Pro mě je to slovo Svoboda. A nebo také Klid. Což vnímám jako přidruženou skutečnost. Svobody jsem docílil a o co déle a více si jí mohu užívat, tím více cítím, jak moc si toho vážím. To proto, že přicházím z korporátního prostředí a přijde mi neuvěřitelné, jak krásný život se rozvine, když člověk přestane řešit 95% kravin, což ve firemním prostředí jistě je denní chléb. Není moc dobrý. Je zelený – plesnivý. Datum spotřeby přelepováno. Shit v obale zůstává.
To, co mi umožňuje žít dobrý život v tomto ošklivě bláznivém světě je forex. Obchodování na forexu je jedno z nejobtížnějších free „zaměstnání“. Avšak má přesně ty parametry, které já od své práce chci. Je synonymem svobody. A jakmile se člověk naučí všechno důležité o trhu a o sobě, je také jakýmsi slovem příbuzným ke klidu. Forex je opravdu geniální v tom, že skutečně potřebuji jenom obyčejný notebook, připojení k internetu a základní účet (později dle nároků vyšší - nižší). Připomíná mi to dobu, kdy jsme Tady začínali. Potřebovali jsme jenom kožich, kyj a rychlé nohy. Pokud to tedy vše bylo, jak říkal Charles.
Zajímavé je, že to takto nemám sám. Že roste počet lidí, kteří si toto začínají silně uvědomovat a začínají pro to dělat veliké maximum. Důvody jsou většinou velmi stejné. Nežijeme ve vákuu a všichni se potýkáme se stejnými problémy. Ten hlavní problém je současný stav světa, který se vyznačuje především tím, že lidská mysl je zatížena technikou a tím miliardami informací, které vůbec nepotřebuje a které ji kontaminují natolik, že jí to škodí tak, že šílí, šílí, strašně vyšiluje, vybočuje velmi nezdravým směrem, individuálně i kolektivně.
Špatná zpráva je, že s tím nikdo z nás nemůže nic udělat. Nikdo s tím nemůže nic udělat. Jediné, čemu lze věřit, že tato záhuba, kam se člověk mílovými kroky žene jako o závod, má nějaký vyšší smysl. Něco jako smrt individua, kterou končí celý tento svět, protože mysl individua tento celý svět vytváří jako obraz v hlavě. Tvorba funguje – svět existuje. Tvorba nefunguje – svět neexistuje. Dobrá zpráva je, že ještě nejsme na konci a pokud ti dva blázni neudeří do červených tlačítek, můžeme ve svých životech vykonat mnoho dobrého a být světlem, které tak zoufale potřebuje celý tento svět a ještě více naši nejbližší.
Světlo je Oheň, který se drží jedné louče. My jsme Tradeři, kteří se drží jednoho slova. Svoboda. Nebo také Klid, Úsměv (ten skutečný, ne funking-business-smile). Opravdu moc mě těší, že se mi ozývá stále více lidí, kteří chtějí změnit svůj život a jsou ochotni pro to udělat Hodně. Příběhy jsou to pořád stejné. Je jedno odkud tito lidé přicházejí. Dělník. Učitelka. Zaměstnanec brokera. Řidička taxiku. Konzultant. Majitelka podniku. Manažer v podniku. Ředitelka finanční instituce. Prezident čehokoli. A všichni mezi nimi. Všímám si, že čím dál více narůstá nespokojenost s obyčejnými konformními pořádky a uspořádáním společnosti a pracovního života. Mnohdy přestávají roli hrát i vysoké výdělky. Protože míra stresu a drtivé nespokojenosti bují jako rakovina. A je to krysí závod. A je to vítr.
A my chceme Víc! A chceme si dělat to své. A nechceme už poslouchat to, co na nás chrlí jiné mysli, které už nechceme poslouchat a které nám jsou úplně ukradené! Chceme už konečně opustit ten bordel, který můžeme nazývat šéf, kolega, odběratel, dodavatel, zaměstnanec, firma, konkurence, kartel, mafie, stát, národ, unie, světadíl, planeta nebo svět. Vidím to čím dál častěji, a také tomu věřím, že člověk přišel na tento svět, aby rozvinul sám sebe, a to především tak, aby uspořádal svůj život poklidně, krásně a podle svých představ. A ne podle představ toho myšlenkového bordelu všude kolem. Věřím, že člověk chce žít svůj život. A využít všechno možností pro to, aby to tak bylo. Aby roztáhl krásná křídla a byl. Byl. Prostě BYL. A měl chuť se od srdce smát.
Jednou z cest je disciplinovaný a zodpovědný forex. Tuto cestu jsem si už dávno vybral já. Na začátku i v průběhu to byl velký boj, o jakém jsem již mnohokrát psal. Ale víte co? Vždycky jsem věděl, že budu bojovat až do konce. Že nikdy nepřestanu. Že se naučím být lepší a lepší. A že se stále budu učit být lepší a lepší. Protože jsem Opravdu vděčný za možnosti a nástroje, které se vynořily jako harfy andělů. A chci na ně hrát. A budu na ně vždycky a pořád hrát. A všechny ostatní, kdo to mají podobně jako já, učit hrát. Třeba teď v březnu.
Tom