Inflace v červenci se v eurozóně zvýšila meziročně z 8,1 na 8,6 % i přes výrazné snížení spotřební daně z paliv v Německu, které jinak v největší evropské ekonomice ceny brzdilo. Z tohoto pohledu by se zdálo, že ceny rostou jako utržené ze řetězu a Evropská centrální banka (ECB) bude muset následovat ČNB, aby v rámci několika prudkých zvýšeních poslala sazby někam nad 4 %.
Porovnání meziročního vývoje celkové (tmavě modře) a jádrové (světle modře) inflace v eurozóně:
Jenže z pohledu na jádrovou inflaci přišlo zajímavé pozitivní překvapení. Ceny bez energií a potravin, které nejsou tak napřímo ovlivněné válkou na Ukrajině a zvýšenými cenami komodit, v meziročním srovnání zpomalily růst z 3,8 na 3,7 %, což bylo silně pod očekáváním trhu. Zdá se, že propad reálných příjmů v eurozóně už znamená pokles poptávky po „zbytném“ zboží. Nákupy nábytku, elektroniky nebo domácích spotřebičů klesají a obchodníci s plnými sklady raději nabízejí slevy.
Abych nikoho nenechal na pochybách, na zasedání 21. července zajisté ECB zvýší úrokové sazby a v jestřábím trendu bude pokračovat po zbytek letošního roku. Jenže ona „cílová sazba“, která zkrotí inflaci, nyní dle očekávání trhu leží níže, někde pod 2 %. Tento optimismus sdílejí i výnosy německých vládních dluhopisů, které v posledních týdnech klesly z 1,70 na 1,00 % p.a, viz graf.
Vývoj výnosu 5letého německého vládního dluhopisu:
Tento vývoj je velice dobrá zpráva pro akciové investory v Německu, Francii i v Itálii. Měnová politika by se ve finále nemusela tolik utáhnout, léčba recesí nebude řezat do živého. Příští rok touto dobou, kdy pravděpodobně odezní efekt meziročně slabšího eura i meziročně dramaticky dražších energií by již ECB měla směřovat ke 2 % jak inflací, tak úrokovými sazbami.
Vývoj německého akciového indexu DAX (4hodinový graf – H4):
Zpomalující jádrová inflace v eurozóně má ještě jeden překvapivý dopad pro Česko. Stručně řečeno, koruna bude muset dříve nebo později oslabit.
Pokud bychom brali začátek roku 2019 jako jakýsi rovnovážný výchozí stav s kurzem EUR/CZK 25,50, je česká koruna aktuálně výrazně nadhodnocená. Za 3,5 roku totiž jádrové ceny v eurozóně vzrostly kumulativně o pouhých 6 %, zatímco v tuzemsku o 23 %. Koruna navíc posílila o 75 haléřů, v Evropě jsme tak výrazně ztratili konkurenceschopnost.
Vývoj meziroční jádrové inflace v ČR:
Měnový pár EUR/CZK se nyní drží na kurzu 24,75 víceméně uměle, ČNB brání oslabení koruny prodejem devizových rezerv. Polský zlotý s porovnatelnou trajektorií cen i srovnatelným regionálním rizikem oproti euru oslabil od ledna 2019 o 9 %.
Pokud nová bankovní rada nebude pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb, budou se devizové rezervy rapidně tenčit a koruna bude muset následovat polský zlotý. A ruku na srdce, Aleš Michl nevypadá, že by se mu zamlouvaly sazby okolo 10 %. Trh to také nepřepokládá a tlačí český 5letý výnos níže na 5,21 % p.a. Česká koruna tak sice pro krátkodobé spekulanty umí nabídnout obrovský úrokový diferenciál 7,50 %, pro dlouhodobé investory ale příliš zajímavá není. Vzhledem k cenám v české ekonomice už je koruna moc drahá.
Tomáš Raputa
Analytický tým FXstreet.cz
Zdroje: MT4, ČNB, ČSÚ, tradingeconomics.com, Eurostat, ECB
