Jenže korelace akcií i dluhopisů v aktuálním cyklu zvyšování úrokových sazeb vzrostla a diverzifikační efekt významně ztrácí na kráse. Plná zaměstnanost a vysoké úrokové sazby způsobují, že hodnota akcií i dluhopisů reaguje na makroekonomické statistiky podobným směrem a někdy i celkem překvapivě.
„Špatné“ zprávy typu nižší přírůstek pracovních míst nebo pokles maloobchodních tržeb si trhy přeloží jako holubičí – sníží se výnosy dluhopisů (vzroste jejich cena) a díky tomu vzroste (!) i cena akcií. U „dobrých“ zpráv je pak reakce investorů opačná.
Zdá se, že jde o důsledek vysokého optimismu u akciových investorů, kteří neberou příliš v potaz případné zhoršování makroekonomického prostředí a dávají výrazně vyšší důraz na úroveň úrokových sazeb, potažmo výnosů dluhopisů.
V letech 2001-2021 hrála vyšší roli kondice americké ekonomiky. Dluhopisový trh reagoval stejně jako nyní, ale akcioví investoři nejásali, když rostla nezaměstnanost a klesala průmyslová výroba. Korelace se tak držela pod 0 a poskytovala investorům diverzifikační bonus v podobě nízké volatility hodnoty portfolia.
Porovnání vývoje výnosu 10letých amerických vládních dluhopisů (modře) a akciového indexu S&P 500 (červeně):
Má tedy cenu nějak upravovat portfolio směrem k akciím nebo dluhopisům? Nemá to cenu. Pokud je cílem snížení celkového rizika, bude portfolio 60/40 dosahovat poměrně slušné zabezpečení před propadem jako dříve. Dluhopisy po delší době poskytují zajímavé reálné výnosy a akcie rostou. Před případným kolapsem akciového trhu by měly vládní dluhopisy poskytovat částečnou ochranu i nadále. Korelace totiž při propadu akcií zase poklesne (podobně jako v letech 1999-2002), protože dluhopisy budou s výhledem uvolňování měnové politiky růst na hodnotě.
Tomáš Raputa
Analytický tým FXstreet.cz
Zdroje: FRED, Morningstar