Inflační faktory

12.07.2021 Česká koruna se dostala v posledních dvou týdnech po delší době opět pod výraznější tlak a v nejslabších seancích se obchodovala až na dostřel od 26,00 EUR/CZK. Na vině byly podle nás dva hlavní faktory - strach z nové delta varianty COVID 19 a obavy z globální inflační vlny. Oba faktory na globálních trzích začaly hrát do karet americkému dolaru, který jako magnet začal vysávat likviditu z rizikovějších měn.

30.01.2023 Čeká nás týden, kdy poprvé letos bude zasedat ČNB - i když změnu sazeb nečekáme, k dispozici budou mít centrální bankéři novou prognózu, která může hodně napovědět o tom, co čekat od měnové politiky v tomto roce. Na jedné straně předpokládáme, že oproti poslední prognóze by měla ta únorová ukázat v roce 2023 na o něco rychlejší HDP, mírnější nárůst nezaměstnanosti a vyšší průměrnou inflaci. Posun pro-inflačním směrem v případě HDP a nezaměstnanosti však nebude pravděpodobně nijak výrazný.

13.10.2021 Data inflace v USA byla právě zveřejněna. Index CPI vzrostl v září na 5,4 % YoY při očekávání stagnace na srpnových 5,3 %. Jádrová inflace dosáhla na 4,0 % YoY a v tomto případě zůstala na srpnovém výsledku. Inflační tlaky tak zůstávají zvýšené. K problémům dodavatelsko - odběratelských řetězců se přidal růst ceny energií. Tyto faktory nadále zvyšují inflační očekávání a mohou směrovat Fed k rychlejšímu utahování měnové politiky.

03.05.2024 Koruna po zasedání ČNB v reakci na jestřábí vyznění prognózy i komentáře (viz úvodník) začala posilovat a atakovala hranici 25,00 EUR/CZK. Dnes se ještě může pozornost stočit k detailům prognózy rozebíraným tradičně na setkání s analytiky. Celkově nám v tuto chvíli přijdou sázky trhů pro české sazby na konec tohoto roku jako příliš vysoké (FRA ukazují 4,25-4,50 %). I proto již nečekáme od domácích fundamentů pro korunu v nejbližších týdnech novou výraznější vzpruhu. Navíc (jak píšeme výše), případné další zisky koruny by z ní mohly udělat rychle proti-inflační faktor (vracející do hry rychlejší pokles sazeb). Nevylučujeme sice, že se koruna v nejbližších dnech může znovu pokusit testovat 25,00 EUR/CZK, pro její úspěch však budou o poznání důležitější globální faktory - zejména pohyb zahraničních sazeb či eurodolaru.

29.11.2022 V předvečer zveřejnění německé inflace slyšíme relativně jestřábí komentáře na straně ECB (Lagardeová či Knot) a poměrně umírněnou rétoriku z Fedu (Brainardová, Williams či Barkin). Asi nejvíce pak včera zaujalo prohlášení prezidentky ECB, že si nemyslí, že by inflace v eurozóně byla již za vrcholem. To je v podstatě v rozporu s tržním konsensem, který si myslí (jako už několikrát tento rok), že minulý měsíc jsme již viděli nejvyšší inflační hodnotu. O tom, zdali je tomu tak či nikoliv, se začneme přesvědčovat již v průběhu dneška, kdy budu zveřejňována listopadová inflační data ze Španělska, Německa a Belgie. Nicméně ani tato data možná toho o inflačním vrcholu v EMU mnoho nenapoví, neboť tou hlavní zemí může být Itálie, kde docházelo ke změně statistické metodiky, což může zafungovat jako pro-inflační faktor. Každopádně z vyšších inflačních čísel a tudíž i vyšších eurových sazeb může eurodolar dočasně těžit.

01.07.2016 ČNB se včera přidala k těm hlasům, které říkají, že se zatím seriózně ekonomické dopady Brexitu předpovědět nedají. Je jasné, že Brexit je negativním šokem pro britskou ekonomiku a možná i pro ekonomiky kontinentální Evropy, ale zatím nikdo neví jak velkým. ČNB se proto omezila na konstatování, že se jedná o další proti-inflační riziko. Celkovou bilanci rizik (jako “pouze? mírně protiinflační) ale v důsledku Brexitu zatím nemění. Je to i proto, že ji domácí ekonomika a především ostře sledované mzdy překvapily v roce 2016 pozitivně rychlejším růstem a ČNB začíná mzdy otevřeně zmiňovat jako pro-inflační faktor.

12.11.2019 ČNB měla hned v pondělí možnost otestovat si svoji nejnovější prognózu, a sice její nejdůležitější parametr - inflaci. A byla to zkouška v podstatě úspěšná, neboť listopadová inflace zaostala za očekáváním centrální banky pouze o 0,1 procentního bodu. Spotřebitelské ceny se meziročně zvýšily o 2,7 %, mimochodem stejně jako v předchozích dvou měsících, a fakticky se nezměnily ani inflační faktory. I nadále platí, že zhruba polovinu inflace obstarává dražší bydlení v podobě rostoucích cen nemovitostí a nájemného, energií a dalších navázaných služeb, tedy ceny, na které má měnová politika ČNB jen velmi omezený dosah. A v podstatě stejný závěr bychom mohli udělat u potravin, které se na inflaci podílejí aktuálně zhruba půl procentním bodem. Takže jen bydlení a potraviny generují dvě třetiny české inflace a zbylá jedna třetina pak připadá na vše ostatní - zejména na ceny stravovacích a ubytovacích služeb, alkoholu a cigaret, dovolených atp.

06.01.2023 Spojené státy a tamní data z trhu práce, to byly tento týden pravděpodobně nejsledovanější makro indikátory. Dopadla lépe, než se čekalo, a potvrdila napnutý trh práce. Silná/lepší data z trhu práce jsou ale vlastně pro investory spíše negativní zprávou. Je to pro Fed pro-inflační faktor a důvod pokračování v jestřábí politice (růst sazeb a vysoké úrovně delší dobu). V eurozóně byla inflace nižší než očekávání trhu. A podporou byly také lepší indexy PMI v Německu i eurozóně.

01.06.2021 Akciové trhy se dnes po včerejším svátku vezly na pozitivní vlně ekonomického oživení. Vidina rostoucí poptávky dnes vedla i k navýšení ceny ropy Brent nad 70 USD/barel. Spotřebitelské ceny v eurozóně v květnu podle předběžného výsledku rostly o 0,3 % meziměsíčně a meziroční inflace zrychlila na 2,0 % z předchozích 1,6 %. To bylo v souladu s naším očekáváním, ale desetinku nad odhadem trhu. Jádrová inflace v souladu s očekáváním zrychlila na stále nízkou úroveň 1,0 % z předchozích 0,7 %. Ačkoliv je poslední zvyšování inflace často označováno jako návrat inflace na cíl ECB, zatím převládá názor, že jde jen o krátkodobý výkyv daný jednorázovými faktory. Desetileté inflační swapy se nacházejí poblíž 1,6 %, začátkem roku byly na 1,3 %. Pro rok 2022 počítáme s průměrnou inflací v eurozóně 1,1 %. Odpoledne zveřejněný ISM index ze zpracovatelského průmyslu USA potěšil nárůstem na 61,2 body z předchozích 60,7 b., když se čekalo 61,0 b.

17.10.2023 Japonská centrální banka (BOJ) zvažuje zvýšení své inflační prognózy pro fiskální roky 2023 a 2024, což naznačuje, že ceny by mohly splnit nebo překročit 2% cíl ve třech po sobě jdoucích letech. Otevřené zůstávají také diskuse o revizi prognózy inflace pro aktuální fiskální rok blíže k 3,0 %. Teoreticky by zvýšení japonských inflačních prognóz mohlo pozitivně ovlivnit normalizaci měnové politiky BOJ. To také zvýšilo naděje mezi investory na návrat ke kladným úrokovým sazbám, což vedlo k výraznému posílení jenu. Úředníci považují vyšší ceny ropy za faktor zvyšující inflační tlaky. Bank of Japan navíc uznala, že společnosti přenesly na koncové spotřebitele více nákladů, než se dříve očekávalo.