Inflace se dostala na dvouprocentní cíl ČNB

Čtěte více

• Inflace půjde nahoru napříč kontinenty
  Poslední měsíce přinesly výrazné zpomalení spotřebitelské inflace v USA, eurozóně i v České republice. Společným jmenovatelem je pokles cen pohonných hmot způsobený situací na globálních trzích. Cena ropy v říjnu a listopadu výrazně poklesla a se zpožděním ovlivňuje inflaci na obou stranách Atlantiku. V případě eurozóny hraje svojí roli i vysoká srovnávací základna cen ostatních energií z předchozího roku. Výsledkem je posun v tržních očekáváních dalšího zvyšování úrokových sazeb centrálních bank. V USA a ČR tak trh během pár týdnů „odpricoval“ všechna zvýšení úrokových sazeb v tomto roce. V případě ECB se pak očekávání prvního zvýšení posunula až do příštího roku. Samozřejmě nelze všechno svést na pokles ceny ropy a do hry zasahují i další faktory, o kterých jsme psali minulý týden. Nicméně vývoj ceny černého zlata významně ovlivňuje hospodářství včetně měnové politiky, která by však správně měla abstrahovat od těchto vlivů. V praxi k tomu však nedochází, a proto je dobré sledovat výhled ropy pro tento rok.
• Inflace rapidně zrychluje, takže pozor na „smrskflaci“. Výrobci potají zmenšují velikost balení, aby nemuseli tolik zvyšovat cenu
  Růst cen potravin a nealkoholických nápojů byl loni citelný. Zdražení činilo 4,5 procenta. Nyní se růst cen potravin uklidnil, nicméně obecná inflace rapidně zrychluje. Ke konci roku bude atakovat úroveň čtyř procent, kterou možná i přeskočí. Růst spotřebitelských cen tak bude nejmarkantnější za 13 let.
• Inflace roste. Máme se obávat?
  Inflace v USA se podle nejnovějších čísel přibližuje ke svému cíli. Ukazatel PCE, který představuje preferovanou výšku inflace ze strany Federálního rezervního systému (Fedu), se pohybuje na úrovni dvou procent. Pamatujete si ještě začátek roku 2017, kdy inflace výrazně vzrostla v důsledku bazického efektu a během roku pak zmizela? Je velmi pravděpodobné, že budeme potřebovat sesbírat více údajů, abychom mohli na jistotu říci, jestli růst cen bude způsobovat problémy. Spotřebitelé v USA se proto v této fázi ještě o inflaci příliš nezajímají. Co je ale může znepokojit, je vliv cen ropy na cenu benzínu.
• Inflace roste rychleji než mzdy
  „Přestože zaměstnanci v průměru vydělávají více peněz, v obchodech si za ně mohou koupit méně zboží a služeb. Kvůli tomu dochází k poklesu životní úrovně zaměstnanců,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Inflace rozhýbala hlavní trhy, pozitivní směr však převládá
  Akciové trhy se dnes opět houpou nahoru a dolů, přičemž vidíme velké rozdíly ve výkonnosti mezi indexy i jednotlivými sektory. Evropské akciové indexy si připisují místy i přes 2 procenta, poté co se během dne zhouply až do červených čísel. Bylo to po americké inflaci, která ovšem vzala investorům kuráž jen přechodně. Americký index S&P 500 se ale obchoduje v plusu jen o půl procenta a Nasdaq zhruba stejnou měrou ztrácí. Sektorově se dnes daří producentům energií či surovin, ale i bankám. Na opačném konci stojí technologie, vysvětlující zaostávání Nasdaqu.
• Inflace rychle brzdí. Mnozí se začínají bát deflace
  Český statistický úřad dnes zveřejnil data o únorové inflaci. Spotřebitelské ceny meziměsíčně vzrostly o 0,3 %. Tento vývoj byl ovlivněn zejména vyššími cenami v oddíle doprava a v oddíle rekreace a kultura. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v únoru o 2,0 %, což bylo o 0,3procentního bodu méně než v lednu.
• Inflace se blíží ke 3 %
  Spotřebitelská inflace meziročně dle očekávání opět povyskočila směrem výše. V říjnu se zvýšila z 2,6 % na 2,8 %, což bylo v souladu s mediánovým odhadem trhu. Naše prognóza očekávala mírnější nárůst (2,7 %). Na celkovém vývoji inflace se ale příliš nemění, když ceny rostou zejména v oblasti bydlení či služeb a také zvlášť některých potravin.
• Inflace se Česka drží „jako klíště“. V květnu překonala očekávání i proto, že potraviny místo zlevnění zdražily
  Inflace v Česku je neústupnější, než experti čekali. Drží se České republiky „jako klíště“. Experti se před oznámením dnešních čísel shodovali, že v meziročním vyjádření inflace klesne pod úroveň 11 procent. Místo toho však vykázala úroveň 11,1 procenta, tedy vyšší, než s jakou tuzemští analytici vesměs počítali. Očekávání drtivé většiny z nich pak překonává také inflace meziměsíční, která vykazuje hodnotu 0,3 procenta, ač se čekala hodnota jen 0,1 procenta.
• Inflace se dostala mimo toleranční pásmo
  „Rostoucí mzdy v soukromém sektoru, platy ve veřejném sektoru a důchody v systému sociálního zabezpečení pomáhají navyšovat životní úroveň lidí. Zároveň však vedou k růstu spotřebitelských cen. Lidé, kterým se v posledních letech nenavýšily příjmy, se mají reálně hůře,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Inflace se dostala na dvouprocentní cíl ČNB
  Tuzemská inflace v únoru klesla na rovná 2 % y/y po lednových 2,3 %. To bylo mírně nad naším odhadem ve výši 1,8 % y/y. Tržní konsensus naopak čekal více (2,1 % y/y), stejně tak i ČNB, která ve své únorové prognóze odhadovala 2,8 % y/y. Již v lednu však byla inflace oproti prognóze ČNB nižší (2,3 % vs 3,0 %).
• Inflace se dostala pod 10 procent
  „Spotřebitelské ceny již pět měsíců v řadě zmírňují svůj růst a lze očekávat, že tento příznivý trend bude pokračovat i v následujících měsících,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Inflace se drží mimo toleranční pásmo
  „Příjmy Čechů rychle narůstají. Díky tomu dochází k růstu životní úrovně většiny obyvatel. Odvrácenou stranou rostoucích příjmů jsou však zvyšující se ceny. Pro lidi, kterým se v posledních letech nenavýšily příjmy, se jedná o vážný problém,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Inflace se drží na cíli
  „Inflace v březnu zůstala na svém cíli ve výši 2,0 procenta, což potvrzuje, že inflační epizoda v naší zemi skončila. Potraviny v České republice dokonce zlevňují nejrychleji ze všech zemí Evropské unie,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Inflace se drží nad třemi procenty. Na spořicích účtech se tak vyplatí nechávat jen nutnou rezervu
  Průměrná míra inflace v Česku se dlouhodobě drží kolem tří procent. Nechávat volné finanční prostředky na spořicích účtech v bance se tak podle odborníků s výjimkou nutné rezervy nevyplatí. Kam ale mají svoje peníze uložit opatrnější investoři? Alespoň mírné zhodnocení jim díky státní podpoře nabízí stavební spoření, kde se dá dostat i na úrok kolem 3,5 procenta ročně.
• Inflace se drží na 2,0 %. Stále máme ale inflaci nižší než Eurozóna
  Český statistický úřad dnes zveřejnil statistiku spotřebitelských cen. Ukázalo se, že v březnu zůstala inflace na 2,0 % stejně jako v únoru. To bylo pro trh nepříjemné překvapení. Sázelo se na pokles na 1,9 %. Nicméně i 2,0 % jsou krásná vzhledem k tomu, že se jedná o cíl centrální banky.
• Inflace se jen tak nevzdá – v červenci zrychlila mírně nad cíl
  Inflace v červenci překvapivě zrychlila, když oproti našemu i tržnímu odhadu (0,5 % m/m) dosáhla 0,7 % v meziměsíčním srovnání. Meziroční míra inflace je nyní mírně nad cílem centrální banky, když dosahuje na 2,2 %.
• Inflace se meziročně nezměnila
  Inflace v listopadu rostla meziročně o 2,8 % jako v říjnu. Trhy očekávaly růst o 3 % meziročně. Meziměsíčně rostla o 0,1 % oproti 0,3 % v předchozím měsíci, přičemž trh očekávaly růst o 0,2 % meziměsíčně.
• Inflace se meziročně snížila
  Inflace v listopadu vzrostla o 7,3 % meziročně oproti růstu o 8,5 % v říjnu. Trhy očekávaly růst o 7,2 % meziročně. Meziměsíčně stagnovala na +0,1 %, přičemž trhy očekávaly pokles o 0,1 %.
• Inflace se nevzdává
  Meziroční inflace v září vzrostla z prázdninových 2,2 % až na 2,6 %. Nárůst byl všeobecně očekáván, ale výsledek je vyšší, než se kterým počítala naše i tržní prognóza (2,4 %). Významným faktorem byly opět ceny potravin, které ale tentokrát působily opačným směrem než v průběhu letošního roku, když poprvé od loňského listopadu se jejich ceny meziročně zvýšily. Naše prognóza sice očekávala tento scénář, ale mírnějšího rozsahu.
• Inflace se odráží i na výnosech českých státních dluhopisů
  Meziroční inflace podle Českého statistického úřadu v lednu 2023 dosáhla 17,5 procenta. Výnos českých státních dluhopisů na delších splatnostech, jako je například 10letý vládní dluhopis, lze dozajista vnímat jako odraz inflace. Ostatně rekordní propad cen státních dluhopisů, a tedy růst jejich výnosů, který jsme u českých dluhopisů pozorovali v posledních týdnech, odráží jistý neúspěch boje proti růstu všeobecné cenové hladiny.