Nešlo totiž přeslechnout, že Mario Draghi i Haruhiko Kuroda prohlásili jejich úroveň úrokových sazeb (-0,4 %, resp. -0,1 %) za aktuální dno, pod které se již nechtějí pouštět. Podobné prohlášení přišlo i ze Švýcarské národní banky (SNB), která má depozitní sazbu nastavenou dokonce na -0,75 %. Proč se však centrální bankéři nepouštějí ještě níže?
V tomto ohledu vidím určitou spojitost s koncem snižování sazeb více do záporu a vývojem výnosu 10letých vládních dluhopisů v daných zemích (viz graf). Jakmile tento výnos klesne do záporu, jsou komerční banky vystaveny velkému tlaku na zisky - kombinace nulově úročených vkladů a záporných výnosů z vládních dluhopisů (kterých mají banky na svých aktivech po finanční krizi více než dost) si následně musejí kompenzovat na podnicích a domácnostech, u kterých si marže snižovat nebudou. Další snížení ceny peněz ze strany centrálních bank by se tak nepřeneslo na úvěrový trh a bylo by kontraproduktivní.
Vývoj výnosu 10letého vládního dluhopisu v Japonsku:
Měnové války tak zeslabují svou intenzitu, a to především kvůli absenci munice hlavních hráčů. Toho si můžeme všímat i na forexu, kde si EUR i JPY v posledních týdnech vedou k USD relativně dobře. Na základě vyšší tolerance k posílení těchto měn ze strany centrálních bank si dokážeme představit pohyb až k 1,1500 na měnovém páru EUR/USD, resp. 108 na USD/JPY, než začnou znovu pánové Draghi a Kuroda přinejmenším slovně své měny korigovat.
Výše uvedené je však pohled pouze na jednu stranu rovnice. Na tu druhou nám dnes odpoví americká centrální banka (Fed), která má vzhledem k nedávnému oslabení dolaru možnost zaujmout více jestřábí postoj. Necháme se překvapit.
Vývoj měnového páru USD/JPY (4hodinový graf – H4):
Tomáš Raputa
Analytický tým FXstreet.cz
Zdroje: MT4, tradingeconomics.com
* Přímé intervence na měnovém trhu ve stylu ČNB či SNB se pro hlavní centrální banky ukázaly jako málo efektivní, příliš náročné na objem devizových rezerv a podněcující negativní politické reakce. Proto od nich velká čtyřka - Fed, ECB, BoJ, BoE - prakticky upustila. V době pokrizové šlo tedy především o kvantitativní uvolňování a nově i záporné úrokové sazby.