Euro si ze slov prezidenta ECB Maria Draghiho vybralo to horší. Na stole totiž zůstávají především tyto dvě možnosti. Buď centrální bankéři ve Frankfurtu pod tlakem nízké inflace, zpomalující ekonomiky a problémů v Itálii uvolní měnovou politiku a euro oslabí… Nebo nechají italské problémy čistě v rukou trhů, dojde k dalšímu výprodeji italských dluhopisů, třetí největší ekonomika eurozóny bude muset zákonitě zpomalit a euro také oslabí.
Vývoj výnosu 10letých italských dluhopisů:
Navíc měnové podmínky už se silně utahují i bez součinnosti ECB. Výnosy italských 10letých dluhopisů, od kterých se odvíjí úročení i pro zbytek ekonomiky, vyrostly téměř o 2 procentní body (viz graf). Pokud vezmeme v úvahu, že Itálie tvoří zhruba 15 % HDP eurozóny, zvýšily se úrokové sazby v celém měnovém bloku o 0,30 %. A to nebereme v úvahu efekt nákazy, jaký má Itálie i na ostatní země tzv. jižního křídla a jejich výnosy dluhopisů.
Z mého pohledu se proto za dnešních podmínek nedočkáme zvýšení úrokových sazeb v eurozóně ani v celém roce 2019. Ekonomika ani trhy takové utažení měnových kohoutů po ukončení QE nemusí vstřebat a navíc ECB nemá proč šlapat na brzdu – jádrová inflace se drží na 0,9 % i přes výrazný růst cen energií, který postupně prorůstá do spotřebního koše.
Návrat kupujících na měnový pár EUR/USD tak může přijít především od politiků. Dohoda vlády v Římě s Bruselem a osekání italských výdajů v rozpočtu na rok 2019 nebo průlomové podepsání dohody o brexitu s Velkou Británií by přineslo euru tolik potřebné plusové body. Zatímco u brexitu se dohoda čeká, byť nejspíš bude na poslední chvíli, Itálie je plně v rukou populistické vlády, jejíž kroky jsou pro finanční trhy spíše méně než více předvídatelné.
Vývoj měnového páru EUR/USD (4hodinový graf – H4):
Tomáš Raputa
Analytický tým FXstreet.cz
Zdroje: MT4, tradingeconomics.com, Bloomberg
