Ruská veřejnost v panice vybírá svoje úspory v rublech a snaží se je směnit do zahraničních měn. Ani okamžité zvýšení úrokových sazeb z 9,50 % na 20,00 % by ruské domácnosti neměly odradit. Jenže eura a dolary v zemi nejsou, zůstatky v komerčních bankách zajisté nejsou dostatečné pro uspokojení aktuální poptávky domácností a firem.
Vývoj měnového páru USD/RUB (1hodinový graf – H1):
Je pravdou, že do země stále budou proudit tvrdé měny za prodej ropy, plynu a některých surovin, z pohledu obchodní bilance by tedy Rusko strádat nemuselo. Náhlý úprk kapitálu koordinovaný Západem a živený i panikou ruských subjektů z devalvace rublu však vysoké ceny ropy a plynu nezachrání.
Kromě USD, EUR a GBP má ruská centrální banka také 20-25 % svých rezerv v jiných měnách – CHF, JPY, CNY a ostatní. Je otázkou jestli tyto země povolí Rusku prodávat rezervy v jejích měnách. Každopádně s kurzy těchto měn by tyto možné prodeje zahýbat neměly. Švýcarsko, Japonsko i Čína mají velice likvidní měny s mnohonásobně větším objemem než jsou odhadované prostředky ve vlastnictví ruské centrální banky.
Skladba ruských devizových rezerv k 31.1.2022, v mil. USD:
Divokou kartou je v tomto ohledu zlato. Rusko drží velkou část svých 2200 tun zlata (132 mld. USD) ve fyzické formě na svém území a může s ním stále nakládat dle vlastního uvážení. Může zlato prodávat domácnostem, obchodníkům, do zahraničí a za inkasované prostředky nakupovat rubly. Tyto transakce jsou ale celkem málo likvidní a není jisté, jak moc chce Rusko svůj zlatý poklad rozprodávat a jestli od něj chce v tuto chvíli zahraničí něco kupovat. V případě prodejů 200-300 tun zlata by ale byl dopad na trh významný, produkce žlutého kovu se pohybuje jen okolo 3000 tun ročně. Proto se zřejmě zlato zatím do žádného býčího trhu nehrne, druhým důvodem je také posilující americký dolar.
Vývoj ceny zlata v USD (4hodinový graf – H4):
Tomáš Raputa
Analytický tým FXstreet.cz
Zdroje: MT4, Financial Times, tradingeconomics.com, Reuters