Podle banky Morgan Stanley se zvýšilo vnitřní zadlužení Číny za posledních 12 měsíců o 4,5 bilionu dolarů, což překonává růst zadlužení v USA, eurozóně i Japonsku dohromady. Z prvního grafu je vidět, že dluh roste mnohem rychleji než hrubý domácí produkt. Můžeme si položit otázku - Pokud čínský poměr dluhu k HDP v posledních letech překotně roste při expanzi ekonomiky o 7-10 %, kam asi tento poměr vystřelí, kdyby přišlo do Číny zpomalení růstu ke 3-4 %.
Vývoj poměru zadlužení k HDP v Číně podle sektorů (v %):
Není proto třeba dlouho pátrat nad tím, odkud většina ekonomů čeká příští velkou finanční krizi. Čínské banky jsou napěchované toxickými aktivy a není žádná vůle k tomu, aby se očistily. Objem těchto toxických aktiv je špatně odhadnutelný, protože chybí dostatek důvěryhodných dat, ale srovnání minimálně s americkou hypoteční bublinou před 10 lety je zajisté na místě.
Jeden příklad za všechny je financování výstavby vysokorychlostní železnice, na které se každým rokem prostaví více než 100 mld. USD. Tyto investice jsou financovány státními bankami, avšak čínským drahám negenerují dostatečné cashflow ani na její provoz, natož na splátky jistiny a úroků. Banky však tyto úvěry neodepsaly, ale naopak je směnily za podíl ve státní drážní firmě. Banky se tváří, že mají aktiva v hodnotě stovek miliard dolarů, podíl ve státních drahách je však bezcenný, nenese žádný výnos a na burze by jej nikdo nekoupil.
Podobná situace panuje ve financování nadbytečných kapacit těžkého průmyslu, dopravní infrastruktury v periferních oblastech a investice místních samospráv do neproduktivních aktiv. V celku tyto dluhy (aktiva bank bez výnosu) jdou do jednotek bilionů dolarů a samotná bublina na cenách nemovitostí je rázem pouze špičkou ledovce.
Vývoj objemu devizových rezerv v Číně (v mil. USD):
Je proto logické, že finanční kapitál Čínu opouští, protože investoři hledají bezpečnější a výnosnější uložení svých prostředků za stále výhodný směnný kurz. Čínská centrální banka musí prodeje jüanů brzdit a na jejich nákupech v posledních dvou letech vynaložila více než bilion dolarů z devizových rezerv. Pokud odliv kapitálu ještě zesílí a centrální banka bude muset zvýšit úrokové sazby, banky i celou ekonomiku tento krok výrazně ohrozí.
Tlak na oslabení jüanu bude v tomto roce velice silný, zvlášť pokud porostou ve Spojených státech úrokové sazby. Kurz USD/CNY nejspíš prorazí hranici 7 jüanů za dolar v první polovině roku a bude směřovat vzhůru do pásma 7,20-7,40, který čekáme ke konci roku. Řízené oslabování by tak mělo probíhat v podobném tempu jako v loňském roce. A to vše za optimistického předpokladu, že nová finanční krize v tomto roce ještě nepřijde a Číně se podaří dále kormidlovat svou ekonomiku dalším kupením dluhů. V případě prasknutí bubliny a příchodu tzv. Lehman momentu připomínající krach stejnojmenné americké banky z roku 2008 by byl propad jüanu mnohem výraznější.
Vývoj měnového páru USD/CNY za posledních 5 let:
Tomáš Raputa
Analytický tým FXstreet.cz
Zdroje: Tradingeconomics.com, Zerohedge, Bloomberg
