Inflace roste. Máme se obávat?

Čtěte více

• Inflace pravděpodobně dočasně poleví
  Po listopadovém zasedání ČNB se zdá být víceméně jasné, že se holubičí většině v bankovní radě v tuto chvíli do dalšího zvyšování úrokových sazeb jednoduše nechce. A nic na tom v tomto týdnu pravděpodobně nezmění ani nejnovější inflační čísla. Předpokládáme, že meziroční dynamika inflace v říjnu díky startujícímu účinku úsporného energetického tarifu lehce zvolní (17,5 %), v listopadu a v prosinci ovšem ještě zrychlí do rozmezí 19-20 %. To víceméně odpovídá poslední prognóze centrální banky a pro holubice to nebude nový argument zvyšovat sazby.
• Inflace překonala 11 %, ale efekt války na Ukrajině teprve přijde
  Inflace pokračovala ve velmi rychlé dynamice i v únoru. Dostala se z lednových 9,9 % na 11,1 %. Meziměsíčně ceny vzrostly o 1,3 %, a to po předchozím silném nárůstu o 4,4 %. I s ohledem na aktuální nejistoty se jedná o citelné překvapení, kdy jsme v souladu s trhem inflaci očekávali pod 10,5 %.
• Inflace překvapila pomalejším růstem
  Index spotřebitelských cen v červenci vzrostl na 1,3 % meziměsíčně a 17,5 % meziročně, přičemž trhy očekávaly růst 1,6 % m/m a 17,9 % y/y.
• Inflace překvapila prudkým poklesem, vliv hrají vládní opatření
  Říjnová čísla o inflaci potvrdila nástřel Ministerstva Financí v rámci listopadové makroekonomické predikce a vlivem vládních opatření došlo k výraznému poklesu. Meziměsíčně cenová hladina klesala poprvé od konce roku 2020, a to hned o 1,4 %. Meziroční dynamika tak poklesla o téměř 3 procentní body na 15,1 % z 18 % zveřejněných v září. S tlumícím vlivem vládních opatření jsme v prognóze počítali, a proto byl náš odhad nižší než tržní, překvapením je ale finální síla dopadu. Bez zahrnutí úsporného tarifu a odpuštění poplatku na podporu obnovitelných zdrojů energie by meziroční míra inflace zrychlila do oblasti okolo 18,5 %.
• Inflace překvapila výrazným poklesem
  Inflace v prosinci klesla meziměsíčně na -0,4 % a na 6,9 % meziročně, oproti 0,1 % m/m a 7,3 % y/y v listopadu. Trhy očekávaly pokles meziměsíčně na nulu a meziročně stagnaci na 7,3 %.
• Inflace překvapuje posunem nad 3 %
  Spotřebitelské ceny v dubnu meziročně vzrostly o 3,1 % oproti 2,3 % v březnu a skončily tak výrazně nad odhadem trhu včetně našeho. V meziměsíčním srovnání došlo k růstu o 0,5 %, přičemž se očekávalo obdobné tempo jako v březnu (0,2 %).
• Inflace přestává trápit ekonomiku
  „Vysoká Inflace, která byla nejpalčivějším problémem české ekonomiky v posledních letech, se pomalu stává – doufejme – minulostí. Vše nasvědčuje tomu, že s koncem loňského roku, končí také přibližně tři inflační roky. V prosinci 2023 spotřebitelské ceny meziročně vzrostly o 6,9 %, což bylo o 0,4 procentního bodu méně než v listopadu. Vedle prosincového vývoje spotřebitelských cen zveřejnili statistici i průměrnou míru inflace za celý rok.
• Inflace přidala téměr dva procentní body, v květnu již na 16 %
  Růst spotřebitelských cen dosáhl v květnu meziročně 16,0 % (v dubnu 14,2 %). Inflace opět překvapila směrem nahoru, kdy převýšila i nejvyšší odhad (15,8 %). Meziměsíčně ceny vzrostly o 1,8 %, stejně jako o měsíc dříve.
• Inflace půjde nahoru napříč kontinenty
  Poslední měsíce přinesly výrazné zpomalení spotřebitelské inflace v USA, eurozóně i v České republice. Společným jmenovatelem je pokles cen pohonných hmot způsobený situací na globálních trzích. Cena ropy v říjnu a listopadu výrazně poklesla a se zpožděním ovlivňuje inflaci na obou stranách Atlantiku. V případě eurozóny hraje svojí roli i vysoká srovnávací základna cen ostatních energií z předchozího roku. Výsledkem je posun v tržních očekáváních dalšího zvyšování úrokových sazeb centrálních bank. V USA a ČR tak trh během pár týdnů „odpricoval“ všechna zvýšení úrokových sazeb v tomto roce. V případě ECB se pak očekávání prvního zvýšení posunula až do příštího roku. Samozřejmě nelze všechno svést na pokles ceny ropy a do hry zasahují i další faktory, o kterých jsme psali minulý týden. Nicméně vývoj ceny černého zlata významně ovlivňuje hospodářství včetně měnové politiky, která by však správně měla abstrahovat od těchto vlivů. V praxi k tomu však nedochází, a proto je dobré sledovat výhled ropy pro tento rok.
• Inflace rapidně zrychluje, takže pozor na „smrskflaci“. Výrobci potají zmenšují velikost balení, aby nemuseli tolik zvyšovat cenu
  Růst cen potravin a nealkoholických nápojů byl loni citelný. Zdražení činilo 4,5 procenta. Nyní se růst cen potravin uklidnil, nicméně obecná inflace rapidně zrychluje. Ke konci roku bude atakovat úroveň čtyř procent, kterou možná i přeskočí. Růst spotřebitelských cen tak bude nejmarkantnější za 13 let.
• Inflace roste rychleji než mzdy
  „Přestože zaměstnanci v průměru vydělávají více peněz, v obchodech si za ně mohou koupit méně zboží a služeb. Kvůli tomu dochází k poklesu životní úrovně zaměstnanců,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Inflace rozhýbala hlavní trhy, pozitivní směr však převládá
  Akciové trhy se dnes opět houpou nahoru a dolů, přičemž vidíme velké rozdíly ve výkonnosti mezi indexy i jednotlivými sektory. Evropské akciové indexy si připisují místy i přes 2 procenta, poté co se během dne zhouply až do červených čísel. Bylo to po americké inflaci, která ovšem vzala investorům kuráž jen přechodně. Americký index S&P 500 se ale obchoduje v plusu jen o půl procenta a Nasdaq zhruba stejnou měrou ztrácí. Sektorově se dnes daří producentům energií či surovin, ale i bankám. Na opačném konci stojí technologie, vysvětlující zaostávání Nasdaqu.
• Inflace rychle brzdí. Mnozí se začínají bát deflace
  Český statistický úřad dnes zveřejnil data o únorové inflaci. Spotřebitelské ceny meziměsíčně vzrostly o 0,3 %. Tento vývoj byl ovlivněn zejména vyššími cenami v oddíle doprava a v oddíle rekreace a kultura. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v únoru o 2,0 %, což bylo o 0,3procentního bodu méně než v lednu.
• Inflace se blíží ke 3 %
  Spotřebitelská inflace meziročně dle očekávání opět povyskočila směrem výše. V říjnu se zvýšila z 2,6 % na 2,8 %, což bylo v souladu s mediánovým odhadem trhu. Naše prognóza očekávala mírnější nárůst (2,7 %). Na celkovém vývoji inflace se ale příliš nemění, když ceny rostou zejména v oblasti bydlení či služeb a také zvlášť některých potravin.
• Inflace se Česka drží „jako klíště“. V květnu překonala očekávání i proto, že potraviny místo zlevnění zdražily
  Inflace v Česku je neústupnější, než experti čekali. Drží se České republiky „jako klíště“. Experti se před oznámením dnešních čísel shodovali, že v meziročním vyjádření inflace klesne pod úroveň 11 procent. Místo toho však vykázala úroveň 11,1 procenta, tedy vyšší, než s jakou tuzemští analytici vesměs počítali. Očekávání drtivé většiny z nich pak překonává také inflace meziměsíční, která vykazuje hodnotu 0,3 procenta, ač se čekala hodnota jen 0,1 procenta.
• Inflace se dostala mimo toleranční pásmo
  „Rostoucí mzdy v soukromém sektoru, platy ve veřejném sektoru a důchody v systému sociálního zabezpečení pomáhají navyšovat životní úroveň lidí. Zároveň však vedou k růstu spotřebitelských cen. Lidé, kterým se v posledních letech nenavýšily příjmy, se mají reálně hůře,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Inflace se dostala na dvouprocentní cíl ČNB
  Tuzemská inflace v únoru klesla na rovná 2 % y/y po lednových 2,3 %. To bylo mírně nad naším odhadem ve výši 1,8 % y/y. Tržní konsensus naopak čekal více (2,1 % y/y), stejně tak i ČNB, která ve své únorové prognóze odhadovala 2,8 % y/y. Již v lednu však byla inflace oproti prognóze ČNB nižší (3,0 % vs 2,3 %).
• Inflace se dostala na dvouprocentní cíl ČNB
  Tuzemská inflace v únoru klesla na rovná 2 % y/y po lednových 2,3 %. To bylo mírně nad naším odhadem ve výši 1,8 % y/y. Tržní konsensus naopak čekal více (2,1 % y/y), stejně tak i ČNB, která ve své únorové prognóze odhadovala 2,8 % y/y. Již v lednu však byla inflace oproti prognóze ČNB nižší (2,3 % vs 3,0 %).
• Inflace se dostala pod 10 procent
  „Spotřebitelské ceny již pět měsíců v řadě zmírňují svůj růst a lze očekávat, že tento příznivý trend bude pokračovat i v následujících měsících,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Inflace se drží mimo toleranční pásmo
  „Příjmy Čechů rychle narůstají. Díky tomu dochází k růstu životní úrovně většiny obyvatel. Odvrácenou stranou rostoucích příjmů jsou však zvyšující se ceny. Pro lidi, kterým se v posledních letech nenavýšily příjmy, se jedná o vážný problém,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.