Obecně je snížení daní vnímáno jako pozitivní pro korunu. V našich měnových končinách totiž stále platí, že měnová politika centrální banky funguje jako protiváha rozpočtové politice vlády, aby se naše ekonomika celkově nacházela v rovnováze. Proto po „kalouskových“ škrtech došlo k umělému oslabení koruny intervencemi a proto naopak nyní můžeme čekat rychlejší návrat k vyšším úrokovým sazbám.
Vývoj českého salda veřejných rozpočtů (v % HDP):
Výnosy českých dluhopisů rostou. Ne snad proto, že by se investoři báli bankrotu země, od toho jsme ještě na míle daleko a navíc vycházíme z let, kdy byl rozpočet v přebytku. Dluhopisoví investoři spíše berou v potaz možnost růstu úrokových sazeb v ČR. A jelikož v eurozóně se s žádnou úpravou úroků směrem vzhůru nepočítá, roste spread mezi českými a německými dluhopisy (viz graf). Aktuálních 1,8 % p.a. už je dostatečná motivace, aby německé, rakouské a francouzské banky prodaly domácí papíry vynášející záporný úrok a nákupem korunového dluhu diverzifikovaly své portfolio. Tato rotace směrem k českých dluhopisům pak pomůže koruně na silnější úrovně.
Vývoj spreadu výnosů českých a německých 10letých dluhopisů (v bps):
Měnový pár EUR/CZK by se tak měl dostat v dohledné době pod 26,00. Záležet bude i na tom, kolik peněz z nižších daní zůstane domácnostem na spořících účtech a kolik se naopak dostane do oběhu skrz vyšší spotřebu a investice. V případě účinnosti vakcinace plného znovuotevření ekonomiky v druhém čtvrtletí příštího roku by spotřeba měla růst velmi rychle a byla by tak pro Českou národní banku (ČNB) silným proinflačním faktorem.
Alfa a omega zvyšování úrokových sazeb v Česku však dle mého názoru přijde v půlce února, kdy statistický úřad zveřejní inflaci za leden 2021. Tento růst se totiž propisuje do meziroční inflace do celý rok a bude srovnáván s vysokým základem z ledna 2020, kdy spotřebitelské ceny rostly meziměsíčně o celých 1,5 %. Vyšší ceny potravin, služeb nebo elektřiny ale od Nového roku nečekejme, spíše naopak. Posílení koruny (od října) pak dále zlevní dovážené zboží a meziměsíčně mohou v lednu ceny víceméně stagnovat.
Vývoj meziroční inflace v ČR:
ČNB se tak může dostat do situace, kdy sice vláda podporuje ekonomiku silným stimulem, ale meziroční inflace se nachází pod jejím 2procentním cílem. Jestli v tu chvíli budou centrální bankéři držet jestřábí přístup a tlačit tak EUR/CZK níže, to se dozvíme asi až z jejich prohlášení právě od druhé poloviny února.
V bankovní radě ČNB pak může rezonovat i mánie na realitním trhu, kterou daňový balíček dále podpoří. Někteří členové budou brát nemovitostní bublinu v potaz a mohou být zastánci vyšších sazeb (a silnější koruny) i tehdy, kdy bude spotřebitelská inflace pod cílem.
Vývoj měnového páru EUR/CZK (4hodinový graf – H4):
Tomáš Raputa
Analytický tým FXstreet.cz
Zdroje: ČNB, MT4, tradingeconomics.com, worldgovernmentbonds.com
