Ztrátám své měny se minulý týden snažily zabránit centrální banky Turecka a Maďarska, které i přes silnou recesi zvýšily úrokové sazby. Ani tento krok ale neudělal tureckou liru (TRY) nebo maďarský forint (HUF) pro investory atraktivní, protože reálné úrokové sazby po odečtení inflace se u těchto dvou měn stále nacházejí hluboko v záporu a místní měnová situace se rozhodně nedá nazvat stabilní. Kde tedy hledat příležitosti?
Z pohledu na zmíněné reálné úročení nabízí jednu možnost ruský rubl (RUB), který se při jádrové inflaci 3,1 % úročí slušnými 4,25 %. Rubl letos k euru oslabil o více než 30 %, což byla z velké části reakce na propad cen ropy a zemního plynu. I přesto ale Rusko v druhém čtvrtletí udrželo zahraniční bilanci v přebytku. Další dva otloukánci koronakrize – turismus a produkce aut/strojů – totiž Rusko nijak zvlášť nezasáhla, protože oba tyto „statky“ ve velkém dováží.
Vývoj měnového páru EUR/RUB (týdenní graf – W1):
Z toho pohledu tedy vypadá měnový pár EUR/RUB až příliš vysoko. Více než 90 rublů za euro se naposledy platilo v ruské měnové krizi 2014-16, kdy se prudce ztenčily místní devizové rezervy. Nyní naopak rezervy ruské centrální banky rostou (viz graf), rizika z měnového managementu proto nehrozí.
Tradeři shortující EUR/RUB se kromě dalšího propadu cen ropy mohou obávat spíše ruské zahraniční politiky, která by při možném řešení běloruské krize silou nebo tvrdšího postupu Evropské Unie proti Rusku kvůli otravě opozičního lídra Navalného znamenala negativní dopady na ruskou ekonomiku a tím pádem i kurz rublu.
Vývoj objemu ruských devizových rezerv (v mil. USD):
Výprodej se nevyhnul ani polskému zlotému, který se letos obchoduje takřka ve stejném gardu jako česká koruna. Zářijový růst měnového páru EUR/PLN o 4,5 % tak poslal kurz k březnovým maximům. Dává fundamentálně smysl nakupovat zlotý takto se slevou? Z makroekonomického pohledu určitě ano.
Polsko zažilo jeden z nejnižších propadů HDP ve druhém čtvrtletí v rámci Evropy (8,2 % meziročně), a to díky vyšší závislosti ekonomiky na zemědělství a distribuci e-shopů, které zažívaly růst. Naopak zdecimované sektory v čele s turismem, těžbou ropy nebo výrobou automobilů Polsko provozuje ve velmi malé míře. Zotavení Polska by tak mělo být velmi rychlé ve srovnání s eurozónou. Stabilitě zlotého navíc prospívá historický nejvyšší přebytek běžného účtu, který by měl letos dosáhnout velmi slušných 4-5 % HDP.
Vývoj měnového páru EUR/PLN (denní graf – D1):
Otázkou ale zůstává, jak na toto oživení bude reagovat polská centrální banka. Ta letos snížila hlavní úrokovou sazbu z 1,50 % na 0,10 % a při 4procentní jádrové inflaci nyní od nákupu zlotého z dlouhodobého pohledu spíše odrazuje. Pro short EUR/PLN by proto bylo jistější zvolit opatrnější přístup pro otevření pozice až po možné stabilizaci kurzu v rozmezí 4,65-4,75. Chytat aktuálně padající nůž je strategie opravdu pro otrlé kontrariány.
Tomáš Raputa
Analytický tým FXstreet.cz
Zdroje: MT4, tradingeconomics.com, NBP, Reuters