Jenže fundament se změnil. Americká centrální banka od počátku roku snížila úrokové sazby o 1,50 %, navýšila svou rozvahu o 3 biliony USD (15 % HDP) a vklady nových dolarů v amerických bankách vzrostly o 35 %. To vše hovoří v neprospěch dolaru, který vidíme na ostatních měnových párech, kde USD ztrácí. V Japonsku sice také došlo ke stimulaci ekonomiky, ale úrokové sazby už nebylo kam snižovat a japonská centrální banka ani vláda nepoužila takovou „bazuku“ jako v USA, takže objem peněz se zvýšil pouze o 10 %.
Porovnání vývoje měnového páru USD/JPY (červeně, pravá osa) a reálného výnosu amerických 10letých vládních dluhopisů (modře, levá osa):
Japonský jen má tak stále velký prostor pro posílení. Z grafu vidíme, že USD/JPY v poslední době nereaguje na prudký pokles reálných amerických výnosů, byť je pojí silná korelace. Pokles USD/JPY by pak měl být umocněn dlouhodobě velice nízkou inflací v Japonsku. Jádrové ceny (bez potravin a energií) se za posledních 5 let zvýšily pouze o 1,5 %, zatímco ve Spojených státech o 10,3 %.
Vývoj meziroční jádrové inflace v Japonsku (v %):
A deflační tlaky by měly v Japonsku pokračovat s tím, jak země setrvává delší dobu v recesi. HDP nerostl již 4 čtvrtletí a kumulovaně ztratil 10,2 % i přesto, že uzavření ekonomiky v důsledku koronaviru nebylo ani zdaleka tak přísné jako v Evropě nebo v USA.
Vývoj mezičtvrtletního růstu HDP v Japonsku (v %):
Po posílení ostatních měn v čele s eurem a nízkému růstu cen se tak z Japonska stává levná země, jak pro výrobu, tak po otevření hranic i pro turismus. To by se mělo odrazit v růstu už tak vysokého přebytku obchodní bilance i běžného účtu, což bude působit pozitivně na japonský jen. Pokles měnového páru USD/JPY pod hranici 100 jenů za dolar by tak měl být na pořadu dne.
Vývoj měnového páru USD/JPY (denní graf – D1):
Tomáš Raputa
Analytický tým FXstreet.cz
Zdroje: FRED, MT4, tradingeconomics.com, Bloomberg