Ještě před rokem se cena a dostupnost energií všeobecně příliš neřešila. Od té doby však vystoupala cena elektřiny a plynu až desetinásobně. Pro běžnou domácnost to znamená zvýšení nákladů o tisíce až desetitisíce korun za měsíc. To je samozřejmě velký problém. Proto se řeší možnost zastropování ceny, což však nutně neznamená, že energií, zejména plynu, bude dostatek. Co tedy máme čekat letošní zimu?
Podle Lukáše Kovandy záleží především na ochotě Ruska nadále prodávat Evropě svůj plyn. Velkou roli také bude hrát to, jaké teploty budou přes zimu panovat. K úsporám by pak mělo dojít přirozeně, už k samotným cenám energií. Zcela jinou otázkou je pak zásobení na další topnou sezonu. Podaří se Evropě nahradit dodávky skrze LNG z USA a Norska či zdroje z Afriky a Blízkého východu? Pokud ano, tak bychom měli mít to nejhorší za sebou.
Tomáš Prouza pak doplnil, že je aktuálně nutné nadřadit energetickou bezpečnost nad jiné zájmy, např. otázku EIA, jako to činí např. nizozemská vláda při stavbě LNG nového terminálu. Zároveň uvedl, že dodávat plyn do Evropy je i v zájmu Ruska samotného, které krátko až střednědobě nemá jiné alternativy. V otázce možných příležitostí a rizik pro český průmysl zmínil otázku evropských fondů a peněz určených pro energetickou transformaci.
Jaroslav Šura, ve shodě s předřečníky, považoval za nejdůležitější otázku zásobení na další zimu, která v tuto chvíli není dořešená. Z hlediska možnosti rychle nahradit ruský plyn pomocí LNG byli řečníci skeptičtější. Spíše půjde o běh na delší trať, který musí být kombinován úsporami a rovněž také využíváním dalších energetických zdrojů.
Dále se probírala témata jako: výhody a nevýhody sankcí na Rusko, reakce české vlády na aktuální situaci či otázka speciálních daní na banky a energetické společnosti.
Druhá část konference se pak nesla v duchu investorském. Nejdříve se řešily otázky spjaté s možnými vyššími danění na energetické, resp. bankovní společnosti. Zde nebyli řečníci zcela ve shodě, zda a jak by měly být případně dodatečně zdaněny.
Z hlediska konkrétních investičních příležitostí byl zmíněn zejména ČEZ a rovněž Komerční banka. Právě spekulace ohledně možného zavedení nových daní způsobily snížení jejich ceny o desítky procent. Pro investory je tato nejistota možná horší, než kdyby došlo k jejich zavedení, které by bylo jasně a transparentně komunikováno. V případě ČEZu pak nelze vyloučit případné zestátnění, byť za finanční náhradu.
I přes výše zmíněná rizika a možnou blížící se recesi se může pro investory v tuzemsku jednat o zajímavou příležitost, jak pravidelně inkasovat dividendu a dlouhodobě se ochránit proti inflaci.
Kompletní záznam konference si můžete přehrát zde.