Cukr a kukuřice
Právě cukr a kukuřice se dají kromě své výživové funkce zařadit částečně i mezi průmyslové komodity. Z těchto plodin se totiž vyrábí ethanol, který se používá jako palivo a částečně dokáže nahradit dražší benzín. Kolem rafinace ethanolu vyrostlo obrovské odvětví v USA (kukuřice) a v Brazílii (cukrová třtina).
S propadem cen ropy na jaře a sníženou poptávkou po benzínu se poroučely níže i ceny cukru a kukuřice, protože úroda (nabídka) už nešla přesměrovat do jiných komodit, po kterých byla poptávka alespoň stabilní. Investor nakupující kukuřici nebo cukr tak implicitně počítá i s pokračujícím oživením cen ropy. Cukr pak závisí i na kurzu brazilského realu – v případě posílení realu (pokles USD/BRL) rostou i výrobní náklady cukru a tím pádem i jeho cena v dolarech.
Vývoj ceny cukru (denní graf – D1):
Pšenice, sójové boby, káva
Ryze zemědělské komodity připsaly i několik desítek procent, např. sójové boby jsou v zisku za letošní rok 32 %. Mírný růst se dal očekávat, protože několik let dobré úrody bez negativních nabídkových šoků stlačily ceny na dlouholetá minima, zvlášť pak po očištění o inflaci. U některých komodit se ale objevily pozitivní faktory, které růst v předchozích letech spíše brzdily.
Vývoj ceny sójových bobů (denní graf – D1):
Co ovlivňuje zemědělské komodity?
V první řadě jde o slábnoucí americký dolar. Komodity se obchodují právě v dolarech, ale úroda a spotřeba je rozložena po celém světě. Proto slabší dolar podporuje poptávku a tlumí nabídku mimo USA. Tento faktor měl však dopad spíše v jednotkách procent.
Co však dokáže se zemědělskými komoditami mnohem více zahýbat, je špatná úroda, v řeči ekonomů negativní nabídkový šok. A přesně toho jsme byli letos svědky v Číně, kterou proběhly nejhorší záplavy za několik desetiletí. I když zas takovými svědky jsme být nemohli, protože transparentnost čínského komunistického aparátu ohledně dat (včetně monitorování samotné pandemie) je tristní.
Vědělo se alespoň, že kvůli zaplavené úrodě Čína otevírá své rezervy rýže, kukuřice a sójových bobů, zvyšuje dovozy z USA a také poprvé v moderní historii povolila import rýže z Indie. Hlad Číny jako předního světového konzumenta potravin tak zahýbala s trhem zemědělských komodit ve velkém. Podobnost jsme mohli najít i v dramatickém růstu cen vepřového, který loni následoval po zasažení čínských chovů prasečím morem.
Otázkou tedy je, jestli zvýšené čínské importy (viz graf) jdou pouze na akutní vykrytí nedostatku potravin (býčí signál) nebo Čína také zvyšuje své strategické zásoby a tím pádem by další růst cen byl omezený.
Vývoj čínských dovozů hlavních druhů zemědělských komodit (v tisících tun měsíčně):
Tomáš Raputa
Analytický tým FXstreet.cz
Zdroje: MT4, Reuters, Iowa State University, FAO