Vládní konsolidační balíček zdraží léky, vodu či bydlení. Vyšší daň čeká firmy a majitele nemovitostí, dlouhodobě příznivé je výrazné seškrtání dotací

Čtěte více

• Vladimír Fichtner: naučte své děti i vnoučata nakládat s majetkem a vybudujte úspěšné rodinné impérium
  Zachování majetku rodiny pro další generace je velkou výzvou. Vaše vnoučata většinou mají jiný pohled na využité vašeho kapitálu či majetku a to může vést i k destabilizaci rodiny. V takových případech je potřeba se řídit radami úspěšných lidí, kteří dokázali přežít více než 100 let. Jak tedy pečovat o majetek, který za svůj život člověk vytvořil? Jak o něm mluvit s dětmi, aby je peníze nezkazily? Inspiraci nejen pro majitele firem najdete v rozhovoru s panem Vladimírem Fichtnerem ze společnosti Fichtner Wealth Managers, který se tématu rodinného bohatství dlouhodobě věnuje.
• Vladimír Pikora: Inflace brzdí, vrchol ji ale teprve čeká
  Český statistický úřad dnes zveřejnil data o inflaci za prosinec. Spotřebitelské ceny meziměsíčně stagnovaly, ale meziročně vzrostly o 15,8 %. To představuje mírné zpomalení. V listopadu totiž ceny rostly ještě o 16,2 %. Díky prosincovým statistikám můžeme určit i průměrnou meziroční inflaci za celý rok 2022, jež činila nakonec 15,1 %. Vyšší míru inflace jsme tu měli naposledy v roce 1993, kdy činila 20,8 % a byla způsobena transformací, nikoli přehřátím ekonomiky či dražšími vstupy.
• Vladimír Pikora: Inflace nejspíš dosáhla letošního vrcholu. Sazby už není třeba měnit, silná koruna udělá práci za ČNB
  Spotřebitelské ceny vzrostly v lednu meziměsíčně o 6,0 %. Meziročně vzrostly o 17,5 %. Za nezvykle vysokým meziměsíčním růstem cen stálo ukončení tzv. Úsporného tarifu. Kvůli tomu vzrostly ceny elektřiny meziměsíčně o neuvěřitelných 140 %. To, že ceny tepla vyskočily o 24 %, je vzhledem k rostoucím cenám energií pochopitelné. Naopak to, že cena stočného vyskočila o celých 30 %, je zvláštní a je otázkou, jestli tento růst nezpůsobuje především nedostatek konkurence.
• Vladimír Pikora: Vládní balíček je lepší, než jsem čekal. Přesto je nedostatečný
  Ekonomickou událostí roku bylo čtvrteční představení vládního ozdravného balíčku. Už jsem si myslel, že se vláda umoudří a začne srozumitelně komunikovat, když přišla s myšlenkou, že představí balíček jako celek. Mýlil jsem se. Vláda balíček představovala dvě a půl hodiny, přičemž v přehršli vládních proklamací nešlo udržet pozornost. Detaily chyběly úplně. Vláda chtěla komunikovat profesionálně, ale dopadlo to jako obvykle.
• Vládne přehnaný růstový pesimismus, nevěřme tolik oficiálním číslům
  Řada ekonomů a analytiků se možná příliš často zaměřuje na vývoj ekonomického cyklu namísto toho, aby sledovali faktor, který je pro dlouhodobý vývoj nejdůležitější. Tím je produktivita. Známý investor a ekonom Gavyn Davies se na stránkách Financial Times přiznává, že k nim může patřit i on. Ve svém příspěvku ovšem tuto chybu napravuje, když se detailně věnuje tomu, proč a zda vůbec skutečně dochází k mnohokrát skloňovanému zhoršení ve vývoji produktivity.
• Vládní dluh ČR je vůči dluhu vlády řecké úročen nejhůře za posledních 16 let. Vláda by měla přijít s plánem konsolidace, navázat nyní také na Kalouskův odkaz
  Úrok na českém desetiletém vládním dluhu v tomto týdnu poprvé od května 2019 překonal hladinu dvou procent. Tuzemské vládě se tak zvyšují náklady financování, což představuje vzhledem k enormně rostoucímu veřejnému zadlužení ČR stále závažnější výzvu. Je třeba, aby ministerstvo financí předložilo plán konsolidace veřejných financí, tedy toho, jak je po enormním nárůstu zadlužení dostane na udržitelnou dráhu dalšího vývoje. Vláda by nyní měla navázat na odkaz někdejšího ministra financí Miroslava Kalouska, který obezřetnou fiskální politikou při minulé krizi a tvorbou rezerv pomohl připravit půdu letům prosperity 2014 až 2019.
• Vládní dluh v 1. čtvrtletí stoupl na o 171 mld. na 2,684 bil. Kč
  Dluh vládních institucí ČR stoupl v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 171 miliard na 2,684 bilionu korun. Míra zadlužení se ale snížila ze 43,9 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 42,8 procenta. Ve srovnání s posledním čtvrtletím loňského roku se dluh zvýšil o 117 miliard korun a míra zadlužení 0,8 procentního bodu. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
• Vládní dluh zemí EU loni mírně klesl, snížil se i rozpočtový deficit
  Vládní dluh zemí Evropské unie se loni snížil na 88,1 z předloňských 90 procent hrubého domácího produktu (HDP). Proti roku 2020, kdy na hospodářství začala dopadat koronavirová pandemie, klesl loni i rozpočtový deficit členských zemí, a to ze 6,8 na 4,7 procenta HDP. Oznámil to dnes evropský statistický úřad Eurostat. Česká republika se podle jeho údajů řadila k menšině zemí, kde se dluh i deficit zvýšily, Česko ale stále patřilo k nejméně zadluženým státům EU.
• Vládní konsolidační balíček sníží inflaci i růst HDP
  Tempo zadlužování českého veřejného sektoru bylo v letech 2020-2022 jedno z vůbec nejvyšších z celé EU. Výše veřejného dluhu k HDP přesto v mezinárodním srovnání zůstává poměrně nízká. Schodky veřejných financí přitom v letech 2021-2022 souvisely ve větší míře se strukturálním deficitem než s ekonomickým cyklem. Pokud by byl vládní konsolidační balíček schválen v navržené podobě, která počítá s deficitem veřejných financí v příštím roce ve výši 1,8 % HDP (oproti 2,9 % HDP bez konsolidace), přispělo by to podle našich propočtů ke snížení průměrné spotřebitelské inflace v roce 2024 až o 0,4 pb a ekonomického růstu až o 0,7 pb.
• Vládní konsolidační balíček sníží inflaci i růst HDP
  Tempo zadlužování českého veřejného sektoru bylo v letech 2020-2022 jedno z vůbec nejvyšších z celé EU. Výše veřejného dluhu k HDP přesto v mezinárodním srovnání zůstává poměrně nízká. Schodky veřejných financí přitom v letech 2021-2022 souvisely ve větší míře se strukturálním deficitem než s ekonomickým cyklem. Pokud by byl vládní konsolidační balíček schválen v navržené podobě, která počítá s deficitem veřejných financí v příštím roce ve výši 1,8 % HDP (oproti 2,9 % HDP bez konsolidace), přispělo by to podle našich propočtů ke snížení průměrné spotřebitelské inflace v roce 2024 až o 0,4 pb a ekonomického růstu až o 0,7 pb.
• Vládní návrh zákona o dorovnávacích daních
  „Svoji podstatou jde o zavedení minimální daně z příjmů ve výši 15 % pro velké podniky (mezinárodní i vnitrostátní) s konsolidovanými výnosy vyššími než 750 mil. EUR ročně alespoň ve dvou ze čtyř tzv. výkazních období, která předchází zdaňovacímu období. Navrhovaná úprava se nevztahuje na osoby, které zpravidla nevykonávají podnikatelskou činnost.
• Vládní opatření snížila meziroční inflaci na 15,1 %
  Tuzemská inflace v meziročním vyjádření výrazně klesla, a to ze zářijových 18 % na 15,1 % v říjnu. To bylo výrazně pod tržním konsensem ve výši 17,9 %. Rozptyl tržních odhadů byl však neobvykle vysoký, když analytici předpovídali říjnovou inflaci v intervalu od 17,2 % až do 19 %. Náš odhad ve výši 17,2 % byl tak na trhu nejnižší. ČNB počítala se 17,4 %. Vysoký rozptyl odhadů byl dán tím, že nebylo jasné, jak ČSÚ ve svých cenových statistikách zachytí vládní opatření proti drahým energiím.
• Vládní opatření snížila meziroční inflaci na 15,1 %
  Tuzemská inflace v meziročním vyjádření výrazně klesla, a to ze zářijových 18 % na 15,1 % v říjnu. To bylo výrazně pod tržním konsensem ve výši 17,9 %. Rozptyl tržních odhadů byl však neobvykle vysoký, když analytici předpovídali říjnovou inflaci v intervalu od 17,2 % až do 19 %. Náš odhad ve výši 17,2 % byl tak na trhu nejnižší. ČNB počítala se 17,4 %. Vysoký rozptyl odhadů byl dán tím, že nebylo jasné, jak ČSÚ ve svých cenových statistikách zachytí vládní opatření proti drahým energiím.
• Vládní škrty a politické tlaky stahují Citigroup do víru nejistoty
  Americká banka Citigroup čelí rostoucím problémům jako hlavní finanční partner federální vlády, a to v důsledku razantních úsporných opatření prezidenta Donalda Trumpa a tlaků ze strany nově zřízeného Ministerstva vládní efektivity vedeného Elonem Muskem.
• Vlády jednotlivých zemí světa celkově dluží už skoro 50 bilionů dolarů, celkový globální dluh nadále láme historické rekordy
  Souhrnný dluh vlád jednotlivých zemí dosáhne letos podle agentury Standard & Poor’s hodnoty padesáti bilionů dolarů. To představuje šestiprocentní nárůst oproti roku 2018. V loňském roce přitom světové dluhy lámaly další rekordy. V prvním čtvrtletí 2018 vystoupal celkový globální dluh – zahrnující nejen souhrnný dluh vlád, ale i souhrnný dluh domácností a podniků – na 248 bilionů dolarů. To je jeho historicky rekordní úroveň. Nyní tento celkový globální dluh činí zhruba 244 bilionů dolarů.
• Vlády zachraňujú ekonomiku
  Akciové trhy majú za sebou úspešný týždeň vďaka silným stimulom na podporu ekonomiky zo strany vlád a centrálnych bánk. Americká centrálna banka v rámci programu na podporu ekonomiky pristúpila k neobmedzenému programu nákupu cenných papierov.
• Vlažný úvod důležitého týdne na Wall Street
  Pondělní obchodování v USA začalo v červených číslech, hlavně pak technologický Nasdaq, ovšem v průběhu dne se situace vylepšila a hlavní akciové indexy tak uzavřely poblíž pátečních zavíracích hodnot. Díky růstu cen ropy (+1,2 %) se včera dařilo energetickému sektoru (Chevron +1,4 %, Exxon Mobil +1,9 %, Halliburton +3,2 %, Occidental +1,4 %). Naopak smíšeného vývoje jsme mohli být svědky v případě technologického odvětví (Apple +0,2 %, Alphabet INC-C +0,8 %, Amazon -0,7 %, Tesla -1,5 %, Intel -2,1 %, AMD -1 %). Za zmínku stojí vývoj akcií společnosti Coca-Cola (-0,16 %), která po výsledcích otevřela +1,5 %, ovšem zisky si neudržela.
• Vlažný úvod týdne na Wall Street
  Americké akcie úvod týdne sice zahájily poměrně slušným růstem, ten však nevydržel a hlavní akciové indexy postupně ztratily v podstatě veškeré počáteční zisky. Technologický Nasdaq byl včera i přes 1 % v plusu, nakonec však ukončil den v negativním teritoriu (-0,12 %). Mimo akcií Apple (+1,8 %) a Alphabetu (+1,7 %), skončila většina velkých technologií v záporu (Tesla -2 %, Intel -1,6 %, Nvidia -1,4 %, AMD -0,4 %). Rovněž bankovní sektor odevzdal úvodní zisky (Bank of America -0,2 %, Wells Fargo -0,5 %, JPMorgan -0,6 %).
• Vlažný úvod týdne na Wall Street
  Včerejší obchodování v USA se neslo za velmi nízké volatility, kdy hlavní akciové indexy v podstatě oscilovaly kolem pátečních závěrečných hodnot. Rovněž objemy obchodů byly spíše podprůměrné, v případě některých titulů dokonce výrazně podprůměrné. Důvodem byla absence výraznějších kurzotvorných zpráv - ty nás čekají až ve středu, konkrétně zasedání FEDu. Výrazněji včera díky dalšímu růstu cen ropy (+1 %) přidával pouze energetický sektor (Exxon Mobil +0,8 %, Chevron +0,4 %, Halliburton +1,3 %). V zelených číslech se pak udržel i finanční sektor (Wells Fargo +1,1 %, Goldman Sachs +0,2 %, Mastercard +0,7 %). Smíšený vývoj jsme pak mohli pozorovat v případě technologického sektoru (Apple +1,7 %, Alphabet +0,5 %, Tesla -3,3 %, Microsoft -0,4 %, Meta +0,8 %, AMD +0,9 %).
• V lednu došlo k nepatrnému oživení spotřebitelské poptávky
  Tuzemské maloobchodní tržby bez prodejů aut v lednu meziměsíčně vzrostly o 0,3 % po předchozím poklesu o 0,7 %. S mírným oživením spotřebitelské poptávky na začátku letošního roku jsme počítali, i když naše prognóza předpokládala o něco rychlejší tempo (+0,6 % m/m). Na vyšší útraty domácností podle nás působil lednový nárůst spotřebitelské důvěry. K němu pravděpodobně pomohlo uklidnění situace kolem fyzické a cenové dostupnosti energií. Na začátku roku podle dostupných předstihových indikátorů navíc došlo k dalšímu zrychlení mzdového růstu. V průmyslu lednový meziroční růst průměrné mzdy dosáhl 11,9 % a ve stavebnictví pak 14,9 %.