Vliv inflace

27.04.2022 Inflace se zdála být po mnoho let mrtvé téma. Centrální banky se delší dobu snažily stimulovat růst cen, zejména prostřednictvím stimulace růstu mezd. Inflační cíle byly více než splněny, bohužel především prostřednictvím nabídkových faktorů. Někdy je těžké odpovědět na otázku, zda je vysoká inflace způsobena růstem cen komodit, nebo spíše vysoká inflace způsobuje růst cen komodit (ve snaze investorů se proti vyšším cenám zajistit). V současné době můžeme zcela jednoznačně konstatovat, že rostoucí ceny komodit způsobily všudypřítomné zdražování produktů. V tomto článku se podíváme na spotřebitelské ceny a jednotlivé skupiny komodit v USA a Eurozóně.

08.01.2020  Inflace je pojem, který slýcháme v médiích téměř každý den a dá se ve zkratce přeložit jako „nárůst všeobecné...

09.01.2020 Inflace je pojem, který slýcháme v médiích téměř každý den a dá se ve zkratce přeložit jako „nárůst všeobecné cenové hladiny zboží a služeb v ekonomice za určité časové období“. Co to ale znamená?

12.02.2021 Růst spotřebitelských cen byl v lednu o dost silnější, než se čekalo a meziroční inflace zůstává nad dvouprocentním cílem centrální banky. Vyšší než očekávaná inflace přišla v lednu především na vrub růstu cen potravin, výrazný meziměsíční nárůst hlásí také ceny alkoholických nápojů a tabákových výrobků. Jádrová inflace, jež nejvěrněji reflektuje vývoj cenových tlaků v domácí ekonomice, zřejmě v lednu vykázala meziroční zpomalení. ČNB nebude muset na vyšší než očekávanou reagovat rychlým zpřísněním své měnové politiky, neboť za vyšším cenovým růstem jsou v případě letošního ledna položky, na něž nastavení úrokových sazeb nemá výrazný vliv. Vyšší lednová inflace nicméně může mít výrazný vliv na celoroční vývoj inflace, jež v důsledku vyšší startovací úrovně může zůstat nad úrovní dvouprocentního inflačního cíle i v dalších měsících.

11.05.2023 Spotřebitelské ceny v dubnu vzrostly meziročně o 12,7 %, meziměsíčně klesly o 0,2 %. Jedná se o výraznější odchylku od očekávání trhu, který indikoval meziměsíční růst o 0,4 %, což by představoval meziroční změnu o 13,3 %. Důvodem za umírněnou dynamikou inflace stojí zlevnění potravin a sezónní vlivy. Překvapení se dostavilo především u potravin, které jsou pro celkový vývoj inflace důležité. Šetření vývoje cen potravin od ČSÚ naznačovalo meziměsíční zdražení, což jsme zahrnuli do našeho odhadu, který nakonec počítal s +2,5 % m/m. Ve výsledku ale ceny potravin včetně nealkoholických nápojů proti březnu poklesly o 1,6 %.

04.05.2023 Čekáme, že maloobchodní tržby v březnu meziměsíčně vzrostly o 0,5 % (SA) po únorovém poklesu o 0,4 %. V průběhu roku by podle nás mělo docházet k postupnému oživení spotřebitelské poptávky, což by se mělo pozitivně odrazit i v maloobchodních tržbách. K výraznému oživení průmyslové výroby v březnu přispěla produkce automobilů, když podle nás meziměsíčně průmyslová produkce vzrostla o 2,2 %. Meziroční inflace vlivem vyšší srovnávací základny pravděpodobně nadále rychle zpomalovala. Odhadujeme, že klesla z březnových 15,0 % na 13,1 % v dubnu. Meziměsíčně podle nás klesly ceny pohonných hmot a energií. Zmírnit by se měla i dynamika cen potravin. Jádrová inflace by na druhou stranu měla zůstat vysoko.

10.10.2024 Tuzemská inflace podle nás vlivem efektu srovnávací základny v září mírně zrychlila na 2,3 % y/y. Meziměsíčně spotřebitelské ceny klesly o 0,6 % díky zlevnění pohonných hmot a potravin. Jádrová inflace podle nás zpomalila na 2,3 % y/y. Zářijová inflace v USA zřejmě klesla ze srpnových 2,5 % na 2,2 % a v případě jádrové složky pouze o desetinu na 3,1 % y/y. Na celkové inflaci se podepíšou nižší ceny pohonných hmot. Ty ale vzhledem k růstu cen ropy vlivem eskalace konfliktu na Blízkém východě mohou v říjnu mít již opačný efekt.

12.10.2020 Meziroční inflace bude v následujících měsících nadále klesat a na konci roku by se mohla dostat i pod tříprocentní hranici. Vyplývá z reakcí analytiků, které dnes ČTK oslovila. Zářijový pokles inflace ekonomy překvapil a upozornili na to, že je i pod odhady ČNB. Centrální banka podle ekonomů v případě měnové politiky, tedy nastavení úrokových sazeb, zvolí spíše vyčkávací taktiku. Zatím nejsou jasné dopady druhé vlny pandemie koronaviru a následných opatření. Podle některých ekonomů se v inflaci už výrazněji vliv pandemie koronaviru projevuje.

17.09.2023 V první polovině příštího roku čeká Česká národní banka (ČNB) nízkou inflaci kolem dvou procent, uvedl její guvernér Aleš Michl v diskusním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News. Odmítl brzké snižování úrokových sazeb centrální banky v příštích měsících.

11.12.2023 „I když vývoj většiny makroekonomických ukazatelů není právě pozitivní, najdeme alespoň jednu výjimku, a to míru inflace. V listopadu klesla inflace na 7,3 % z říjnových 8,5 %. V říjnu přitom inflace povyskočila vinou technické operace, kdy se do výpočtu promítl dopad loňského úsporného tarifu na energie, který ovlivnil srovnávací základnu inflace. Tento efekt má dopad i na listopadovou inflaci a bude mít vliv ještě na její výpočet v prosinci. Pokud bychom tuto skutečnost nebrali v potaz, byla by listopadová inflace 4,7 %, což je méně než říjnových 5,8 %, na kterých by byl růst spotřebitelských cen opět po očištění o vliv úsporného energetického tarifu,“ uvádí vývoj inflace Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.