Vítejte zpět, milí čtenáři, u čtvrtého dílu našeho fascinujícího průzkumu světa fundamentální analýzy. V předchozím článku jsme se zabývali jedním z důležitých ekonomických ukazatelů – hrubým domácím produktem (HDP), který nám poskytl pohled na celkovou ekonomickou výkonnost země.

Dnes se ponoříme hlouběji do jedné z klíčových složek opory makroekonomických faktorů – analýzy inflace a deflace. Tyto dva ekonomické jevy jsou jako teplotní ukazatel zdraví ekonomiky a jejich pochopením se můžeme lépe připravit na investiční rozhodnutí.

Na konkrétních grafech z minulosti si ukážeme, jak můžeme tento ukazatel využít v praxi. Pojďme tedy společně prozkoumat, jak inflace a deflace ovlivňují naši ekonomiku a co to znamená pro náš pohled na investování.

Co je inflace a deflace?

Inflace a deflace jsou dva protichůdné jevy, které ovlivňují ceny zboží a služeb v ekonomice. Inflace je růst všeobecného cenového indexu, což znamená, že ceny zboží a služeb rostou. Naopak deflace znamená pokles cenového indexu a ceny zboží a služeb klesají.

Jak funguje inflace a deflace?

Inflace může být způsobena řadou faktorů, včetně zvýšené poptávky, rostoucích výrobních nákladů, zvyšujících se mezd a tisku peněz centrálními bankami. Tisk peněz do oběhu vede ke zvýšení množství peněz, a tím i ke zvýšení cen. Deflace naopak může vzniknout v důsledku nedostatečné poptávky, poklesu mezd, nadbytečných výrobních kapacit nebo jiných ekonomických faktorů.

"Inflace je jako spálení od slunce. Nepoznáte, že jste se spálili, dokud není pozdě." (Paul Volcker)

Hlášení inflace a deflace – cenové indexy

Inflace a deflace se měří pomocí cenových indexů, které sledují změny cen určitého zboží a služeb. Nejznámějším příkladem je index spotřebitelských cen (CPI), který sleduje ceny spotřebních výrobků. Tento index sleduje změny cen zboží a služeb, které spotřebovávají běžní spotřebitelé. Cílem CPI je zaznamenávat změny životních nákladů a sledovat, jak se mění kupní síla obyvatelstva.

Druhy CPI:

• Základní CPI: Zahrnuje širší seznam zboží a služeb, které spotřebitelé běžně nakupují, jako jsou potraviny, oblečení, bydlení, zdravotní péče atd.
• Jádrový CPI: Nezahrnuje sezónní a volatilní složky, jako jsou potraviny a energie, a poskytuje tak čistší pohled na dlouhodobý vývoj inflace.
• Základní CPI s potravinami a energií: Zahrnuje také potraviny a energie, které mohou mít velký vliv na spotřebitelské výdaje.
• Rozdělený CPI: Rozděluje index do různých kategorií, jako jsou ceny pro domácnosti, vzdělání nebo zábava.

Obrázek 1 - Index spotřebitelských cen ve Spojených státech (meziročně)

V grafu vidíme vývoj inflace v USA od roku 2007 do současnosti. V roce 2022 byla zaznamenána nejvyšší inflace od roku 1982. To znamená, že za posledních 40 let nezažili tak vysokou inflaci jako před rokem. Na druhé straně CPI v eurozóně v meziročním srovnání byl na konci roku 2022 stále na úrovni 10,6 %.

Index výrobních cen (PPI)

PPI neboli index cen výrobců měří změnu cen zboží na úrovni výrobců. Tento index zaznamenává změny cen surovin, meziproduktů a komponentů používaných při výrobě zboží. PPI může sloužit jako ukazatel budoucí inflace, protože změny cen na úrovni výrobců se mohou promítnout do cen spotřebního zboží.

Druhy PPI:

• Obecné PPI: Zahrnuje všechna odvětví ekonomiky a může představovat širší pohled na ceny.
• Kapitálové zboží PPI: Měří ceny surovin a komponentů používaných při výrobě kapitálových statků, jako jsou stroje a zařízení.
• Suroviny PPI: Sleduje změny cen surovin, jako je ropa, dřevo nebo kovy.                                                                                                

Obrázek 2 - Index cen výrobců ve Spojených státech (meziročně)

Pokud vás zaujala podobnost těchto dvou grafů, pravděpodobně si začínáte uvědomovat hlubokou souvislost mezi těmito dvěma ukazateli. Je zřejmé, že když například výrobní náklady začnou v průběhu času růst, musí růst i cena výsledného zboží, které spotřebitel kupuje. Proto jsou tyto dva ukazatele neocenitelné při sledování vývoje inflace v dané zemi.

Ostatní cenové indexy:

• Index cen zemědělských výrobců (PPI agro): Měří změnu cen zemědělských produktů.
• Index cen nemovitostí (House Price Index — HPI): Sleduje změny cen nemovitostí a domů na trhu.
• Cenový index energií (Energy Price Index — EPI): Měří změnu cen energií, jako je ropa, plyn a elektřina.

Všechny tyto indexy jsou zpravidla vykazovány měsíčně a poskytují přehled o tom, jak se mění celková cenová hladina v ekonomice.

Dopad na ekonomiku a spotřebitele

Inflace a deflace mají zásadní dopad na ekonomiku a každodenní život spotřebitelů. Vysoká inflace může znehodnotit peníze, což vede k poklesu kupní síly a životní úrovně. Naopak deflace může způsobit, že lidé odloží nákupy v očekávání nižších cen v budoucnosti, což může zpomalit hospodářský růst.

Dopad na centrální banku a hospodářství

Centrální banky často hrají roli při kontrole inflace a deflace. Při vysokých inflačních tlacích mohou centrální banky zvýšit úrokové sazby, aby omezily růst poptávky. Naopak při deflaci může centrální banka snížit úrokové sazby, aby stimulovala úvěrování a poptávku.

Obrázek 3 - CPI v porovnání s mírou peněžní zásoby ve Spojených státech (meziročně)

Z grafu vidíme, že v minulosti, když se křivka peněžní nabídky blížila 0 % nebo níže (zelená čára), docházelo k deflaci. To však nemusí nutně znamenat, že tomu tak může být i nyní. Na grafu samozřejmě vidíme i případy, kdy se křivka přiblížila k 0 % a deflace ani zdaleka nenastala. Konkrétně mám na mysli roky 1993 a 1995.

"Inflace je zákeřný, rafinovaný zloděj hodnoty, který zdánlivě pomáhá ekonomice, zatímco snižuje reálné bohatství, odměňuje ty, kteří si její přítomnost uvědomují, a trestá ty, kteří si jí nejsou vědomi." (Ray Dalio)

Faktory ovlivňující inflaci a deflaci

Inflaci a deflaci může ovlivňovat řada faktorů, včetně:

·        Tržní nabídka a poptávka

·        Náklady a zisky výrobců

·        Politika centrálních bank a jejich zásahy do nabídky peněz

·        Hospodářský růst a úroveň zaměstnanosti

Tyto faktory jsou jen jedny z mnoha, které mohou ovlivnit inflaci a deflaci. Zde jsou uvedeny některé hlavní faktory, které mohou ovlivnit inflaci a deflaci.

Inflační faktory:

• Poptávková inflace: Pokud poptávka po zboží a službách převyšuje nabídku, ceny obvykle rostou. Rostoucí poptávka může být způsobena například silnou spotřebou, nízkou nezaměstnaností a rostoucími mzdami.
• Nákladová inflace: Pokud se zvýší náklady na výrobu zboží a služeb, mohou se tyto náklady promítnout do spotřebitelských cen. Například rostoucí ceny surovin nebo mzdy pracovníků.
• Mzdy: Zvýšení mezd může vést ke zvýšení spotřebitelské síly a následně ke zvýšení poptávky, což může zvýšit ceny zboží a služeb.
• Inflační očekávání: Pokud spotřebitelé, podniky a zaměstnanci očekávají budoucí růst cen, může to vést ke zvýšení běžných cen, protože se lidé snaží chránit před budoucí inflací.

Deflační faktory:

• Poptávková deflace: Nízká poptávka může vést k poklesu cen, protože podniky mohou být nuceny snížit ceny, aby stimulovaly poptávku.
• Přebytek kapacity: Pokud v ekonomice existuje nadbytečná kapacita pro výrobu zboží a služeb, může to vést k poklesu cen, protože podniky se budou snažit snížit zásoby a stimulovat prodej.
• Technologický pokrok: Zvýšená efektivita výroby a technologický pokrok mohou vést ke snížení nákladů, a tím i ke snížení cen.
• Očekávání deflace: Pokud spotřebitelé a podniky předpokládají budoucí pokles cen, mohou nákupy odložit, což může vést k ještě nižší poptávce a cenám.

Je důležité si uvědomit, že tyto faktory nemusí působit izolovaně, ale často se vzájemně ovlivňují. Například pokles poptávky může vést k poklesu mezd, a tedy k růstu nezaměstnanosti, což může dále prohloubit pokles poptávky, a tedy deflaci. Analýza těchto faktorů a jejich vzájemného působení je základním krokem k pochopení inflačních a deflačních trendů v ekonomice.

Závěr

Dnešní článek nás uvede do světa inflace a deflace, které ovlivňují ceny věcí v ekonomice. Inflace ceny zvyšuje, zatímco deflace je snižuje. Tyto jevy mají velký vliv na naše peníze, ekonomiku a investiční rozhodnutí.

Ke sledování těchto změn cen používáme cenové indexy (např. CPI a PPI). To nám pomáhá činit lepší investiční rozhodnutí. Vysoká inflace může snížit kupní sílu, zatímco deflace může zpomalit ekonomiku.

Centrální banky zasahují do inflace a deflace úpravou úrokových sazeb. Tyto jevy ovlivňují faktory, jako je nabídka a poptávka, náklady a zisky výrobců a politika centrálních bank.

Doufám, že vám tento článek pomohl lépe pochopit, jak inflace a deflace ovlivňují ekonomiku a naše finance. Děkuji vám za váš čas a těším se na setkání s vámi v dalších článcích o fundamentální analýze.

"Pokračováním procesu inflace mohou vlády tajně a skrytě zabavit značnou část majetku svých občanů." (John Maynard Keynes)

Jakub Matis