Italské finance
Evropu ani v druhém čtvrtletí neopustily dosavadní politické nejistoty včetně Brexitu, který byl odložen na 31. října nebo italského dluhu, který znervózňuje finančníky napříč Evropou. Evropská komise nedávno oznámila, že chce zahájit s Itálii disciplinární řízení. Ta podle ní špatně hospodaří a navyšuje státní dluh, který stoupl na 132% HDP. Do roku 2020 by dokonce mohl růst na 135%, čímž by porušila fiskální pravidla Evropské unie. Do vývoje na měnovém páru by se situace kolem italských financí měla projevit pouze itradenními pohyby a do výraznějšího trendu by tak musely přispět některé z dalších nečekaných událostí.
Zpomalující dynamika růstu ekonomiky eurozóny
Evidentní zpomalení evropské ekonomiky v prvním kvartálu se zdálo být pouze přechodné, to se ovšem nepotvrdilo a například německá ekonomika, která je motorem evropské ekonomiky, postupně pokračuje v pozvolném zpomalení. S dalším zhoršením výhledu pro růst evropské ekonomiky v červnu dorazila německá centrální banka a pro letošní rok odhaduje růst o 0,6% z 1,6%, který předpovídala v prosinci. Zpomalující globální poptávka po německých automobilech a zpoždění kvůli novým emisním povolenkám ovlivnily prodeje automobilů, klíčového sektoru v Německu. Napětí v globální ekonomice a možnost zpomalení expanze globálního obchodu tak drží německý růst zkrátka.
ECB
Změna v aktuální politice ECB se všeobecně příliš neočekávala a poté, co banka oddálila sazby na příští rok, už věří v povolení šroubů měnové politiky málokdo. ECB na svém posledním zasedání reagovala na horšící se kondici v evropské ekonomice dalším oddálením výhledu pro růst sazeb minimálně na polovinu roku 2020. Špatnou zprávou je dále zpomalení jádrové inflace zpět pod 1% na 0,8%, což je výrazně pod 2% cílem centrální banky. Co víc, banka je v případě zhoršení ekonomického sentimentu připravena sazby klidně snížit nebo použít některé z dalších nástrojů měnové politiky, jako je kvantitativní uvolňování.
Štěpán Hájek
