Vleklá nejistota ohledně toho, kde je americkým prezidentem, představuje nejhorší možný scénář, i pro Česko. Kromě jiného by oslabila korunu a zdražila Čechům předvánoční nákupy

Čtěte více

• Vlády zachraňujú ekonomiku
  Akciové trhy majú za sebou úspešný týždeň vďaka silným stimulom na podporu ekonomiky zo strany vlád a centrálnych bánk. Americká centrálna banka v rámci programu na podporu ekonomiky pristúpila k neobmedzenému programu nákupu cenných papierov.
• Vlažný úvod důležitého týdne na Wall Street
  Pondělní obchodování v USA začalo v červených číslech, hlavně pak technologický Nasdaq, ovšem v průběhu dne se situace vylepšila a hlavní akciové indexy tak uzavřely poblíž pátečních zavíracích hodnot. Díky růstu cen ropy (+1,2 %) se včera dařilo energetickému sektoru (Chevron +1,4 %, Exxon Mobil +1,9 %, Halliburton +3,2 %, Occidental +1,4 %). Naopak smíšeného vývoje jsme mohli být svědky v případě technologického odvětví (Apple +0,2 %, Alphabet INC-C +0,8 %, Amazon -0,7 %, Tesla -1,5 %, Intel -2,1 %, AMD -1 %). Za zmínku stojí vývoj akcií společnosti Coca-Cola (-0,16 %), která po výsledcích otevřela +1,5 %, ovšem zisky si neudržela.
• Vlažný úvod týdne na Wall Street
  Americké akcie úvod týdne sice zahájily poměrně slušným růstem, ten však nevydržel a hlavní akciové indexy postupně ztratily v podstatě veškeré počáteční zisky. Technologický Nasdaq byl včera i přes 1 % v plusu, nakonec však ukončil den v negativním teritoriu (-0,12 %). Mimo akcií Apple (+1,8 %) a Alphabetu (+1,7 %), skončila většina velkých technologií v záporu (Tesla -2 %, Intel -1,6 %, Nvidia -1,4 %, AMD -0,4 %). Rovněž bankovní sektor odevzdal úvodní zisky (Bank of America -0,2 %, Wells Fargo -0,5 %, JPMorgan -0,6 %).
• Vlažný úvod týdne na Wall Street
  Včerejší obchodování v USA se neslo za velmi nízké volatility, kdy hlavní akciové indexy v podstatě oscilovaly kolem pátečních závěrečných hodnot. Rovněž objemy obchodů byly spíše podprůměrné, v případě některých titulů dokonce výrazně podprůměrné. Důvodem byla absence výraznějších kurzotvorných zpráv - ty nás čekají až ve středu, konkrétně zasedání FEDu. Výrazněji včera díky dalšímu růstu cen ropy (+1 %) přidával pouze energetický sektor (Exxon Mobil +0,8 %, Chevron +0,4 %, Halliburton +1,3 %). V zelených číslech se pak udržel i finanční sektor (Wells Fargo +1,1 %, Goldman Sachs +0,2 %, Mastercard +0,7 %). Smíšený vývoj jsme pak mohli pozorovat v případě technologického sektoru (Apple +1,7 %, Alphabet +0,5 %, Tesla -3,3 %, Microsoft -0,4 %, Meta +0,8 %, AMD +0,9 %).
• V lednu došlo k nepatrnému oživení spotřebitelské poptávky
  Tuzemské maloobchodní tržby bez prodejů aut v lednu meziměsíčně vzrostly o 0,3 % po předchozím poklesu o 0,7 %. S mírným oživením spotřebitelské poptávky na začátku letošního roku jsme počítali, i když naše prognóza předpokládala o něco rychlejší tempo (+0,6 % m/m). Na vyšší útraty domácností podle nás působil lednový nárůst spotřebitelské důvěry. K němu pravděpodobně pomohlo uklidnění situace kolem fyzické a cenové dostupnosti energií. Na začátku roku podle dostupných předstihových indikátorů navíc došlo k dalšímu zrychlení mzdového růstu. V průmyslu lednový meziroční růst průměrné mzdy dosáhl 11,9 % a ve stavebnictví pak 14,9 %.
• V lednu inflace podle předběžného odhadu dosáhla 2,8 %
  Česká inflace v lednu klesla na meziročních 2,8 % po 3,0 % v prosinci. Byla tak mírně vyšší, než očekávala naše prognóza (2,5 %) i tržní konsensus (2,6 %). Jedná se však zatím pouze o předběžný odhad, který nabízí omezené informace o struktuře. Kompletní sestava dat bude zveřejněna až příští týden (12.2.), a to včetně případné revize hodnoty celkové inflace.
• V lednu průmysl negativně překvapil
  Průmyslová výroba v prvním měsíci letošního roku překvapila slabším tempem, kdy na základě pozitivního působení automotive jsme očekávali kladný meziroční přírůstek. Ten se dostavil pouze na úrovni kalendářně neočištěné hodnoty (+1,3 %), nikoliv však po očištění (-1,4 %).
• V lednu průmyslové ceny rostly překvapivě rychlým tempem
  Tuzemské ceny průmyslových výrobců v lednu překvapily silným růstem. Meziměsíčně byly vyšší v průměru o 5,8 %, zatímco tržní konsensus očekával růst o 2 %. V meziročním srovnávání dynamika výrobních cen nadále klesala, z prosincových 20,1 % na 19 % v lednu. Důvodem však byla vyšší statistická základna.
• V lednu přišlo o práci 17 tisíc lidí
  „Kombinace restriktivních opatření a konce sezónních prací vede k růstu nezaměstnanosti. Trh práce je navíc zabetonovaný programem Antivirus, který brání tržním mechanismům převést zaměstnance do dlouhodobě udržitelných pracovních pozic,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• V lehce pozitivní náladě se čeká na ECB a britské volby. Eurodolar drží zisky
  Včerejší zasedání Fedu nepřekvapilo v podstatě ničím. Prognóza zůstala v klíčových bodech s minimálními změnami. Úprava k lepšímu u nezaměstnanosti nebo směrem níž u letošní jádrové PCE inflace v zásadě odráží aktuální vývoj. Stejně tak graf dots se posunul dolů, aby reflektoval snížení sazeb, ke kterému Fed už přistoupil. Do budoucna zůstává mediánovým názorem bankéřů stabilita sazeb s postupným zvyšováním od roku 2021. Dlouhodobá rovnovážná úroveň sazeb se nemění, Fed ji drží na 2,5 pct.
• V Letňanech dnes začíná mezinárodní veletrh Sběratel
  Na výstavišti v pražských Letňanech dnes začne Mezinárodní veletrh poštovních známek, mincí, bankovek, pohlednic, minerálů a sběratelství Sběratel. Odpoledne na něm bude pokřtěna publikace Třicet let platebních karet v Česku a na Slovensku, která se zapíše do České knihy rekordů. Veletrh skončí v sobotu.
• V letošním roce dává leden tón pro trhy
  V 1. čtvrtletí letošního roku udá leden tón trhům a 1. kvartál by mohl mít 3 důležité pozitivní faktory, kterými je klesající inflace v USA/EU a úrokový šok, úspěšné znovuotevření Číny a méně protivětrů v sektoru technologií.
• V listopadu EUR/USD vzrostlo o více jak 4 %
  Měnový pár EUR/ USD se po dosažení dna z října 2023 na úrovni 1,0447 zotavuje. Ačkoli odraz páru byl odmítnut na čerstvém tříměsíčním maximu 1,0964, býci zabránili výrazné korekci směrem dolů, přičemž krátkodobé oscilátory zůstávají silně vychýlené směrem vzhůru.
• V listopadu vzrostla průměrná cena povinného ručení o 58 korun
  Monitorovaná hodnota Broker Consulting POVIndexu za listopad stoupla o necelé jedno procento. Oproti předchozímu měsíci vzrostla průměrná cena povinného ručení v České republice o 58 korun na konečných 7 023 korun. Trend velmi pozvolného růstu tedy i nadále pokračuje. Při porovnání listopadových celorepublikových hodnot z předchozích let je patrné, že nejvíce Češi za povinné ručení platili v listopadu 2019, poté průměrná cena klesala až do roku 2021.
• Vliv Brexitu se v eurozóně ještě neprojevil, ale?
  Podle odborníků Fidelity International, globálního lídra v oblasti investic, vykazuje eurozóna i nadále stabilní, ačkoli nevýrazný růst. Zásadním příspěvkem k celkovému růstu prozatím zůstává soukromá spotřeba, což je motivováno především růstem reálných mezd. Naopak inflace byla v září pomalejší, než se očekávalo, přičemž jádrová inflace směřovala směrem dolů na meziroční hodnotu 0,8 %. Koncem roku lze očekávat určité zpomalení růstu v eurozóně v souvislosti s Brexitem.
• Vliv Číny na komoditní trhy: polojasno, střídavě oblačno
  I když je ještě příliš brzy na to, aby se dospělo k závěru, zda obnovené obchodní napětí ovlivnilo dovozy za květen, zhoršující se obchodní vztahy mezi Čínou a USA jsou i nadále klíčovým faktorem poptávky po komoditách.
• Vliv Fedu na americký dolar
  Během březnového zasedání FOMC zvýšil Federální rezervní systém klíčovou sazbu o 25 bazických bodů. Jednalo se o první zvýšení sazby od roku 2018. Tímto krokem se Fed začal přesouvat od vysoce akomodativní měnové politiky ke zpřísňování. Americký regulátor zvýšil úrokové sazby na každém z následujících zasedání FOMC. V květnu Fed zvýšil sazby o 50 bazických bodů, po čemž následovaly dva po sobě jdoucí zvýšení o 75 bodů v červnu a červenci.
• Vliv inflace: jak zprávy ovlivňují akcie, dolar a výnosy dluhopisů
  Podle ministerstva práce se index cen výrobců (PPI) pro konečnou poptávku minulý měsíc zvýšil o 0,6 %, čímž překonal odhad růstu o 0,3 %, který předpovídali dotázaní ekonomové, po neočištěném růstu o 0,3 % v lednu.
• Vliv Itálie na kurz EUR
  Euro vstoupilo do začátku roku kolem 1,25 USD, ale do konce října kleslo až na 1,13 USD. Mírný nárůst během posledních pár dní EUR vynesl na úrovně mírně nad 1,14 USD. Obnova obav z italského dluhu byla hlavním důvodem špatného výkonu eura. Tyto obavy (posilněné rizikem, že by se eurozóna mohla rozpadnout) v květnu vstopily do hry po té, když se k moci dostala koalice dvou stran, které jsou obvykle kritické vůči evropským institucím. Jedná se o Pět hvězd Luigi Di Maioa a Ligu Severu Mattea Salviniho; oba se dohodli na rozpočtu, který obsahuje další výdaje a vyšší schodek. Evropská komise však tento rozpočet neschválil, což znamená, že Itálie nyní čelí hrozbě sankcí až 0,5% svého HDP. Kromě Itálie má pomalý hospodářský růst v eurozóně také negativní dopad na společnou měnu.
• Vlivné americké finanční společnosti odmítají uznat společné půjčování EU jako srovnatelné s půjčováním na národní úrovni. Tím podrývají evropskou integraci a přispívají k ohrožení eura
  Americké společnosti zasazují nepříjemný úder Evropské unii a euru. Již třetí globálně významná americká finanční společnost, S&P, odmítla eurodluhopisy uznat jako svojí povahou odpovídající národnímu nástroji. Dále je tedy považuje za finanční nástroj nadnárodní. Jenže půjčování prostřednictvím nadnárodních nástrojů je nákladnější než půjčování skrze nástroje národní, typu německých vládních dluhopisů (viz graf).