V tomto kontextu se ale zapomíná, že i Spojené státy jsou energetickou velmocí. Nadbytek plynu a uhlí i soběstačnost ve spotřebě ropy znamenají nyní pro největší světovou ekonomiku nejenom růst vývozů, ale také levné a dostupné energie pro místní průmysl. Americké továrny tak nyní získávají podstatnou konkurenční výhodu oproti továrnám v Asii nebo v Evropě a dramatický růst ceny dopravy mezi Šanghají a Los Angeles tomuto rozdílu na americkém spotřebitelském trhu ještě více nahrává.
Vývoj ceny uhlí v USD za tunu:
Můžeme tedy čekat, že Spojeným státům se případná globální stagflace vyhne, protože růst cen energií nebude v USA tak vysoký a navíc podpoří domácí těžební aktivitu. Americká centrální banka (Fed) tak bude v příjemnější pozici a nebude si při diskuzi nad utahováním měnové politiky vybírat mezi inflací a nezaměstnaností.
Vývoj produkce, spotřeby a čistých exportů uhlí v USA, v mil. tun:
Můžeme čekat, že konec kvantitativního uvolňování a očekávání ohledně růstu úrokových sazeb v USA směrem do roku 2022 zrychlí, což bude významný pozitivní faktor pro americký dolar. Je pravdou, že úroky již svižně zvedají i rizikové měny (včetně české koruny) a některé vyspělé země. Na záporných sazbách by ale i v příštím roce měl zůstat japonský jen, švýcarský frank i euro – tzv. bezpečné přístavy.
Zatímco měnové páry EUR/USD a USD/JPY berou vyhlídky na utažení americké měnové politiky za své a nechávají dolar posilovat, USD/CHF je stále vychýlen ve prospěch švýcarského franku. Rozdíl mezi úročení franku (-0,75 %) a dolaru (0-0,25 %) by se měl během příštího roku rozšiřovat a v případě razantnější akce Fedu se může vrátit i na paritu, kde byl naposledy v roce 2019. Tehdy také americký dolar vynášel přes 2 % navíc a ekonomika USA byla tažena vzhůru boomem těžby ropy a plynu.
Vývoj měnového páru USD/CHF (denní graf – D1):
Tomáš Raputa
Analytický tým FXstreet.cz
Zdroje: MT4, EIA, tradingeconomics.com