Seznam článků kategorie / Trading

Nedávno jsem četl několik článků, ve kterých se psalo na téma snadnosti či nesnadnosti obchodování - vydělávání na FOREXu. Několik dnů jsem nad tím přemýšlel a rozhodl jsem se přispět svým názorem.

Když se rozhodneme, že budeme obchodovat na FOREXu, sedneme k počítači, otevřeme nějakou platformu a zjistíme, že na nás blikají stovky nejrůznějších symbolů – instrumentů. Chvilku v nich „listujeme“ a potom vybereme ten, který je našemu srdci v tu chvíli nejbližší. Vlastně, mnohdy to bývá nějaký exotický název a otevřeme ho jen proto, že nás ohromil tím, pro nás nesrozumitelným označením. Otevřeme ho a díváme se, co se to tam vlastně děje. Chvilku pozorujeme a říkáme si, teď to udělalo dlouhou svíčku LONG, takže všichni jdou tímto směrem. Jdu také, protože oni přeci vědí, co dělají. Koupíme, čekáme a zanedlouho zjistíme, že jsme se mýlili (tedy my ne, to oni) a už jsme ve ztrátě. Přepadne nás strach o peníze, panika a otevřenou pozici zavíráme. Už jsme v mínusu. Ztráta stejná jako na sázence, kde jsme tipovali výhru našich proti Kanadě v hokeji, ale tady to šlo mnohem, mnohem rychleji. Řekneme si, na adresu onoho instrumentu, upravenými slovy klasika „asi nějaký špatný oddíl“ a tak zavřeme graf, nám stále neznámého symbolu a už jsme opět v rejstříku, kde hledáme něco ziskovějšího. Tady už sázíme trochu na jistotu, a protože o zlatě nebo EUR/USD nám někdo kdysi povídal, že by to mohlo být dobré, tak jdeme na jeden z nich. Prostě profíci.

Jednou z věcí, kterou mnozí z nás v začátku svého obchodování podceňují je tzv. expirace příkazu. Používá se u čekajících STOP a LIMIT pokynů. Smyslem této funkcionality je, aby čekající příkaz byl k dispozici pouze v době, která je pro nás vhodná a pokud ji překročí, automaticky je čekající příkaz smazán. Tedy v případě, pokud už před tím nebyl aktivován. Důvody, pro které expiraci v začátku příliš neřešíme, jsou myslím dva. Za prvé si myslíme, že pro nás není až tak důležitá a za druhé, zjišťování správného nastavení a jeho efektivity pro naše obchodování by znamenalo mnoho backtestů navíc a tím pádem i ztráty poměrně hodně času. Upřímně, všichni raději testujeme Take-Profit a Stop-Loss. Tam totiž vidíme náš zisk. Jen pro doplnění, obchoduji breakouty.

Všem se nám to někdy stalo. Máme dobrou strategii, která má jasné opodstatnění a pravidla. Máme vyladěné parametry a máme za sebou stovky backtestů, abychom se ujistili, že jdeme správným směrem. Plni optimismu začneme obchodovat, jenže úplnou náhodou v době, kdy se něco stalo a náš zisk se „motá“ okolo nuly. Co s tím?

V tomto týdnu jsem na jednom ze serverů četl zajímavý článek a musím se přiznat, že už jeho název byl pro mě pohlazením po duši a připomenutím toho, že dělám správnou věc. Stejně jako vy ostatní, ani já nespoléhám na to, že se o mě někdy v budoucnu postará stát anebo nějaká instituce a tak se prokousávám úskalími samostatnosti s cílem nebýt na nikom závislý. A pokud od někoho přeci jen něco přijde, tak to bude milý bonus. Mimochodem, název článku byl „Spočítáno, potvrzeno. Vaše peníze na penzi ve fondech požírá inflace“.

Nevím, jestli to má něco společného se smrtí Nikiho Laudy a tím, že teď několikrát opakovali film o jeho soupeření s Jamesem Huntem. Pravděpodobněji je to ale proto, že docela často pročítám diskuze na téma obchodování a investování. Proto jsem se odhodlal k tomuto příspěvku.

V několika předchozích příspěvcích jsem se věnoval jednotlivým částem, ze kterých je poskládána moje obchodní strategie vycházející z průrazů časových pásem. Dnes bych na to rád navázal a věnoval se zadávání obchodních příkazů.

Nedávno jsem psal příspěvek o podobnosti, kterou vidím mezi F1 a tradingem. Dnes bych to rád uchopil trochu motivačním způsobem a podíval se z velkého nadhledu na to, jak těžké je uspět jako fotbalista a jak „snadné“ je uspět jako trader. Já si totiž docela často říkám, že my se až příliš koncentrujeme na naši věc, tedy na grafy, zprávy a podobné atributy. Žijeme v bublině unikátnosti, které, podle nás, nikdo nerozumí, respektive my ji rozumíme nejlépe, ale současně se také často sami sebe ptáme, jak těžké je vlastně v tradingu uspět. A nechci slyšet odpor! Každý si tu otázku někdy položil a mnozí z nás opakovaně.

Tak jsem si říkal, že bych se mohl podívat na to, co nového by bylo možné obchodovat pomocí strategie průrazů časových pásem. To dělám docela často, nápadů jsou totiž tisíce. Protože se držím EUR/USD a líbí se mi London Break, tak jsem zkusil mrknout na to, jak by to momentálně vycházelo na tomto páru. Upřímně, berte to spíš jako začátek nápadu, ostatně podobně si zkouším každý takový nový nápad a na základě takového krátkého testu se pak rozhodnu, jestli má myšlenku vůbec smysl rozvíjet.

Jak jsem už psal, moje strategie průrazu časového pásma se skládá z několika částí, které díky jejich harmonii dokáží lépe těžit z celkové strategie a alespoň pro mě udělat obchodování snesitelnějším ve smyslu psychické zátěže.

Jsem průměrným fanouškem závodů Formule 1 (Ferrari je prostě jednička). Současně jsem ale velkým „fanouškem“ tradingu. Pokaždé, když se dívám na jakýkoliv závod F1, mám neutuchající pocit, že tyto dvě „soutěže“ mají mnoho společného. A tak bych se rád věnoval jedné z těchto podobností.

V minulém článku jsem stručně popsal svůj obchodní přístup, který vychází z průrazů časových pásem a dnes bych rád rozebral jednu z jeho důležitých součástí. Break/Even (B/E).

V dnešním článku bych vám rád ukázal způsob svého obchodování. Ukázka bude z obchodů v minulém týdnu na EUR/USD. Kdo občas čte moje články, tak ví, že se věnuji průrazům časových pásem a jsem jejich velkým propagátorem. Stejně tak jsem velkým příznivcem robotizovaného přístupu.

Povím vám příběh, který jsem osobně prožil s jedním svým kamarádem, který se také (rekreačně) zabývá tradingem. Budeme mu říkat třeba Jarda.

Určitě jste si při výběru typu účtu u některého z brokerů kladli otázku, jaký je mezi nimi vlastně rozdíl. Já se to pokusím popsat z pohledu vlastních poznatků a praxe. Jen pro upřesnění, vím, že každý broker pojmenovává účty jinak. Ale za Standardní účet považuji všechny účty, u kterých je náklad na obchod pouze ve formě spreadu (většinou STP účet). Naopak za účet PRO považuji účty, u kterých je náklad hrazen nízkým spreadem a zbytek následným poplatkem (většinou ECN účet).

Možná už si toho někdo z čtenářů všiml, možná ne, ale jsem fanouškem AOS, tedy automatizovaných obchodních systémů.

Když jsem s tradingem začínal, byl jsem si jistý, že obchodovat se naučím za pár týdnů a za rok už ze mě bude milionář.

Nepochybuji o tom, že odpověď každého tradera na tuto otázku bude s nějakým dovětkem, a že každý názor bude trochu odlišný. Povím vám ale, jak se na tuto věc dívám já.

Jednou z klasických intradenních obchodních strategií obchodovaných na FOREXu je tzv. London Breakout. Jedná se o jednoduchou obchodní strategii, založenou na principu průrazu časového pásma. Pro ty, kdo neznají tuto strategii, popíši krátce její obsah.

V dnešním příspěvku bych se rád zaměřil na naše obchodování z hlediska vstupu emocí do procesu zadávání příkazů. Všichni víme, že naše obchodní systémy jsou vypilované do nejmenších detailů. Přesně víme jak spočítat velikost pozice, v jaké situaci vstoupit do trhu, kdy posunout SL na BE, s jakým ziskem, respektive RRR odejít, atp. Všichni ale také víme, jak silné emoce, nabité pochybami, nejistotou a mnohdy i panikou, prožíváme, když na připravený příkaz máme skutečně kliknout. Zodpovědnost ke svému účtu je obrovská a někdy je to opravdové peklo. Přiznejme si, že kdyby nám doktor v té chvíli měřil tlak, tak nás velmi často pošle okamžitě na JIP-ku. Pokud nejsme bezhlaví a nezodpovědní „střelci“, je to pro každého z nás mnohdy nepříjemný zážitek.

Všichni známe pocit marnosti v rozhovoru s člověkem, který o tradingu neví téměř nic, zato však ví zcela neochvějně to, že se jedná o pouhý hazard. Téma rulety je nabíledni a takový hovor k němu vždy naprosto neomylně dospěje. Je potom pro nás složité argumentovat někomu, kdo nejenže neví nic o tradingu, ale ani o té zmiňované ruletě. Upřímně si řekněme, kdo vůbec ví, že například americká ruleta nemá jen jednu nulu, ale nuly dvě.