V roce 2011 dostala nabídka celosvětové ekonomiky několik ran najednou. Špatná úroda po požárech v Rusku, uzavření uhelných dolů v Austrálii kvůli záplavám, jaderná havárie ve Fukušimě způsobující odstavení desítek jaderných elektráren i počátek občanské války v Libyi, po které se cena ropy vyšplhala na 130 USD za barel. Tato smršť nabídkových šoků znamenala růst spotřebitelské inflace v USA v září 2011 na 3,8 % (viz graf).
Porovnání vývoje meziroční inflace (modře) a výše úrokových sazeb (červeně) v USA:
K podobným číslům se můžeme dostat už za několik měsíců, kdy se efekt nedostatku čipů, únorových texaských mrazů i dočasně uzavřeného suezského průplavu znásobí s nízkou srovnávací základnou z loňského roku.
Reakce americké centrální banky na takové přestřelení inflačního cíle byla v roce 2011 chladná, úroky zůstaly u nuly. Až totiž nabídkové šoky odezněly, inflace se vrátila ke dvěma procentům. Naopak všude jinde ve světě se úrokové sazby zvyšovaly a výsledkem byl nejslabší americký dolar za několik dekád.
Vývoj amerického dolarového indexu:
V eurozóně nervy na uzdě také neudrželi, Evropská centrální banka zvýšila úrokovou sazbu na 1,50 %, byť v té době krachovalo celé jižní křídlo. Pamatujete na akronym PIIGS? A právě před deseti lety se zvedly úrokové sazby v eurozóně naposledy, protože od té doby se řeší jiné ekonomické problémy než inflace.
Uvidíme, kdo letos z velkých centrálních bank neudrží nervy a pro jistotu měnovou politiku utáhne. Trhy ukazují na USA, protože právě tam probíhá bezprecedentní fiskální stimulace v objemu několika bilionů dolarů. Takový impuls podporující poptávku v roce 2011 chyběl, a proto si centrální bankéři e Washingtonu nemůžou být jistí, že po odeznění nabídkových šoků se skutečně inflace vrátí na jejich vysněná 2 procenta.
I když se růstu úrokových sazeb v USA dříve nebo později dočkáme, není sázka na americký dolar žádná jistota. Z pohledu na graf je vidět, že USD je z historického pohledu vysoko. Navíc kvůli nasávání importů z celého světa se zhoršuje obchodní bilance Spojených států, takže o to více budou muset zahraniční investoři nakupovat bondy amerického ministerstva financí, aby příliv kapitálu tento schodek pokryl.
Takovou pojistkou proti inflaci na forexu může být japonský jen. V Japonsku se kvůli stagnujícím mzdám drží inflace kolem nuly už 3 desetiletí. Není proto třeba se obávat, že nabídkový šok nebo globální fiskální stimulace tento trend ohrozí. Navíc měnový pár USD/JPY za 110 je už relativně vysoko, nákup japonského jenu tak může být z dlouhodobého pohledu výhodný.
Vývoj měnového páru USD/JPY (denní graf – D1):
Tomáš Raputa
Analytický tým FXstreet.cz
Zdroje: MT4, FRED, ECB