila, v kombinaci s robustním trhem práce a ekonomikou USA, vyššími inflačními očekáváními a proinflačními riziky v podobě uvalených cel ze strany nové americké administrativy, brání Fedu, aby se v brzké době vrátil ke snižování úrokových sazeb.

11.01.2024 Za pár okamžiků zveřejní Český statistický úřad výsledek prosincové inflace. Zásadní roli bude hrát opět srovnávací základna, která podobně jako v říjnu a listopadu byla snížena přijetím úsporného tarifu, pomocí kterého vláda převzala část nákladů domácností na energie. Další podstatnou složkou spotřebitelského koše jsou potraviny, kdy dle naší prognózy jejich růst cen oproti listopadu mírně zrychlil, přestože se obchody předháněly s nejrůznějšími slevovými akcemi. Ty probíhají i nyní v souvislosti se snížením DPH u potravin z 15 % na 12 %, ale je zatím předčasné hodnotit, zda obchodní řetězce opravdu promítly toto snížení do svých ceníků a v celkovému objemu začaly ceny potravin klesat, nebo přinejmenším nerůst takovým tempem jako v předchozím období. V případě cen zboží se zdá, že podobně jako u potravin měli obchodníci v období Vánoc vyšší cenové požadavky, což v kombinaci s velmi perzistentními tlaky v oblasti služeb zapříčiní, že jádrová inflace se bude pohybovat okolo listopadové hodnoty (3,9 %), výraznější pokles nečekáme.

10.12.2020 Listopad přinesl další zmírnění meziročního růstu spotřebitelských cen v české ekonomice. Na úrovni 2,7 % je meziroční inflace nejnižší od loňského října. Ke zmírnění meziroční inflace přispěly ceny potravin, ceny energií a také položky spadající do jádrové inflace. Celková i jádrová inflace se tak nacházejí pod prognózou ČNB.

10.03.2023 Meziroční inflace v české ekonomice se v únoru vydala k poklesu a potvrdila tak, že lednové zrychlení meziročního růstu spotřebitelských cen, jež bylo taženo zejména cenami elektřiny, představovalo jednorázovou výjimku.

10.04.2025 Již za pár okamžiků zveřejní Český statistický úřad finální údaj březnové inflace. Ta podle předběžného odhadu v meziročním srovnání stagnovala na 2,7 %. To bylo v souladu s naší prognózou, zatímco tržní odhad i České národní banky predikoval velmi mírný pokles na 2,6 %. Struktura inflace zůstává v průběhu letošního roku téměř nezměněna. Rostou zejména ceny potravin, alkoholu a tabákových výrobků a jejich tempo dokonce zrychlilo ze 4,7 % na 5,9 %. Inflace ve službách se drží viditelně nad cílovými 2 % a dezinflační proces v této oblasti se téměř zastavil. Naopak rychleji klesají ceny energií (v únoru -3,6 %, v březnu -4,9 %), k čemuž přispěl i výrazný pokles cen pohonných hmot. Očekává se potvrzení předběžného odhadu, dopad na finančních trzích byl tak neměl být významného charakteru.

10.06.2020 Zatímco rouška je symbolem koronakrize z hlediska společenského, z ekonomického pohledu je jím – světě, div se – květák. V některých obchodech byl prý tento druh košťálové zeleniny k mání i za stovku. Podle ČSÚ sice vyšla jeho cena v dubnu průměrně „jen“ na 66,20 Kč za kus. Jenže i to představuje zdražení oproti březnu o 68 procent. A co teprve v porovnání třeba s rokem 1998, kdy z Polska dovážený květák stál pět korun. Nejen matadoři zeleninových koutků tuzemských supermarketů tak mají pocit, že koronakrize vyvrtá do peněženky pořádnou díru. V květnu se čeští spotřebitelé báli inflace dosud nejintenzivněji za celou historii sledování ČSÚ od počátku milénia. Češi se teď obávají zdražování dokonce více než propouštění.

10.04.2024 Za pár minut Český statistický úřad zveřejní výsledek březnové inflace. Ta by podobně jako v únoru měla podle našeho i tržního odhadu zůstat na inflačním cíli ČNB (2 %). Inflaci táhly směrem dolů pravděpodobně opět ceny potravin. Nicméně jedná se o velmi volatilní složku spotřebitelského koše, tudíž pokud by došlo k přerušení meziročního poklesu cen potravin, který pozorujeme v posledních měsících, inflace by opět povyrostla, ač by se velmi pravděpodobně pohybovala v rámci horní části tolerančního pásma. Na druhé straně rostly ceny pohonných hmot na čerpacích stanicích díky rostoucím cenám ropy na světových trzích a rovněž slabší koruně.