A proto se snaží plánovači v komunistické straně zvýšit výrobu, zaplavit zbytek světa svými levnějšími produkty a z ekonomického zpomalení se vyexportovat.
Vývoj indexu rezidenčních nemovitostí v Číně:
Podle posledních statistik čínského statistického úřadu klesla cena second-hand bytů v Pekingu i v Šanghaji meziročně o 8 %, ve vnitrozemí i výrazně více. Zdá se, že ani snaha vytvořit umělou poptávku po volných bytech ze strany (již nadměrně zadlužených) místních vlád trhu nepomůže, protože dochází k likvidací obrovského portfolia Evergrande i dalších developerů. Nová výstavba je na třetině předcovidové úrovně.
Vývoj zahájených bytových prostor v Číně v letech 2019-24 (kumulativně, ve desetitisících m2):
Maloobchodní tržby v Číně vzrostly v dubnu meziročně o 2,3 %. To není tempo, které by naznačovalo rostoucí blahobyt čínských domácností a změnu trendu růstu od investic ke spotřebě.
Naopak průmyslová výroba si připsala meziročně 6,7 %. Výsledkem vysoké produkční aktivity a nízké domácí poptávky, která v Číně vládne už několik čtvrtletí, musí být zvýšení zásob a exportů. Zdá se, že některé čínské společnosti se snaží dostat zboží na trhy v Evropě a v USA v očekávání zvýšení dovozního / uhlíkového cla. Přístavy v Belgii jsou zaplaveny čínskými elektromobily, které dobývají evropský automobilový trh výraznými slevami.
Index výrobních cen v Číně:
Výsledkem je deflace ve spotřebním zboží, výrobní ceny se i přes epizodu drahých energií a problémech v dodavatelských řetězcích v Číně vrátily na úroveň roku 2019 (viz graf). Tento vývoj snižuje jádrovou inflaci ve vyspělých zemích a alespoň částečně kompenzuje zakořeněnou inflaci ve službách. Zároveň snižuje průmyslovou aktivitu v dražších zemích typu Německo nebo USA, protože místní výrobní podniky jsou méně konkurenceschopné. Krize v Číně by tedy mohla zrychlit uvolnění měnové politiky amerického Fedu nebo Evropské centrální banky kvůli nižší inflaci i růstu HDP.
Na vývoz deflace z Číny do zbytku světa tlačí i obchodníci na forexu. Díky vyšší atraktivitě držby amerického dolaru oproti čínskému jüanu dochází k výraznému odlivu kapitálu z Číny. Jednoduše řečeno – podniky, banky i domácnosti spekulují na růst USD/CNY, který by čínské výrobky dále zlevnil. Přebytky ze zahraničního obchodu navíc nedokážou kompenzovat zvýšené prodeje jüanu, protože deficit ve službách kvůli rostoucímu turismu zvyšuje odliv deviz z Číny.
Centrální banka v Pekingu však drží kurz jüanu uměle silnější, než by jej nacenil trh. Pokud však přijdou po volbách do Evropského parlamentu i do Bílého domu ke kormidlu jestřábi, kteří výrazně navýší cla na dovoz z Číny kvůli ochraně domácího průmyslu, nezbude čínským plánovačům jiná cesta než jüan oslabit, aby si nadále zajistili konkurenceschopnost. Podobným stylem se to poslední dobou „daří“ v souboji o globální poptávku Japonsku.
Vývoj měnového páru USD/CNY:
Tomáš Raputa
Analytický tým FXstreet.cz
Zdroje: ING, stats.gov.cn, tradingeconomics.com, Bloomberg
