V lednu přišlo o práci 17 tisíc lidí

Čtěte více

• Vládní škrty a politické tlaky stahují Citigroup do víru nejistoty
  Americká banka Citigroup čelí rostoucím problémům jako hlavní finanční partner federální vlády, a to v důsledku razantních úsporných opatření prezidenta Donalda Trumpa a tlaků ze strany nově zřízeného Ministerstva vládní efektivity vedeného Elonem Muskem.
• Vlády jednotlivých zemí světa celkově dluží už skoro 50 bilionů dolarů, celkový globální dluh nadále láme historické rekordy
  Souhrnný dluh vlád jednotlivých zemí dosáhne letos podle agentury Standard & Poor’s hodnoty padesáti bilionů dolarů. To představuje šestiprocentní nárůst oproti roku 2018. V loňském roce přitom světové dluhy lámaly další rekordy. V prvním čtvrtletí 2018 vystoupal celkový globální dluh – zahrnující nejen souhrnný dluh vlád, ale i souhrnný dluh domácností a podniků – na 248 bilionů dolarů. To je jeho historicky rekordní úroveň. Nyní tento celkový globální dluh činí zhruba 244 bilionů dolarů.
• Vlády zachraňujú ekonomiku
  Akciové trhy majú za sebou úspešný týždeň vďaka silným stimulom na podporu ekonomiky zo strany vlád a centrálnych bánk. Americká centrálna banka v rámci programu na podporu ekonomiky pristúpila k neobmedzenému programu nákupu cenných papierov.
• Vlažný úvod důležitého týdne na Wall Street
  Pondělní obchodování v USA začalo v červených číslech, hlavně pak technologický Nasdaq, ovšem v průběhu dne se situace vylepšila a hlavní akciové indexy tak uzavřely poblíž pátečních zavíracích hodnot. Díky růstu cen ropy (+1,2 %) se včera dařilo energetickému sektoru (Chevron +1,4 %, Exxon Mobil +1,9 %, Halliburton +3,2 %, Occidental +1,4 %). Naopak smíšeného vývoje jsme mohli být svědky v případě technologického odvětví (Apple +0,2 %, Alphabet INC-C +0,8 %, Amazon -0,7 %, Tesla -1,5 %, Intel -2,1 %, AMD -1 %). Za zmínku stojí vývoj akcií společnosti Coca-Cola (-0,16 %), která po výsledcích otevřela +1,5 %, ovšem zisky si neudržela.
• Vlažný úvod týdne na Wall Street
  Včerejší obchodování v USA se neslo za velmi nízké volatility, kdy hlavní akciové indexy v podstatě oscilovaly kolem pátečních závěrečných hodnot. Rovněž objemy obchodů byly spíše podprůměrné, v případě některých titulů dokonce výrazně podprůměrné. Důvodem byla absence výraznějších kurzotvorných zpráv - ty nás čekají až ve středu, konkrétně zasedání FEDu. Výrazněji včera díky dalšímu růstu cen ropy (+1 %) přidával pouze energetický sektor (Exxon Mobil +0,8 %, Chevron +0,4 %, Halliburton +1,3 %). V zelených číslech se pak udržel i finanční sektor (Wells Fargo +1,1 %, Goldman Sachs +0,2 %, Mastercard +0,7 %). Smíšený vývoj jsme pak mohli pozorovat v případě technologického sektoru (Apple +1,7 %, Alphabet +0,5 %, Tesla -3,3 %, Microsoft -0,4 %, Meta +0,8 %, AMD +0,9 %).
• Vlažný úvod týdne na Wall Street
  Americké akcie úvod týdne sice zahájily poměrně slušným růstem, ten však nevydržel a hlavní akciové indexy postupně ztratily v podstatě veškeré počáteční zisky. Technologický Nasdaq byl včera i přes 1 % v plusu, nakonec však ukončil den v negativním teritoriu (-0,12 %). Mimo akcií Apple (+1,8 %) a Alphabetu (+1,7 %), skončila většina velkých technologií v záporu (Tesla -2 %, Intel -1,6 %, Nvidia -1,4 %, AMD -0,4 %). Rovněž bankovní sektor odevzdal úvodní zisky (Bank of America -0,2 %, Wells Fargo -0,5 %, JPMorgan -0,6 %).
• V lednu došlo k nepatrnému oživení spotřebitelské poptávky
  Tuzemské maloobchodní tržby bez prodejů aut v lednu meziměsíčně vzrostly o 0,3 % po předchozím poklesu o 0,7 %. S mírným oživením spotřebitelské poptávky na začátku letošního roku jsme počítali, i když naše prognóza předpokládala o něco rychlejší tempo (+0,6 % m/m). Na vyšší útraty domácností podle nás působil lednový nárůst spotřebitelské důvěry. K němu pravděpodobně pomohlo uklidnění situace kolem fyzické a cenové dostupnosti energií. Na začátku roku podle dostupných předstihových indikátorů navíc došlo k dalšímu zrychlení mzdového růstu. V průmyslu lednový meziroční růst průměrné mzdy dosáhl 11,9 % a ve stavebnictví pak 14,9 %.
• V lednu inflace podle předběžného odhadu dosáhla 2,8 %
  Česká inflace v lednu klesla na meziročních 2,8 % po 3,0 % v prosinci. Byla tak mírně vyšší, než očekávala naše prognóza (2,5 %) i tržní konsensus (2,6 %). Jedná se však zatím pouze o předběžný odhad, který nabízí omezené informace o struktuře. Kompletní sestava dat bude zveřejněna až příští týden (12.2.), a to včetně případné revize hodnoty celkové inflace.
• V lednu průmysl negativně překvapil
  Průmyslová výroba v prvním měsíci letošního roku překvapila slabším tempem, kdy na základě pozitivního působení automotive jsme očekávali kladný meziroční přírůstek. Ten se dostavil pouze na úrovni kalendářně neočištěné hodnoty (+1,3 %), nikoliv však po očištění (-1,4 %).
• V lednu průmyslové ceny rostly překvapivě rychlým tempem
  Tuzemské ceny průmyslových výrobců v lednu překvapily silným růstem. Meziměsíčně byly vyšší v průměru o 5,8 %, zatímco tržní konsensus očekával růst o 2 %. V meziročním srovnávání dynamika výrobních cen nadále klesala, z prosincových 20,1 % na 19 % v lednu. Důvodem však byla vyšší statistická základna.
• V lehce pozitivní náladě se čeká na ECB a britské volby. Eurodolar drží zisky
  Včerejší zasedání Fedu nepřekvapilo v podstatě ničím. Prognóza zůstala v klíčových bodech s minimálními změnami. Úprava k lepšímu u nezaměstnanosti nebo směrem níž u letošní jádrové PCE inflace v zásadě odráží aktuální vývoj. Stejně tak graf dots se posunul dolů, aby reflektoval snížení sazeb, ke kterému Fed už přistoupil. Do budoucna zůstává mediánovým názorem bankéřů stabilita sazeb s postupným zvyšováním od roku 2021. Dlouhodobá rovnovážná úroveň sazeb se nemění, Fed ji drží na 2,5 pct.
• Vleklá nejistota ohledně toho, kde je americkým prezidentem, představuje nejhorší možný scénář, i pro Česko. Kromě jiného by oslabila korunu a zdražila Čechům předvánoční nákupy
  Vleklá nejistota ohledně toho, kdo je novým americkým prezidentem, představuje ten nejhorší možný scénář povolebního vývoje v USA, a to jak z hlediska ekonomického, tak sociálního. Finanční trhy, ani investoři nejistotu rádi nemají, to už mají raději i špatnou jistotu. Nyní neví, jaké investice realizovat, protože výnosnost řady investic nepochybně jménem nového prezidenta – resp. jeho činy – bude ovlivněna.
• V Letňanech dnes začíná mezinárodní veletrh Sběratel
  Na výstavišti v pražských Letňanech dnes začne Mezinárodní veletrh poštovních známek, mincí, bankovek, pohlednic, minerálů a sběratelství Sběratel. Odpoledne na něm bude pokřtěna publikace Třicet let platebních karet v Česku a na Slovensku, která se zapíše do České knihy rekordů. Veletrh skončí v sobotu.
• V letošním roce dává leden tón pro trhy
  V 1. čtvrtletí letošního roku udá leden tón trhům a 1. kvartál by mohl mít 3 důležité pozitivní faktory, kterými je klesající inflace v USA/EU a úrokový šok, úspěšné znovuotevření Číny a méně protivětrů v sektoru technologií.
• V listopadu EUR/USD vzrostlo o více jak 4 %
  Měnový pár EUR/ USD se po dosažení dna z října 2023 na úrovni 1,0447 zotavuje. Ačkoli odraz páru byl odmítnut na čerstvém tříměsíčním maximu 1,0964, býci zabránili výrazné korekci směrem dolů, přičemž krátkodobé oscilátory zůstávají silně vychýlené směrem vzhůru.
• V listopadu vzrostla průměrná cena povinného ručení o 58 korun
  Monitorovaná hodnota Broker Consulting POVIndexu za listopad stoupla o necelé jedno procento. Oproti předchozímu měsíci vzrostla průměrná cena povinného ručení v České republice o 58 korun na konečných 7 023 korun. Trend velmi pozvolného růstu tedy i nadále pokračuje. Při porovnání listopadových celorepublikových hodnot z předchozích let je patrné, že nejvíce Češi za povinné ručení platili v listopadu 2019, poté průměrná cena klesala až do roku 2021.
• Vliv Brexitu se v eurozóně ještě neprojevil, ale?
  Podle odborníků Fidelity International, globálního lídra v oblasti investic, vykazuje eurozóna i nadále stabilní, ačkoli nevýrazný růst. Zásadním příspěvkem k celkovému růstu prozatím zůstává soukromá spotřeba, což je motivováno především růstem reálných mezd. Naopak inflace byla v září pomalejší, než se očekávalo, přičemž jádrová inflace směřovala směrem dolů na meziroční hodnotu 0,8 %. Koncem roku lze očekávat určité zpomalení růstu v eurozóně v souvislosti s Brexitem.
• Vliv Číny na komoditní trhy: polojasno, střídavě oblačno
  I když je ještě příliš brzy na to, aby se dospělo k závěru, zda obnovené obchodní napětí ovlivnilo dovozy za květen, zhoršující se obchodní vztahy mezi Čínou a USA jsou i nadále klíčovým faktorem poptávky po komoditách.
• Vliv Fedu na americký dolar
  Během březnového zasedání FOMC zvýšil Federální rezervní systém klíčovou sazbu o 25 bazických bodů. Jednalo se o první zvýšení sazby od roku 2018. Tímto krokem se Fed začal přesouvat od vysoce akomodativní měnové politiky ke zpřísňování. Americký regulátor zvýšil úrokové sazby na každém z následujících zasedání FOMC. V květnu Fed zvýšil sazby o 50 bazických bodů, po čemž následovaly dva po sobě jdoucí zvýšení o 75 bodů v červnu a červenci.
• Vliv inflace: jak zprávy ovlivňují akcie, dolar a výnosy dluhopisů
  Podle ministerstva práce se index cen výrobců (PPI) pro konečnou poptávku minulý měsíc zvýšil o 0,6 %, čímž překonal odhad růstu o 0,3 %, který předpovídali dotázaní ekonomové, po neočištěném růstu o 0,3 % v lednu.