Inflace se odráží i na výnosech českých státních dluhopisů

Čtěte více

• Inflace se dostala na dvouprocentní cíl ČNB
  Tuzemská inflace v únoru klesla na rovná 2 % y/y po lednových 2,3 %. To bylo mírně nad naším odhadem ve výši 1,8 % y/y. Tržní konsensus naopak čekal více (2,1 % y/y), stejně tak i ČNB, která ve své únorové prognóze odhadovala 2,8 % y/y. Již v lednu však byla inflace oproti prognóze ČNB nižší (2,3 % vs 3,0 %).
• Inflace se dostala pod 10 procent
  „Spotřebitelské ceny již pět měsíců v řadě zmírňují svůj růst a lze očekávat, že tento příznivý trend bude pokračovat i v následujících měsících,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Inflace se drží mimo toleranční pásmo
  „Příjmy Čechů rychle narůstají. Díky tomu dochází k růstu životní úrovně většiny obyvatel. Odvrácenou stranou rostoucích příjmů jsou však zvyšující se ceny. Pro lidi, kterým se v posledních letech nenavýšily příjmy, se jedná o vážný problém,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Inflace se drží na cíli
  „Inflace v březnu zůstala na svém cíli ve výši 2,0 procenta, což potvrzuje, že inflační epizoda v naší zemi skončila. Potraviny v České republice dokonce zlevňují nejrychleji ze všech zemí Evropské unie,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Inflace se drží nad třemi procenty. Na spořicích účtech se tak vyplatí nechávat jen nutnou rezervu
  Průměrná míra inflace v Česku se dlouhodobě drží kolem tří procent. Nechávat volné finanční prostředky na spořicích účtech v bance se tak podle odborníků s výjimkou nutné rezervy nevyplatí. Kam ale mají svoje peníze uložit opatrnější investoři? Alespoň mírné zhodnocení jim díky státní podpoře nabízí stavební spoření, kde se dá dostat i na úrok kolem 3,5 procenta ročně.
• Inflace se drží na 2,0 %. Stále máme ale inflaci nižší než Eurozóna
  Český statistický úřad dnes zveřejnil statistiku spotřebitelských cen. Ukázalo se, že v březnu zůstala inflace na 2,0 % stejně jako v únoru. To bylo pro trh nepříjemné překvapení. Sázelo se na pokles na 1,9 %. Nicméně i 2,0 % jsou krásná vzhledem k tomu, že se jedná o cíl centrální banky.
• Inflace se jen tak nevzdá – v červenci zrychlila mírně nad cíl
  Inflace v červenci překvapivě zrychlila, když oproti našemu i tržnímu odhadu (0,5 % m/m) dosáhla 0,7 % v meziměsíčním srovnání. Meziroční míra inflace je nyní mírně nad cílem centrální banky, když dosahuje na 2,2 %.
• Inflace se meziročně nezměnila
  Inflace v listopadu rostla meziročně o 2,8 % jako v říjnu. Trhy očekávaly růst o 3 % meziročně. Meziměsíčně rostla o 0,1 % oproti 0,3 % v předchozím měsíci, přičemž trh očekávaly růst o 0,2 % meziměsíčně.
• Inflace se meziročně snížila
  Inflace v listopadu vzrostla o 7,3 % meziročně oproti růstu o 8,5 % v říjnu. Trhy očekávaly růst o 7,2 % meziročně. Meziměsíčně stagnovala na +0,1 %, přičemž trhy očekávaly pokles o 0,1 %.
• Inflace se nevzdává
  Meziroční inflace v září vzrostla z prázdninových 2,2 % až na 2,6 %. Nárůst byl všeobecně očekáván, ale výsledek je vyšší, než se kterým počítala naše i tržní prognóza (2,4 %). Významným faktorem byly opět ceny potravin, které ale tentokrát působily opačným směrem než v průběhu letošního roku, když poprvé od loňského listopadu se jejich ceny meziročně zvýšily. Naše prognóza sice očekávala tento scénář, ale mírnějšího rozsahu.
• Inflace se opět vymkla kontrole
  „Kdo si myslel, že důsledky pandemie koronaviru nasměrují Českou republiku k deflaci, hluboce se spletl. V meziročním srovnání se zvýšily ceny potravin, stravovacích služeb, nájmů, elektřiny a celé řady dalších produktů i služeb. Lidé, kterým klesly příjmy, tak zažívají opravdu těžké časy,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Inflace se pohybuje ve svém tolerančním pásmu
  „Vzhledem ke zkrocené inflaci a nejnižší nezaměstnanosti ze všech zemí Evropské unie se nyní v České republice otvírá prostor pro dynamický růst reálných mezd. Ten může navyšovat spotřebu domácností a tím zásadně přispět k rychlejšímu růstu české ekonomiky,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Inflace se po více jak roce dostala pod 10 %
  V souladu s našim i tržním očekáváním tuzemská inflace zamířila v červnu do jednociferných čísel a spotřebitelské ceny vzrostly meziročně o 9,7 %. Meziměsíčně došlo ke zvýšení cen o 0,3 %. Z meziročního pohledu je inflace nejnižší od prosince 2021, kdy ceny rostly o 6,6 %. V lednu 2022 se meziroční růst již přiblížil 10 %. Rychle klesající meziroční inflace je zapříčiněna zejména vyšší srovnávací základnou, inflační tlaky v rámci tuzemské ekonomiky ale zůstávají i nadále poměrně široké a hlavní nejistota tak panuje ohledně dlouhodobějšího návratu k 2% inflačnímu cíli ČNB. Nad cílem podle našeho odhadu setrvá inflace i v průběhu roku 2024.
• Inflace se překvapivě vrátila na cíl ČNB
  Česká inflace v červnu překvapivě výrazně klesla na 2,0 % y/y po květnových 2,6 %. Naše prognóza (2,5 % y/y) i tržní konsensus (2,4 % y/y) přitom čekaly pouze mírné zpomalení růstu spotřebitelských cen. Centrální banka ve své prognóze zveřejněné na začátku května stejně jako trh odhadovala 2,4 % y/y.
• Inflace se překvapivě vrátila na cíl ČNB
  Česká inflace v červnu překvapivě výrazně klesla na 2,0 % y/y po květnových 2,6 %. Naše prognóza (2,5 % y/y) i tržní konsensus (2,4 % y/y) přitom čekaly pouze mírné zpomalení meziročního růstu spotřebitelských cen. Centrální banka ve své prognóze zveřejněné na začátku května stejně jako trh odhadovala 2,4 % y/y.
• Inflace se přiblížila svému dvouprocentnímu cíli
  Česká inflace v lednu klesla na 2,3 % y/y po prosincových 6,9 %. Pokles tak byl oproti očekávání trhu (2,9 %) a prognóze ČNB (3,0 %) výraznější. My jsme pro leden odhadovali inflaci ve výši 2,7 % y/y. Ke zmírnění meziročního růstu spotřebitelských cen mimo jiného pomohlo odeznění efektu nízké srovnávací základny, který byl spojený se zavedením úsporného energetického tarifu koncem roku 2022.
• Inflace se přiblížila svému dvouprocentnímu cíli
  Česká inflace v lednu klesla na 2,3 % y/y po prosincových 6,9 %. Pokles tak byl oproti očekávání trhu (2,9 %) a prognóze ČNB (3,0 %) výraznější. My jsme pro leden odhadovali inflaci ve výši 2,7 % y/y. Ke zmírnění meziročního růstu spotřebitelských cen mimo jiného pomohlo odeznění efektu nízké srovnávací základny, který byl spojený se zavedením úsporného energetického tarifu koncem roku 2022.
• Inflace se přibližuje pětiprocentní hranici
  Růst spotřebitelských cen šel v září především na vrub vyšším nákladům na bydlení. Do inflace se začíná pomalu propisovat zdražování elektrické energie, nicméně stále rostou i další náklady na bydlení, včetně například údržby. Dražší byly v září opět i pohonné hmoty nebo cigarety. Levnější byly podle očekávání dovolené, jejichž ceny na konci sezóny obvykle klesají. V mnohem zajímavějším meziročním srovnání se inflace dostala na 4,9 % a výrazně se tak odchýlila od horní hranice tolerančního pásma ČNB. Hlavním důvodem letošní inflace zůstávají stále vyšší náklady na bydlení, které odrážejí nejenom rostoucí ceny bytů, ale i náklady na jejich údržbu a provoz.
• Inflace se rozjíždí, dluhopisy padají. Co na to ECB?
  Zajímavým tématem, kterého se také na začátku týdne chytily hlavní finanční trhy, bylo zlepšení covidové situace v Číně. Obavy, které jsou s rozmachem omikronu a politikou nulové tolerance spojeny, tak mohly klesnout. Přispěly tím k udržení pozitivní nálady na akciích.
• Inflace se udržela v blízkosti 6 % díky prominutí DPH na energie
  Inflace v listopadu nakonec navýšila tempo jen mírně z 5,8 % na 6,0 %. Nahoru jí tlačily ceny potravin a dopravy a pokračoval také růst cen služeb. Naopak výrazněji inflaci zbrzdilo přechodné odpuštění DPH na elektřinu a zemní plyn. V souhrnu tak spotřebitelské ceny oproti říjnu vzrostly v průměru o 0,2 %, což odpovídá navýšení meziroční dynamiky z 5,8 % na 6,0 %. Efekt nulových sazeb na energie měl větší sílu, než jsme předpokládali, a vysvětluje tak prakticky celou odchylku našeho odhadu, jež činil 6,4 %. Bez odpuštění daní na energie by se inflace pohybovala v blízkosti 7 %.