Fed totiž nepřišel s žádným dramatickým zlepšením výhledu největší světové ekonomiky a před novináři si následně guvernérka Janet Yellenová zvýšení sazeb dostatečně neobhájila, když i nadále citovala slabý růst mezd. Ve své podstatě jde o zvýšení sazeb zároveň při nejslabším ekonomickém růstu od roku 1980, kdy Fed bojoval s dvoucifernou inflací.
Srovnání vývoje úrokových sazeb v USA (černě) a reálného růstu HDP (zeleně):
Nabízí se proto interpretace, že Fed chtěl především zchladit výjimečně optimistický sentiment, který žene americké akciové trhy na stále vyšší a vyšší maxima. Necítí se ale zas tak silný, aby pokračoval tímto rychlým tempem v utahování měnové politiky i nadále, protože by už hospodářský růst dusil. Navíc se dá čekat, že vyšší sazby v USA donutí zvedat úroky i jinde ve světě, čímž se výhoda z dlouhých pozic na americkém dolaru lehce smaže.
Druhým bodem, který přiměl dolarové býky opustit své pozice, byl přístup, jakým Janet Yellenová interpretovala inflační cíl Fedu. Odkázala se k jádrové inflaci a zastávala symetričnost. Když se tedy jádrová inflace pohybovala v posledních pěti letech pod cílem na průměrné hodnotě 1,6 % (viz graf), neměl by Fed být znepokojen, pokud se bude v budoucnu delší dobu držet blízko 2,4 %.
Meziroční vývoj jádrové inflace PCE v USA:
Toto ujištění také nehrálo do karet dolaru, který se i při rychlejším růstu cen nemusí automaticky dočkat vyšších úrokových sazeb. Yellenová tak i přes utažení měnové politiky znovu zahrála na svou tradiční holubičí notu.
Vývoj měnového páru EUR/USD (4hodinový graf – H4):
Tomáš Raputa
Analytický tým FXstreet.cz
Zdroje: Zero Hedge, FRED, Investing.com
