Vítejte u pátého článku našeho průzkumu Makroekonomických faktorů. V předchozím článku jsme se podrobně zabývali otázkou nezaměstnanosti a jejího vlivu na ekonomiku.
Dnes se přesuneme k dalšímu základnímu pilíři makroekonomické analýzy – měnové politice. Měnová politika hraje důležitou roli při řízení ekonomiky a ovlivňování ekonomických trendů.
Budeme hovořit o tom, jak centrální banky řídí peníze a úrokové sazby, aby dosáhly svých cílů a udržely stabilitu ekonomiky. Pojďme se tedy ponořit do této problematiky a zjistit, jak to všechno spolu souvisí.
Co je měnová politika?
Měnová politika je soubor nástrojů a opatření, kterými centrální banky regulují nabídku peněz a ovlivňují ekonomické veličiny. Pokud jde o Spojené státy, jejich hlavním protagonistou této politiky je již mnohokrát zmíněná Federální rezervní banka (Fed). V případě Evropy je jedním z nejdůležitějších aktérů tohoto procesu Evropská centrální banka (ECB).
Centrální banky mají různé cíle, ale jedním z nejdůležitějších je udržení cenové stability, tj. minimalizace inflace. Inflace představuje zvýšení obecného cenového indexu a snížení kupní síly peněz. Centrální banky se snaží udržovat inflaci na stabilní úrovni, aby se vyhnuly nepředvídatelným výkyvům a chránily kupní sílu obyvatelstva. Fed i ECB se dokonce zavázaly udržovat inflaci pod 2 % a zároveň podporovat hospodářský růst a zaměstnanost.
Měnová politika řídí peníze prostřednictvím úrokových sazeb. Úrokové sazby představují jak náklady na půjčky, tak odměnu za uložení peněz. Když jsou úrokové sazby nízké, lidé mají tendenci si více půjčovat, investovat a utrácet, což podporuje hospodářský růst. Naopak vyšší úrokové sazby mohou růst zpomalit, protože půjčování je dražší a spoření atraktivnější.
S měnovou politikou úzce souvisí také nezaměstnanost. Když je ekonomika na vzestupu (tj. v příznivém stavu), míra nezaměstnanosti klesá, protože firmy potřebují více pracovníků, aby podpořily rostoucí produkci. Příznivé úrokové sazby stimulují investice, tvorbu pracovních míst, a tím i nižší nezaměstnanost.
Účinnost měnových opatření mohou ovlivnit světové události, zahraniční ekonomiky a politická rozhodnutí. To znamená, že měnová politika není izolována od vnějších vlivů. Změny v ekonomické situaci navíc mohou centrální banky donutit k úpravě jejich politiky.
"Měnová politika by neměla být raketovou vědou. Měla by být srozumitelná pro obyčejné lidi." (Milton Friedman)
Faktory ovlivňující monetární politiku
- Inflační očekávaní: Centrální banky berou v úvahu směr, kterým se pohybují inflační očekávání. Vyšší inflační očekávání mohou vést ke zvýšení úrokových sazeb s cílem zmírnit inflační tlaky.
- Ekonomický růst: Silný hospodářský růst může zvýšit tlak na zvyšování úrokových sazeb, aby se zabránilo nadměrnému růstu cen. Naopak slabý růst může vést ke snižování úrokových sazeb s cílem stimulovat ekonomiku.
- Nezaměstnanost: Nízká nezaměstnanost může podpořit růst mezd a inflace. Centrální banky mohou reagovat zvýšením úrokových sazeb, aby zabránily přehřátí ekonomiky.
- Mzda: Růst mezd může mít přímý vliv na inflaci. Centrální banky sledují vývoj mezd, protože růst mezd může vést k růstu nákladů firem, a tím i k růstu cen.
- Mezinárodní faktory: Globální ekonomické podmínky, směnné kurzy a geopolitické události mohou ovlivnit hospodářskou situaci země, a tím i její měnovou politiku.
- Fiskální politika: Rozhodnutí o veřejných výdajích a zdanění mohou mít vliv na hospodářský růst a inflaci, což může ovlivnit rozhodnutí centrální banky.
- Hodnota měny: Změny hodnoty národní měny mohou ovlivnit dovoz, vývoz a inflaci. Centrální banky mohou intervencemi do směnného kurzu ovlivnit konkurenceschopnost a obchodní bilanci.
- Politické faktory: Politická rozhodnutí, jako jsou změny v regulaci nebo obchodní politice, mohou mít významný dopad na ekonomiku a ovlivňovat rozhodnutí centrální banky.
- Finanční sektor: Stav finančního sektoru, včetně stability bank a úrovně zadlužení, může ovlivnit účinnost měnové politiky.
Chtěl bych jen upozornit, že tyto faktory jsou vzájemně propojeny a jejich komplexní analýza je pro rozhodování centrální banky klíčová. Měnová politika je dynamický proces, který vyžaduje neustálé sledování a přizpůsobování se měnícím se ekonomickým podmínkám.
"Měnová politika může být účinná pouze tehdy, když jí někdo rozumí a věří jí." (Ben Bernanke)
Jaké jsou cíle měnové politiky?
Jedním z hlavních cílů měnové politiky je udržovat nízkou a stabilní inflaci. Inflace je růst cen zboží a služeb a její výkyvy mohou mít negativní dopad na ekonomiku a spotřebitele. Centrální banka se snaží udržovat inflaci na úrovni, která podporuje hospodářský růst, a zároveň minimalizovat riziko hyperinflace nebo deflace.
Cílem měnové politiky je také dosažení plné zaměstnanosti nebo co nejnižší nezaměstnanosti. Plná zaměstnanost znamená, že všichni, kdo chtějí pracovat a mají potřebnou kvalifikaci, mohou najít zaměstnání. Centrální banka může pomocí nástrojů měnové politiky stimulovat ekonomiku a vytvářet pracovní místa.
Obrázek 1 - Cíl měnové politiky
Mezi další cíle měnové politiky mohou patřit:
- Hospodářsky růst: Cílem měnové politiky je často podpora hospodářského růstu a rozvoje. Centrální banka může ovlivňovat úrokové sazby a dostupnost peněz, aby stimulovala investice, spotřebu a výrobu, což přispívá k růstu ekonomiky.
- Stabilita finančního systému: Stabilitu finančního systému může ovlivnit i měnová politika. Centrální banka může zasahovat na finančních trzích, aby zajistila jejich stabilitu a zabránila riziku finančních krizí.
- Externí rovnováha: Některé země se snaží dosáhnout vnější rovnováhy v zahraničním obchodě a platební bilanci také prostřednictvím své měnové politiky. To může zahrnovat intervence k ovlivnění směnných kurzů nebo jiné kroky k dosažení rovnováhy v mezinárodních ekonomických vztazích.
Tyto cíle mohou být upřednostňovány různými způsoby v závislosti na hospodářské situaci a politických cílech konkrétní země.
"Měnová politika je pro ekonomiku tím, čím jsou úrokové sazby pro cenu finančních aktiv. Změny úrokových sazeb odrážejí změny v hodnotě peněz, a tím i v hodnotě všech finančních aktiv." (Ray Dalio)
Nástroje Fedu
Americká Federální rezervní banka (Fed) má k dispozici řadu nástrojů, které používá k dosažení cílů své měnové politiky. Mezi tyto nástroje patří.
- Úrokový sazby: Fed může ovlivňovat ekonomiku změnou úrokových sazeb. Zvýšení úrokových sazeb může omezit výpůjční aktivitu, a tím zbrzdit spotřebu a investice, což může naopak pomoci kontrolovat inflaci. Naopak snižování úrokových sazeb může stimulovat ekonomiku tím, že zvýší výpůjční aktivitu a podpoří růst.
- Nákup a prodej cenných papírů: Fed může ovlivňovat dostupnost peněz na trhu nákupem nebo prodejem státních dluhopisů a dalších cenných papírů. Tím může ovlivnit úrokové sazby a likviditu v ekonomice.
- Depozitní kurz: Depozitní sazba určuje sazbu, za kterou mohou komerční banky držet své rezervy u Federálního rezervního systému. Změny této sazby ovlivňují schopnost bank půjčovat si peníze od centrální banky, a tím i úrokové sazby, které nabízejí svým klientům.
- Marginální požadavky (marginové požadavky): Fed může měnit mezní požadavky, které ovlivňují množství peněz, jež musí mít investoři na účtu v hotovosti při nákupu cenných papírů na pákový efekt. Změny těchto požadavků mohou ovlivnit obchodní aktivitu a likviditu na trhu.
- Komunikační politika: Fed má také možnost ovlivňovat trhy prostřednictvím svých komentářů a prohlášení. Jeho slova a názory na ekonomiku mohou ovlivnit očekávání trhu ohledně budoucí měnové politiky.
- Kvantitativní uvolňovaní: Tento nástroj zahrnuje masivní nákupy dluhopisů a dalších aktiv na trhu centrální bankou. Tímto způsobem zvyšuje nabídku peněz v oběhu a snižuje výnosy dluhopisů, což by mělo stimulovat ekonomiku.
- Kvantitativní utahovaní: Je to opak kvantitativního uvolňování. Je to proces, při kterém centrální banky snižují množství peněz v oběhu a likviditu v ekonomice. Dělají to tak, že snižují objem držených aktiv, například prodejem dluhopisů ze svého portfolia na trhu.
- Cílení výnosové křivky: Centrální banky mohou intervenovat na trhu dluhopisů a ovlivňovat tak výnosovou křivku. Může jít o nákupy dluhopisů s určitou splatností, které ovlivní relativní úrokové sazby různých splatností.
- Změnu povinných rezerv: Centrální banky mohou měnit množství peněz, které musí komerční banky držet jako rezervy. To ovlivňuje množství peněz, které mohou banky půjčovat klientům.
- Měnové zásahy: Centrální banky mohou přímo intervenovat na devizovém trhu a nakupovat nebo prodávat svou národní měnu, aby ovlivnily směnný kurz.
- Makroobezřetnostní politika: Tato politika zahrnuje nařízení a opatření zaměřená na kontrolu finanční stability. Centrální banky mohou například bankám ukládat kapitálové požadavky a omezení rizikových operací.
- Nákupy aktiv na trhu: Kromě dluhopisů mohou centrální banky rozšířit nákupy aktiv také na akcie nebo jiné finanční produkty. To může mít dopad na ceny těchto aktiv a celkovou likviditu na trhu.
- Negativní úrokové sazby: Centrální banky mohou stanovit záporné úrokové sazby, což znamená, že banky budou za peníze uložené u centrální banky platit. Tento nástroj může banky motivovat k tomu, aby peníze spíše půjčovaly a investovaly, než aby je držely.
To je samozřejmě jen malá část nástrojů, které má Fed k dispozici. Každopádně to pro představu stačí. Další informace najdete v příštích článcích.
Vliv měnové politiky na ekonomiku a spotřebitele
Měnová politika má zásadní vliv na ekonomiku a spotřebitele. Změny úrokových sazeb a množství peněz ovlivňují výši úspor, investic a výdajů. Nižší úrokové sazby mohou podpořit půjčky, investice a spotřebu, a tím stimulovat růst. Příliš nízké úrokové sazby však mohou způsobit nadměrnou expanzi a inflaci. Na druhé straně vyšší úrokové sazby mohou zvýšit náklady na půjčky a utlumit investice a spotřebu. Celkový vliv měnové politiky na ekonomiku a spotřebitele závisí na aktuálním stavu ekonomiky a cílech centrální banky.
Můj pohled na trh (28. srpna 2023)
Než se dostaneme k porovnání obou grafů, musím nejprve vysvětlit, co znamená jeden konkrétní ukazatel – ICE BofA US High Yield Index Effective Yield. Říká nám, jaký zisk můžeme očekávat z investice do dluhopisů společností s nižším úvěrovým ratingem. Vysvětlím vám to.
Společnosti s nižším úvěrovým ratingem (často označované jako společnosti s "vysokým výnosem") jsou ty, u kterých je vyšší riziko nesplácení jejich finančních závazků, jako jsou dluhopisy nebo úvěry. Úvěrový rating je hodnocení bonity (schopnosti a ochoty) společnosti splácet své dluhy.
To znamená, že vyšší úrokové sazby dluhopisů obvykle naznačují, že tyto společnosti jsou považovány za rizikovější a musí investorům nabídnout vyšší odměnu za investici do jejich dluhopisů. To může naznačovat možné zhoršení finanční situace těchto společností. Vysoké výnosy z dluhopisů také znamenají, že tyto společnosti budou muset za své dluhy zaplatit více peněz, což může ohrozit jejich finanční stabilitu.
"Jako investor potřebujete vědět, zda Fed zpřísňuje nebo uvolňuje měnovou politiku." (Paul Tudor Jones)
Obrázek 2 - ICE BofA US High Yield Index Effective Yield
Obrázek 3 - Graf S&P 500
Zkuste si nyní sami porovnat tyto dva grafy a řekněte si, co asi vidíte. Především vidíme, že jakmile se v roce 2020 začaly tyto úrokové sazby dluhopisů zvyšovat, index S&P 500 začal okamžitě klesat. Totéž se stalo na přelomu let 2021/2022. Aktuálně se tyto úrokové sazby drží na výrazně vyšších úrovních, než je obvyklé, což může znamenat jen jedno. A sice, že je jen otázkou času, kdy tyto společnosti budou moci své dluhy splatit. Dokud budou úrokové sazby takto vysoké, je jen otázkou času, kdy to celé vybouchne.
Nyní si najděte tyto dva grafy, ale aktuální, a zkuste si položit následující otázku: Jak je tohle možné a kde je onen zmíněný výbuch?
Závěr
Makroekonomické faktory, jako je měnová politika, mají zásadní vliv na fungování ekonomiky a život spotřebitelů. Měnová politika centrálních bank, jako je americká Federální rezervní banka (Fed) nebo Evropská centrální banka (ECB), ovlivňuje ekonomiku prostřednictvím regulace peněz, úrokových sazeb a mnoha dalších nástrojů.
V tomto článku jsme prozkoumali složitý svět měnové politiky, která je jedním ze základních pilířů makroekonomických faktorů. Rozhodnutí centrální banky mají zásadní vliv na inflaci, úrokové sazby, nezaměstnanost a celkový hospodářský růst.
Je důležité si uvědomit, že tyto faktory nejsou izolované a vzájemně se ovlivňují. Centrální banky musí jasně definovat své cíle, ať už jde o udržení nízké inflace, podporu zaměstnanosti nebo stabilizaci finančního systému. Jejich rozhodnutí se promítají do reálného života, ovlivňují ekonomiku a ovlivňují životy nás všech.
Doufám, že jsem vám alespoň trochu přiblížil složitost ekonomických procesů a jejich dopad na náš každodenní život. V příštím článku si představíme fiskální politiku a porovnáme ji s politikou měnovou.
Jakub Matis