Občas píšu ve svých praktických ukázkách o tom, že přemýšlím, jestli v daný den obchodovat nebo ne a dokonce někdy i obchodování úplně vynechám. Jedná se o dny, ve kterých je nadmíru jasné, že riziko falešných průrazů je vysoké a v podstatě se v takových dnech nedá moc získat, naopak se v nich dá hodně ztratit. Za příklad takových dnů může posloužit třeba velikonoční pondělí, nebo Vánoce. To jsou okamžiky, kdy se tradeři více věnují úplně něčemu jinému, než je obchodování a tak by bylo pošetilé myslet si, že v tyto dny dojde ke 100% zhodnocení účtu. Jasně, nedá se vyloučit náhoda, která to dopustí i v tyto dny, ale upřímně, ta se limitně blíží nule.
No a pak tady máme prázdniny. Je to zvláštní čas, o kterém si z hlediska obchodování nevím, co myslet. Jestli je nebezpečný, nebo není. Je jasné, že množství obchodníků v trhu bude menší, protože si všichni budou chtít užít svých zasloužených dovolených. Nicméně úbytek není tak velký, jako u výše popsaných exponovaných dnů. Naopak je ale podstatné to, že se jedná o poměrně dlouhé období, ve kterém je svým způsobem vykolejený trh.
Zdá se, že řešení by mohlo být jednoduché, ale takové je nedostupné. Všichni víme, že jeden obchod neznamená z hlediska tradingu vůbec nic. Ani deset nebo dvacet. Sto stejných obchodů, to už ale má vypovídací hodnotu. A tak by se chtělo říct, vezměme si výsledky prázdnin za sto let zpátky a uvidíme celkem jasně, co máme nebo nemáme dělat. Jenže problém je v tom, že taková data nemáme. A drtivá většina z nás je nemá ani za deset let nebo za pět.
Takže co s tím? Sám upřímně moc nevím, ale abych přeci jen něčím přispěl, budu zřejmě o něco víc ručně zasahovat do obchodů a vypínat je, když uvidím, že obchod nemá šanci na úspěch. Například díky tomu, že čekající pokyny budou vycházet z range 400 bodů, přičemž prázdninový denní range bude jen bodů 500. Prostě spíš se budu snažit minimalizovat ztráty, než maximalizovat zisk. Až půjdou děti do školy, tak pak uvidíme, jak se mi to povedlo.
Michal Uma
