Vlažný úvod týdne na Wall Street

Čtěte více

• Vládní konsolidační balíček sníží inflaci i růst HDP
  Tempo zadlužování českého veřejného sektoru bylo v letech 2020-2022 jedno z vůbec nejvyšších z celé EU. Výše veřejného dluhu k HDP přesto v mezinárodním srovnání zůstává poměrně nízká. Schodky veřejných financí přitom v letech 2021-2022 souvisely ve větší míře se strukturálním deficitem než s ekonomickým cyklem. Pokud by byl vládní konsolidační balíček schválen v navržené podobě, která počítá s deficitem veřejných financí v příštím roce ve výši 1,8 % HDP (oproti 2,9 % HDP bez konsolidace), přispělo by to podle našich propočtů ke snížení průměrné spotřebitelské inflace v roce 2024 až o 0,4 pb a ekonomického růstu až o 0,7 pb.
• Vládní konsolidační balíček zdraží léky, vodu či bydlení. Vyšší daň čeká firmy a majitele nemovitostí, dlouhodobě příznivé je výrazné seškrtání dotací
  Konsolidační balíček, který dnes představila vláda, by měl v příštím roce zajistit státnímu rozpočtu úsporu zhruba 94 miliard korun, v letech 2024 a 2025 dohromady přibližně 148 miliard korun. Tyto sumy jsou evidentně kompromisní. Část vládní koalice totiž žádala úspory i citelně převyšující hranici 100 miliard korun již v příštím roce.
• Vládní návrh zákona o dorovnávacích daních
  „Svoji podstatou jde o zavedení minimální daně z příjmů ve výši 15 % pro velké podniky (mezinárodní i vnitrostátní) s konsolidovanými výnosy vyššími než 750 mil. EUR ročně alespoň ve dvou ze čtyř tzv. výkazních období, která předchází zdaňovacímu období. Navrhovaná úprava se nevztahuje na osoby, které zpravidla nevykonávají podnikatelskou činnost.
• Vládní opatření snížila meziroční inflaci na 15,1 %
  Tuzemská inflace v meziročním vyjádření výrazně klesla, a to ze zářijových 18 % na 15,1 % v říjnu. To bylo výrazně pod tržním konsensem ve výši 17,9 %. Rozptyl tržních odhadů byl však neobvykle vysoký, když analytici předpovídali říjnovou inflaci v intervalu od 17,2 % až do 19 %. Náš odhad ve výši 17,2 % byl tak na trhu nejnižší. ČNB počítala se 17,4 %. Vysoký rozptyl odhadů byl dán tím, že nebylo jasné, jak ČSÚ ve svých cenových statistikách zachytí vládní opatření proti drahým energiím.
• Vládní opatření snížila meziroční inflaci na 15,1 %
  Tuzemská inflace v meziročním vyjádření výrazně klesla, a to ze zářijových 18 % na 15,1 % v říjnu. To bylo výrazně pod tržním konsensem ve výši 17,9 %. Rozptyl tržních odhadů byl však neobvykle vysoký, když analytici předpovídali říjnovou inflaci v intervalu od 17,2 % až do 19 %. Náš odhad ve výši 17,2 % byl tak na trhu nejnižší. ČNB počítala se 17,4 %. Vysoký rozptyl odhadů byl dán tím, že nebylo jasné, jak ČSÚ ve svých cenových statistikách zachytí vládní opatření proti drahým energiím.
• Vládní škrty a politické tlaky stahují Citigroup do víru nejistoty
  Americká banka Citigroup čelí rostoucím problémům jako hlavní finanční partner federální vlády, a to v důsledku razantních úsporných opatření prezidenta Donalda Trumpa a tlaků ze strany nově zřízeného Ministerstva vládní efektivity vedeného Elonem Muskem.
• Vlády jednotlivých zemí světa celkově dluží už skoro 50 bilionů dolarů, celkový globální dluh nadále láme historické rekordy
  Souhrnný dluh vlád jednotlivých zemí dosáhne letos podle agentury Standard & Poor’s hodnoty padesáti bilionů dolarů. To představuje šestiprocentní nárůst oproti roku 2018. V loňském roce přitom světové dluhy lámaly další rekordy. V prvním čtvrtletí 2018 vystoupal celkový globální dluh – zahrnující nejen souhrnný dluh vlád, ale i souhrnný dluh domácností a podniků – na 248 bilionů dolarů. To je jeho historicky rekordní úroveň. Nyní tento celkový globální dluh činí zhruba 244 bilionů dolarů.
• Vlády zachraňujú ekonomiku
  Akciové trhy majú za sebou úspešný týždeň vďaka silným stimulom na podporu ekonomiky zo strany vlád a centrálnych bánk. Americká centrálna banka v rámci programu na podporu ekonomiky pristúpila k neobmedzenému programu nákupu cenných papierov.
• Vlažný úvod důležitého týdne na Wall Street
  Pondělní obchodování v USA začalo v červených číslech, hlavně pak technologický Nasdaq, ovšem v průběhu dne se situace vylepšila a hlavní akciové indexy tak uzavřely poblíž pátečních zavíracích hodnot. Díky růstu cen ropy (+1,2 %) se včera dařilo energetickému sektoru (Chevron +1,4 %, Exxon Mobil +1,9 %, Halliburton +3,2 %, Occidental +1,4 %). Naopak smíšeného vývoje jsme mohli být svědky v případě technologického odvětví (Apple +0,2 %, Alphabet INC-C +0,8 %, Amazon -0,7 %, Tesla -1,5 %, Intel -2,1 %, AMD -1 %). Za zmínku stojí vývoj akcií společnosti Coca-Cola (-0,16 %), která po výsledcích otevřela +1,5 %, ovšem zisky si neudržela.
• Vlažný úvod týdne na Wall Street
  Americké akcie úvod týdne sice zahájily poměrně slušným růstem, ten však nevydržel a hlavní akciové indexy postupně ztratily v podstatě veškeré počáteční zisky. Technologický Nasdaq byl včera i přes 1 % v plusu, nakonec však ukončil den v negativním teritoriu (-0,12 %). Mimo akcií Apple (+1,8 %) a Alphabetu (+1,7 %), skončila většina velkých technologií v záporu (Tesla -2 %, Intel -1,6 %, Nvidia -1,4 %, AMD -0,4 %). Rovněž bankovní sektor odevzdal úvodní zisky (Bank of America -0,2 %, Wells Fargo -0,5 %, JPMorgan -0,6 %).
• V lednu došlo k nepatrnému oživení spotřebitelské poptávky
  Tuzemské maloobchodní tržby bez prodejů aut v lednu meziměsíčně vzrostly o 0,3 % po předchozím poklesu o 0,7 %. S mírným oživením spotřebitelské poptávky na začátku letošního roku jsme počítali, i když naše prognóza předpokládala o něco rychlejší tempo (+0,6 % m/m). Na vyšší útraty domácností podle nás působil lednový nárůst spotřebitelské důvěry. K němu pravděpodobně pomohlo uklidnění situace kolem fyzické a cenové dostupnosti energií. Na začátku roku podle dostupných předstihových indikátorů navíc došlo k dalšímu zrychlení mzdového růstu. V průmyslu lednový meziroční růst průměrné mzdy dosáhl 11,9 % a ve stavebnictví pak 14,9 %.
• V lednu inflace podle předběžného odhadu dosáhla 2,8 %
  Česká inflace v lednu klesla na meziročních 2,8 % po 3,0 % v prosinci. Byla tak mírně vyšší, než očekávala naše prognóza (2,5 %) i tržní konsensus (2,6 %). Jedná se však zatím pouze o předběžný odhad, který nabízí omezené informace o struktuře. Kompletní sestava dat bude zveřejněna až příští týden (12.2.), a to včetně případné revize hodnoty celkové inflace.
• V lednu průmysl negativně překvapil
  Průmyslová výroba v prvním měsíci letošního roku překvapila slabším tempem, kdy na základě pozitivního působení automotive jsme očekávali kladný meziroční přírůstek. Ten se dostavil pouze na úrovni kalendářně neočištěné hodnoty (+1,3 %), nikoliv však po očištění (-1,4 %).
• V lednu průmyslové ceny rostly překvapivě rychlým tempem
  Tuzemské ceny průmyslových výrobců v lednu překvapily silným růstem. Meziměsíčně byly vyšší v průměru o 5,8 %, zatímco tržní konsensus očekával růst o 2 %. V meziročním srovnávání dynamika výrobních cen nadále klesala, z prosincových 20,1 % na 19 % v lednu. Důvodem však byla vyšší statistická základna.
• V lednu přišlo o práci 17 tisíc lidí
  „Kombinace restriktivních opatření a konce sezónních prací vede k růstu nezaměstnanosti. Trh práce je navíc zabetonovaný programem Antivirus, který brání tržním mechanismům převést zaměstnance do dlouhodobě udržitelných pracovních pozic,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• V lehce pozitivní náladě se čeká na ECB a britské volby. Eurodolar drží zisky
  Včerejší zasedání Fedu nepřekvapilo v podstatě ničím. Prognóza zůstala v klíčových bodech s minimálními změnami. Úprava k lepšímu u nezaměstnanosti nebo směrem níž u letošní jádrové PCE inflace v zásadě odráží aktuální vývoj. Stejně tak graf dots se posunul dolů, aby reflektoval snížení sazeb, ke kterému Fed už přistoupil. Do budoucna zůstává mediánovým názorem bankéřů stabilita sazeb s postupným zvyšováním od roku 2021. Dlouhodobá rovnovážná úroveň sazeb se nemění, Fed ji drží na 2,5 pct.
• Vleklá nejistota ohledně toho, kde je americkým prezidentem, představuje nejhorší možný scénář, i pro Česko. Kromě jiného by oslabila korunu a zdražila Čechům předvánoční nákupy
  Vleklá nejistota ohledně toho, kdo je novým americkým prezidentem, představuje ten nejhorší možný scénář povolebního vývoje v USA, a to jak z hlediska ekonomického, tak sociálního. Finanční trhy, ani investoři nejistotu rádi nemají, to už mají raději i špatnou jistotu. Nyní neví, jaké investice realizovat, protože výnosnost řady investic nepochybně jménem nového prezidenta – resp. jeho činy – bude ovlivněna.
• V Letňanech dnes začíná mezinárodní veletrh Sběratel
  Na výstavišti v pražských Letňanech dnes začne Mezinárodní veletrh poštovních známek, mincí, bankovek, pohlednic, minerálů a sběratelství Sběratel. Odpoledne na něm bude pokřtěna publikace Třicet let platebních karet v Česku a na Slovensku, která se zapíše do České knihy rekordů. Veletrh skončí v sobotu.
• V letošním roce dává leden tón pro trhy
  V 1. čtvrtletí letošního roku udá leden tón trhům a 1. kvartál by mohl mít 3 důležité pozitivní faktory, kterými je klesající inflace v USA/EU a úrokový šok, úspěšné znovuotevření Číny a méně protivětrů v sektoru technologií.
• V listopadu EUR/USD vzrostlo o více jak 4 %
  Měnový pár EUR/ USD se po dosažení dna z října 2023 na úrovni 1,0447 zotavuje. Ačkoli odraz páru byl odmítnut na čerstvém tříměsíčním maximu 1,0964, býci zabránili výrazné korekci směrem dolů, přičemž krátkodobé oscilátory zůstávají silně vychýlené směrem vzhůru.