Týdenní zpráva z FOREX trhu: 2. duben zastíní inflaci v eurozóně i data z amerického trhu práce

Středa je dnem, kdy by měl americký prezident Donald Trump potvrdit platnost 25% cla na automobily, které nejsou vyrobené v USA. Zároveň podle kuloárních informací hrozí zavedení plošných cel ve výši 20 %. Trhy budou sledovat, zda se bude jednat o permanentní záležitost, či o geopolitický nástroj, jak tomu bylo dosud. Tato událost zřejmě zastíní zveřejnění jinak důležitých dat v podobě březnových čísel z amerického trhu práce či předběžných inflačních čísel za stejný měsíc v eurozóně. Březnová inflace bude publikována i v tuzemsku. Kromě toho se dočkáme únorových maloobchodních tržeb, březnového státního rozpočtu a průmyslového PMI.

Inflace v tuzemsku dále klesá

Hlavní událostí tohoto týdne v Evropě je středa 2. dubna. Hlavní obchodní vyjednavač EU vyjádřil obavy, že na blok budou uvalena cla ve výši 20 %. Naši kolegové ze Société Générale ve svých prognózách počítali s plošnými cly ve výši 10 %. Klíčovou otázkou je, zda budou cla uvalena dlouhodobě, či v rámci geopolitických nátlaků ze strany amerického prezidenta budou ještě před jejich platností či následně stažena.

Evropský ekonomický kalendář přináší tento týden zejména předběžná data březnové inflace. Inflace v eurozóně by podle nás měla spadnout na 2% inflační cíl z únorových 2,3 % y/y. Za výraznějším zpomalením by měly stát zejména znatelně nižší ceny pohonných hmot (‑3,5 % meziměsíčně). Nezanedbatelně (o 0,3 pb) by měla zpomalit i meziroční dynamika cen ve službách (na 3,4 % y/y), a to zejména kvůli odlišnému načasování letošních a loňských Velikonoc. Díky tomu by měla zpomalit i jádrová inflace (z únorových 2,6 % y/y na březnových 2,4 %). I když se naše inflační odhady nacházejí výrazněji pod tržním konsensem, vnímáme dokonce riziko ještě nižších čísel. Z Německa se v závěru týdne dočkáme podnikových objednávek na únor. U těch předpokládáme pozitivní dopad vyplývající ze snahy amerických firem se předzásobit před zaváděním cel.

Americký ekonomický kalendář přináší zejména březnové statistiky z tamního trhu práce. Očekáváme 170 tisíc nově vytvořených pracovních míst v nezemědělském sektoru; trh přitom čeká nižších 140 tisíc. Tvorba pracovních míst tak zůstává zdravá, v podstatě na úrovni roku 2024, po slabším začátku letošního roku. Propouštění, které je obvykle známkou recese, zůstává velmi nízké. V uplynulém týdnu činil počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti 224 tisíc, což odpovídá údajům z posledních týdnů. Federální dávky v nezaměstnanosti se dokonce snížily. Ačkoli se často zmiňuje v souvislosti s aktivitou Ministerstva pro efektivitu státní správy (DOGE) snižování počtu federálních zaměstnanců, mnoho postižených pracovníků může zůstat na výplatních páskách až do září. Míra nezaměstnanosti by tak v březnu měla zůstat na únorových 4,1 %. Obáváme se ale, že se zhoršuje nálada i mezi americkými průmyslníky. Ti příliš neoceňují ochranářská opatření, spíše se bojí dražších vstupů pro výrobu a v případě odvetných opatření potíží při vývozu. ISM průmyslové aktivity se tak v březnu zřejmě vrátil pod 50 bodů, tedy do pásma snižující se aktivity.

Tuzemský ekonomický kalendář přinese tento týden některé zajímavé ukazatele. Dozvíme se březnový PMI průmyslové aktivity. Očekáváme jeho mírné zvýšení, i když stále zůstane v pásmu kontrakce. Opatrné zlepšování nálady průmyslníků by ale mělo být zřejmé, zejména vhledem ke zlepšení patrném na německých datech. Zveřejněn bude také výsledek hospodaření státního rozpočtu ke konci března či finální čísla HDP za Q4 24, kde žádnou revizi již dříve oznámených hodnot (+0,7 q/q a +1,8 % y/y) nepředpokládáme. Zveřejněny ale budou sektorové účty. Pozornost bude směřovat na míru úspor, míru investic a hrubý provozní přebytek korporací odrážející ziskové marže.

Zajímavější bude až konec týdne, kdy bude v ČR zveřejněna předběžná březnová inflace a zároveň se dočkáme únorových maloobchodních tržeb. Očekáváme, že tuzemská meziroční inflace se sníží z únorových 2,7 % na březnových 2,4 % meziročně. To by bylo 0,2 procentního bodu pod prognózou ČNB. V důsledku nižších cen ropy a silnějšího kurzu koruny vůči dolaru a v meziročním vyjádření podpořeném efektem srovnávací základny pravděpodobně výrazně poklesly ceny pohonných hmot. Očekáváme také mírný meziměsíční pokles cen potravin, když stále vidíme prostor pro korekci lednového prudkého nárůstu. Dynamika jádrových cen byla v lednu a únoru silná, protože se pravděpodobně projevil vliv meziroční úpravy cen. V březnu však očekáváme mírné zpomalení jádrové inflace z 2,5 % na 2,4 % meziročně. Poptávka domácností zůstává podle nás utlumená a spotřebitelský sentiment na přelomu roku poklesl. Očekáváme, že celková i jádrová inflace zůstanou po zbytek letošního a v příštím roce v tolerančním pásmu ČNB.

Maloobchodní tržby za únor potvrdí, že stále relativně slabá spotřebitelská důvěra limituje růst poptávky domácností. Po lednovém zpomalení spotřebitelských výdajů očekáváme, že se jejich růstový trend obnovil, i když podle našich očekávání půjde jen o mírné oživení. Odhadujeme, že meziměsíční nárůst celkových maloobchodních tržeb i maloobchodních tržeb bez automobilů za únor činil 0,4 %. Očekáváme, že maloobchodní tržby mimo automobilový průmysl vzrostou meziročně o 2,7 % v NSA vyjádření a o 3,8 % ve WDA vyjádření (letošní únor měl o jeden pracovní den méně než loni). Prudký pokles spotřebitelského sentimentu na začátku roku sice pravděpodobně oživení spotřebitelských výdajů zcela nezastaví, ale může mu ubrat na síle, když spotřebitelé v prostředí vyšší nejistoty mohou tvořit opatrnostní úspory.

V porovnání s tržním konsensem čekáme mírně lepší číslo únorových maloobchodních tržeb. Naše prognóza inflace je podkonsensuální. Tržní konsensus totiž březnovou dynamiku spotřebitelských cen vidí na 0,0 % m/m a 2,5 % y/y, tedy o 10bb v případě meziroční změny a celých 20 bb o meziměsíční změny nad naší prognózou. Náš výsledek by tak znamenal potvrzení našeho předpokladu, že další zasedání ČNB přinese pokles sazeb. To by mělo limitovat prostor pro výraznější posilování koruny hlouběji pod 24,90 EUR/CZK.

Trump oznámil zavedení cel na automobily, euro zůstalo v klidu

Prezident Trump ohlásil v minulém týdnu zavedení dalších cel. Tentokráte na Evropu. Od 3. dubna by měla být zavedena 25% cla na dovoz automobilů vyrobených mimo USA a od 3. května by se pak k tomu měla přidat cla na součástky pro jejich produkci. To by byla silná rána pro exportně orientovaný a váhově významný automobilový průmysl v EU. K oznámení dalších tzv. recipročních opatření ve formě cel by navíc mělo dojít 2. dubna. Až další vývoj však ukáže, kdy skutečně či zdali vůbec dojde k zavedení cel, když ty dosud byly spíše využívány jako vyjednávací prostředek amerického prezidenta. Samotná obrovská nejistota týkající se hrozby zavedení cel negativně dopadá na ekonomiky na obou stranách Atlantiku. A i to je možná důvod, proč kurz eura v celotýdenním hodnocení prakticky stagnoval.

Hrozba zavádění cel i praktická realizace této politiky se zatím na americkém zahraničním obchodě projevuje výrazně negativně, což ukázala data za první dva měsíce letošního roku. Za dramatickým prohloubením deficitu stojí předzásobení se zahraničními dovozy v obavě z jejich následné faktické či cenové nedostupnosti. Ve světle toho se dá předpokládat, že i celkový výkon americké ekonomiky za první čtvrtletí letošního roku bude poznamenán výrazným zhoršením čistých exportů. Tento faktor v kombinaci s již zmíněnou nejistotou a jejím dopadem do hospodářského růstu bude znamenat, že finální růst HDP za Q4 24 ve výši 2,4 % mezičtvrtletně anualizovaně se v Q1 25 opakovat nebude. My ho vidíme pouze někde na úrovni jednoho procenta. Předběžné únorové statistiky objednávek zboží dlouhodobé spotřeby v USA sice pozitivně překvapily, a to i po očištění o volatilní objednávky letadel. Zklamáním ovšem byly objednávky kapitálových statků bez obrany a letadel, kde byl zaznamenán meziměsíční pokles o 0,3 %, trh přitom čekal zvýšení o 0,2 % m/m po lednových +0,9 % m/m. Toto zklamání podtrhnul nečekaně horší průmyslový PMI; služby ale potěšily. Potvrzení výrazného zhoršení sentimentu domácností a nárůstu jejich obav přinesla březnová spotřebitelská důvěra (od Conference Boardu).

Z Evropy jsme se dočkali v minulém týdnu řady předstihových indikátorů a nemůžeme říci, že by nějak zásadně zklamaly.V mnoha oblastech přinesly dokonce povzbuzující statistiky. Německý PMI ve zpracovatelském průmyslu se v březnu výrazně zlepšil, naproti tomu ale služby zklamaly. Průmyslový PMI nicméně zůstává pod hranicí 50 bodů; i tak je ale březnových 48,3 b. nejlepší výsledek od srpna 2022. K meziměsíčnímu zlepšení sentimentu německých nákupních manažerů v průmyslu přispěl především nárůst nových zakázek a rostoucí produkce. Prozatím je ovšem složité vyhodnotit, o jak silný pozitivní impulz jde do budoucna. Svou roli zde totiž může sehrávat i efekt předzásobení amerických dovozců, kteří čelí hrozbě cel na dovoz z EU, jak jsme komentovali výše. Německý IFO index vzrostl na nejvyšší hodnotu od června 2024. Náladu německým průmyslníkům pravděpodobně vylepšily zlepšené vyhlídky německé ekonomiky díky vizi realizace schváleného €500miliardového balíčku na infrastrukturní investice.

Česká koruna se držela v minulém týdnu silná, zejména v jeho první polovině. To se kurz postupně dostal z pondělních hodnot u 25,00 EUR/CZK až k 24,85 EUR/CZK v závěru středeční seance. Domácí měně bezesporu pomohlo jestřábí vyznění tiskové konference guvernéra A. Michla po zasedání bankovní rady. Ve druhé polovině týdne ale koruna část svých zisků odevzdala, když během páteční seance kurz osciloval mezi 24,93-98 EUR/CZK. Koruna je citlivější na zprávy o zavádění cel na evropské automobily. Přeci jen je zastoupení automobilového průmyslu v tuzemsku výrazné, i když expozice je nikoliv přímá (exporty finální produkce do USA), ale nepřímá, kdy řada českých subdodavatelů je součástí evropského výrobního řetězce, který následně vyváží kompletní auta do USA.

ČNB na středečním zasedání bankovní rady k měnové politice podle očekávání úrokové sazby nezměnila. Repo sazba po jednomyslném rozhodnutí zůstala na 3,75 %. Guvernér Michl na tiskové konferenci nadále zdůrazňoval proinflační rizika a závislost dalších kroků centrální banky na nově zveřejněných datech. V důsledku zvýšené globální nejistoty očekáváme, že ČNB bude pokračovat v pouze pozvolném snižování úrokových sazeb, a to tempem 25 bb za kvartál. Konkrétně na květnovém, srpnovém a listopadovém zasedání, kdy by repo sazba měla dosáhnout neutrální úrovně 3 %. Přispět by k tomu měl příznivý vývoj inflace, která podle naší prognózy zůstane bezpečně uvnitř tolerančního pásma ČNB. V důsledku pokračující jestřábí komunikace bankovní rady však hodnotíme rizika naší prognózy jako vychýlená ve směru vyšších sazeb po delší dobu.

Autor: Jan Vejmělek, Komerční banka