Zaprvé berme v úvahu, že kurz 25,80 těsně před spuštěním kurzového závazku ČNB na začátku listopadu 2013 byl v zásadě rovnovážný a odpovídal tehdejšímu stavu ekonomiky, čímž v zásadě nevybočujeme z konsensu analytiků. Za necelé tři roky se však změnilo spousta veličin ovlivňující rovnovážný kurz.
Podle parity kupní síly
Jednoduchá ekonomická teorie říká, že v dlouhém období se pohyb kurzu bude rovnat rozdílu v inflacích jednotlivých zemí. Tato úvaha dává smysl, protože inflace snižuje kupní cenu peněz a vysokoinflační měny musejí časem oslabit, aby dostaly ekonomiku zpět do rovnováhy.
I přes oslabení koruny se díky vyšší poptávce domácností pohybovala inflace v České republice výše než v eurozóně. Kumulativně od října 2013 vzrostly domácí ceny o 1,7 %, zatímco v měnové unii pouze o 0,4 %. Pokud bychom tedy brali v úvahu pouze spotřebitelské ceny, měla by být koruna slabší než před třemi lety, a to v blízkosti 26,15.
Vývoj meziročního růstu spotřebitelské inflace v ČR (modře) a eurozóně (černě) v %:
Podle obchodovatelného zboží?
Spotřebitelský koš ale nereprezentuje příliš věrohodně cenu obchodovatelného zboží se zahraničím, které nejvíce ovlivňuje naši konkurenceschopnost. Část ekonomů se proto přiklání raději k porovnání výrobních cen v průmyslu. Pokud některá země vyrábí draho, musí si časem pomoci slabší měnou, aby se udržela na globálním trhu.
Zde můžeme vidět příznivější vývoj české konkurenceschopnosti, protože pokles cen v průmyslu byl za poslední necelé tři roky hlubší, konkrétně -7,2 %, ve srovnání s kumulativním poklesem výrobních cen v eurozóně o 5,8 %. Z tohoto pohledu má koruna prostor posílit na 25,40.
Vývoj meziročního růstu spotřebitelské inflace v ČR (modře) a eurozóně (černě) v %:
? se započtením produktivity
Nejen ceny ale hrají roli v dlouhodobém rovnovážném kurzu. Pokud totiž roste v ekonomice produktivita práce rychleji než v ostatních zemích, můžou si místní producenti dovolit silnější kurz. To znamená, že mohou za svá eura obdržet méně, protože jim to kompenzuje vyšší výroba.
Podle tohoto složitějšího modelu už by se koruna mohla podívat na mnohem silnější úrovně. HDP na osobu totiž mezi 4. čtvrtletím roku 2013 a 2. čtvrtletím roku 2016 vzrostl v České republice o úctyhodných 8,2 % ve srovnání s 3,6 % v eurozóně. Tato tzv. reálná konvergence, která působila ještě silněji v předkrizových letech a pomáhá koruně dlouhodobě posilovat, by tím pádem srazila EUR/CZK na 24,25, tj. o celých 6 procent níže (1,4 % cenový efekt, 4,6 % konvergenční efekt).
Rovnovážný kurz tedy bude někde mezi těmito třemi odhady, osobně se přikláním více k poslednímu modelu, protože pohyb kurzů pouze na základě inflačního vývoje podle prvního modelu nebere v potaz mnoho dalších specifik, která v tomto případě hrají významnou roli.
Tomáš Raputa
Analytický tým FXstreet.cz
Zdroje: ČNB, tradingeconomics.com, ČSÚ